Léky a lidé

Antibiotika jsou léky, díky nimž se zásadně změnila léčba infekčních nemocí. Mezi jejich běžné příčiny patří bakterie nebo viry. Zjednodušeně řečeno antibiotika má smysl indikovat v případě infekce bakteriálního původu, což rozhodně není chřipka nebo běžná nemoc z nachlazení, kterou je zkrátka nutno „jen vyležet“ bez antibiotik.

Úhrady léků a doplatky na ně jsou pro širokou veřejnost obtížně pochopitelnou problematikou. Ceny i úhrady léků se vlivem pravidelných revizí neustále mění. Těmto častým a jen velmi těžko předvídatelným změnám čelí jak lékárny, tak pacienti. Doplatek vzniká jako rozdíl mezi cenou a výší úhrady ze zdravotního pojištění. Konečnou cenu léků z velké části určují výrobci a tím také ovlivňují výši doplatku na konkrétní lék. S vysokou spoluúčastí mohou pacientům částečně v některých případech pomoci ochranné limity, i ty jsou však nepřehledné.

Testování CRP obzvláště v tuto roční dobu je pro praktické lékaře denním chlebem. K vyšetření využívají kapilární krev, kapku krve z prstu. Pomocí pravidelně kontrolovaného přístroje mohou znát výsledek vyšetření do několika minut. Principem je skutečnost, že C-reaktivní protein (CRP) produkovaný játry rozpoznává jak cizí patogeny, tak i vlastní poškozené buňky a označuje je "k odstranění". Jeho hladina stoupá již za 4-6 hodin po vzniku zánětu, a to u zánětlivých procesů, které probíhají celkově (nejen v části těla). O zvýšené hladině ve vztahu k infekčním onemocněním mluvíme od cca 10 mg/l.

„Antibiotika patří do domácí lékárničky“. „Třídenní antibiotika vyřeší obtíže, které by jinak trvaly týdny“. Tyto dvě nepravdy patří mezi nejčastější mýty o antibioticích. I proto antibiotika přestávají fungovat, bakterie se stávají vůči nim imunní. Je potřeba, aby lidé znali pravdu. Posílit znalosti veřejnosti je jedním z hlavních cílů projektu Antibiotickarezistence.cz. Kampaň Státního zdravotního ústavu startuje 18. 11. 2022, v den který je věnován Antibiotickému dni!

Jednu z největších celosvětových zdravotních hrozeb představuje ztráta léčivých účinků antibiotik. Podle některých predikcí může mít v roce 2050 na svědomí více obětí než rakovina. Jednou ze zásadních cest, jak zachovat účinnost antibiotik, jsou informační kampaně, díky nimž se daří zvyšovat povědomí veřejnosti o nakládání s antibiotiky. Společný průzkum agentur Engage Hill a Remmark z února 2022 ukazuje, jak znalosti české populace ovlivnila kampaň Prevence antibiotické rezistence, která probíhá v České republice od podzimu 2021.

Negativní fenomén posledních desetiletí představuje tzv. antibiotická (ATB) rezistence, neboli stále větší odolnost bakterií na účinky antibiotik. Pokud by probíhal ve stejném tempu, bude mít v roce 2050 na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně. Jedná se vždy o nesprávné nebo nadměrné užívání antibiotik. Proto je zahájen projekt „Prevence antibiotické rezistence“, jehož cílem je šířit osvětu. Navíc v listopadu probíhá Evropský antibiotický den (18. 11.) a Světový antibiotický týden (18. 11. - 24. 11.), jejichž ústředním tématem je právě antibiotická rezistence.

Léčba a další, lékařem doporučená, režimová opatření a jejich dodržování může výrazně snížit riziko infarktu nebo mrtvice u pacientů s vysokým tlakem nebo vysokou hladinou cholesterolu. Onemocnění srdce a cév jsou nejčastějším onemocněním v České republice i ve světě. Nemoci oběhové soustavy mají za následek také nejvíce úmrtí, každý rok na ně umírá v ČR okolo 50 tisíc pacientů.

Antibiotika zachraňují naše životy již téměř 100 let. 28. září bylo 93. výročí od objevení penicilinu skotským bakteriologem Alexandrem Flemingem. Výborně pomáhají, zachraňují, ale mohou svou funkci ztratit. Bakterie totiž přestávají na jejich účinky reagovat, stávají se vůči nim rezistentní. Problém se ovšem netýká pouze těch, kteří užívají antibiotika často, ale naprosto celé populace.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je součástí projektu SECURE, ve kterém se zjišťuje účinnost kombinované tablety zahrnující léky pro sekundární prevenci kardiovaskulárních příhod u pacientů ve věku nad 65 let. Studie má zhodnotit potenciální přínos kombinované tablety ve srovnání s běžnou terapií (tří samostatných léků).

V roce 2014 se citlivost gonokoků ke dvěma doporučovaným ATB snížila, velmi významně však jejich citlivost vzrostla vůči dalšímu ATB, vhodnému pro účinnou duální terapii. Patogeny sleduje CDC (Control Data Corporation) a změny citlivosti nejsou pouze v USA a v Evropě, ale mění se v posledních 30 letech. Nově narůstá i výskyt gonorey - v USA je ohlášeno každoročně 350 000 případů.