Žloutenka

I v době koronavirové zůstávají podle dat Světové zdravotnické organizace WHO celosvětově druhým největším „zabijákem“ mezi infekčními nemocemi (hned po tuberkulóze) virové hepatitidy typu B a C. Podle údajů WHO je virovou hepatitidou B (VHB) anebo virovou hepatitidou C (VHC) v současnosti na Zemi nakaženo 325 milionů lidí. WHO odhaduje, že ve skutečnosti jich s ohledem na velké množství neidentifikovaných pacientů může být i více než 500 milionů. Z tohoto počtu každý rok v důsledku svého onemocněni umírá 1,5 mil. pacientů. Světový den hepatitid 28. července – výročí narození MUDr. Barucha Blumberga, objevitele viru hepatitidy B a nositele Nobelovy ceny, připomíná tuto problematiku naší i světové veřejnosti. Nemocných hepatitidou opět mírně přibývá. Mezi roky 2018 a 2019 to byl nárůst přes 600 pacientů. Nejvíce klientů VZP trápí chronická hepatitida, kterou vloni mělo 10 386 nemocných. Náklady na její léčbu v roce 2019 byly 909,6 milionu Kč. VZP zveřejňuje tyto údaje rovněž při příležitosti Světového dne hepatitidy.

Farmaceutická společnost Gilead Sciences ve spolupráci s Českou společností AIDS pomoc spustila osvětovou kampaň, jejímž cílem je motivovat lidi k tomu, aby se nechali testovat na přítomnost viru HIV a hepatitidy typu C. Podle odborníků totiž v České republice neví o své nákaze HIV až tisíc lidí a o své nákaze hepatitidou C i několik desítek tisíc lidí. Obě infekce mají společné to, že mohou desítky let probíhat bez příznaků. Pro úspěšnou léčbu je však zásadní podchytit je v raném stádiu. Cílem kampaně je upozornit lidi na danou problematiku, informovat je o možnostech testování a především v konečném důsledku snížit počet osob infikovaných virem HIV nebo hepatitidou C, které o své nákaze neví, ale žijí běžný život, navazují vztahy a mohou potenciálně šířit infekci dál. Hlavním zdrojem kampaně jsou 2 informační weby (www.hiv-prevence.cz a www.hepatest.cz), kde se zájemci dozví jak informace o testování na obě zmíněné infekce, tak podrobnosti o jejich příznacích, léčbě a další zajímavosti. Osvětová kampaň probíhá v rozhlasovém vysílání, na internetu, sociálních sítích a v MHD.

,,Nevybavím si, že by v nějakém jiném oboru existovala generace lékařů, která by za svůj profesní život stačila chorobu, resp. jejího původce objevit, naučit se ji léčit a nakonec ji dovést až k eliminaci,” těmito slovy komentuje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., vedoucí lékař Oddělení gastroenterologie, hepatologie a metabolismu Interní kliniky 1. LFUK a ÚVN, Praha skutečnost, že virus hepatitidy („žloutenky“) typu C byl objeven teprve roku 1989 – a dnes už existuje reálný plán Světové zdravotnické organizace na to, jak jej eliminovat z populace, resp. jak snížit jeho cirkulaci v populaci na úroveň, kdy se již nemůže šířit a přestává být hrozbou pro veřejné zdraví."

Náklady na léčbu klientů VZP, kteří trpí některým z druhů hepatitidy, dramaticky rostou. V loňském roce za ně pojišťovna zaplatila už tři čtvrtě miliardy korun. Za pět let tak výdaje na léčbu hepatitidy stouply o 150 %. To je způsobeno zejména tím, že pacientům jsou k dispozici stále účinnější moderní léky. Proti některým typům žloutenky je navíc možné se nechat očkovat a VZP na očkování přispívá až 500 korun. Pojišťovna na to upozorňuje při příležitosti Světového dne hepatitidy – 28. 7. 2018.

Žloutenka typu C často není doprovázena žádnými příznaky, chronická infekce však může vést ke zjizvení jater a po mnoha letech až k cirhóze a je tak v konečné fázi jedním z nejčastějších  důvodů transplantace jater. Žloutenka typu C se přenáší primárně krví při nitrožilní aplikaci drog, používáním nesterilních zdravotnických pomůcek a krevní transfúzí. Důležité je proto nemoc včas odhalit. Závažnost onemocnění veřejnosti připomíná Světový den hepatitidy -  28. července.

Časopis Nature otiskl 17. května 2018 článek Ancient hepatitis B viruses from the Bronze Age to the Medieval period mapující evoluci HBV viru, původce jednoho z nejzávažnějších virových onemocnění člověka – žloutenky typu B – od doby bronzové do středověku.

Za léčbu pacientů s různými typy žloutenky vydala loni VZP dramaticky více peněz než v roce předchozím. Růst nákladů přesáhl čtvrt miliardy korun (zvýšení o 75 %). Hlavním důvodem je, že loni začala být pro klienty s hepatitidou typu C dostupná moderní biologická léčba. Tu VZP uhradila všem klientům, pro které byla podle lékařů přínosná a kteří splňovali indikační kritéria. Biologická léčba jednoho nemocného s uvedenou diagnózou přitom stojí více než milion korun. VZP zveřejňuje tyto údaje při příležitosti Světového dne hepatitidy, který připadá na pátek 28. července.

Ve čtvrtek 28. července si již podeváté připomeneme Světový den boje proti žloutenkám, který se letos nese v duchu globální výzvy eliminovat do roku 2030 virové hepatitidy, jakožto celosvětovou hrozbu veřejného zdraví. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) si každoročně virové hepatitidy vyžádají život 1,4 milionů lidí po celém světě, což je počtem úmrtí řadí před onemocnění typu AIDS či malárie. Celkem existuje 5 hlavních typů viru žloutenky, mezi ty nejrozšířenější patří žloutenky typu A, B a C. Kromě tzv. sekundární prevence představuje účinnou ochranu očkování. To je dostupné pro děti a dospělé proti žloutence typu A a B.

Dle TZ z 30. března 2016 žloutenka tohoto typu dlouho nemá žádné příznaky, může však nenávratně poškodit játra. Natolik je zákeřná. Výsledky nejnovější studie, která byla provedena Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, navíc ukazují, že mezi dospělými v ČR je případů této nebezpečné nemoci více, než kolik jich odborníci očekávali. Chronickou formou žloutenky C například trpí více než 80 000 Čechů. Naději na úplné uzdravení pacientům dává nová metoda léčby. 

Již poosmé byl v úterý 28. července 2015 připomenut Světový den boje proti žloutenkám - nakažlivému onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Ročně hepatitidám podlehne 1,45 milionu lidí na celém světě. Rozlišujeme sedm druhů žloutenek. Ty se liší typem viru, který je vyvolal, způsobem přenosu, závažností a možnými následky onemocnění. K nejrozšířenějším typům patří žloutenky typu A, B a C. Proti žloutence typu A a B je možné se chránit i očkováním.