Deprese

 V Amsterdamu se konal 16. – 17. 4. 2024 EMA multi-stakeholder workshop on psychedelics – Towards an EU regulatory Framework, jehož se mezi světovými odborníky účastnili také vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) MUDr. Tomáš Páleníček, PhD. a prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA. Akce pořádaná Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) nastolila zásadní otázky, jejichž vyřešení by mohlo přiblížit využívání psychedelik v klinické praxi. Psychedelika již ukázala léčebný efekt ve zmírnění úzkostí a existenciálního distresu u onkologických pacientů s terminální diagnózou, ukazují se však jako velmi nadějná i u jiných diagnóz. V NUDZ se věnují odborníci výzkumu psychedelik již zhruba 20 let studiemi u pacientů s depresí i v paliativní péči. V rámci aktuálního semináře byla projednávána regulace psychedelik a jejich schvalování pro léčebné použití.

Nejnovější průzkum farmaceutické společnosti STADA Česká republika odhalil, že až 74 % Čechů alespoň občasně čelí stresovým situacím, 18 % z nich se s nimi potýká velmi často a 6 % dokonce neustále. Výjimečně stres zažívá 22 % dotázaných a pouze 4 % lidí si užívají život zcela bez stresu. S nepříjemnými fyzickými či psychickými stavy vyvolanými stresem se tedy setkává většina z nás.

RBP nabízí od ledna 2024 nový bonusový program s názvem Psychohygiena. Všichni pojištěnci starší 7 let mohou během roku bezplatně využít až pět on-line konzultací s psychologem prostřednictvím on-line psychologické poradny Mojra. Velkou výhodou celého programu je, že pomoc dostanou nejpozději do 24 hodin, ale mnohdy i okamžitě.

“Depresivní syndrom je velmi častým duševním onemocněním. Během života se s ním potýká každá 5. žena a každý 10. muž. Hlavní příčinu jeho vzniku přitom nelze jednoznačně určit, jelikož se na rozvoji podílí více rizikových faktorů, například závažné životní situace nebo dlouhodobý stres. Svou roli hraje také genetika, která může riziko vypuknutí deprese zvýšit trojnásobně,” vysvětluje zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci kampaně Dobré nitro. Podle Světové zdravotnické organizace jí na celém světě trpí více než 280 milionů lidí. A stále častěji se začíná objevovat také u dětí a dospívajících.

"Účinná péče o duševní zdraví existuje. Začni u sebe. Opatruj.se.” Tímto heslem odstartovala v prosinci 2023 osvětová kampaň Národního ústavu duševního zdraví, ve které o nejtemnějších momentech svého života promluvili zpěvák, rapper a influencerka. V minutových videích na Instagramu tvůrci hovoří o vlastních duševních potížích a vyzývají diváky k tomu, aby se o svých problémech nebáli mluvit a řešit je včas. 

Ačkoliv terapii vyhledávají častěji ženy, jsou to právě muži, kteří páchají dvakrát více sebevražd. Důvodem je u nich časté bagatelizování projevů psychické nepohody, stud otevřeně hovořit o problémech a pod nátlakem společnosti pocit, že na to nemají ani právo. Z dat organizace Mental Health America přitom vyplývá, že více než 6 milionů mužů ročně trpí depresí, přičemž právě mužská deprese často není rozpoznána včas. „U žen je zranitelnost ctností, mužům je naopak vštěpováno, že by neměli projevovat slabost. Jakmile se však k terapii odhodlají, dochází opakovaně a zpravidla dlouhodobě,“ říká terapeutka působící na online psychoterapeutické platformy.

V České republice téměř každá pátá žena zažije v těhotenství nebo po porodu příznaky duševní nepohody, deprese nebo úzkosti. Zároveň až 75 % z nich nevyhledá žádnou pomoc. Odborníci z Centra perinatálního duševního zdraví Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) proto připravili screeningový program, který pomáhá včas zachytit možné potíže a odkázat ženu na vhodnou formu pomoci. Osvětová kampaň, která ženy na možnost screeningu upozorní, začíná 6. listopadu 2023.

Průzkum duševního zdraví českých zaměstnanců pro organizaci Nevypusť duši odhalil značný vliv pracovního stresu na populaci. Z jeho výsledků vyplývá, že 73 % dotazovaných pociťuje nebo někdy pociťovalo pracovní stres, který ovlivnil jejich kvalitu života více, než by si přáli. Zároveň se však ukázalo, že v nabídce benefitů spojených s duševním zdraví firmy stále pokulhávají.

Následky vážných dopravních nehod se každoročně podepisují nejen na smutných statistikách, týkajících se ztrát lidských životů či vážných zraněních. Nezřídka si účastníci nehod odnášejí z těchto duševně vypjatých okamžiků déletrvající psychickou újmu, odborně nazývanou posttraumatickou poruchu.

V ČR dosud chyběla studie, která by poskytovala ucelenější obraz o duševním zdraví dětí. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí proto provedli unikátní pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice. Výsledky projektu, který nemá ve střední a východní Evropě obdoby, jsou přitom alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence. (Informace podána ke dni Duševního zdraví.)