Antikoncepce

Vysokému krevnímu tlaku se přezdívá tichý zabiják vzhledem k jeho bezpříznakové plíživosti. O to nebezpečnější je  v těhotenství, kdy může vyústit v závažné onemocnění způsobující až úmrtí plodu či matky.

Každý rok se v Evropě narodí jedno až dvě procenta dětí se závažným genetickým onemocněním, jakým je například cystická fibróza, spinální muskulární atrofie či hluchota. Jedná se o nemoci, které jsou způsobeny nefunkčností jednoho z genů. Předejít se jim dá pomocí prediktivního genetického testování, jež lze podstoupit na reprodukční klinice. V brněnské Repromedě vyvinuli vlastní test PANDA (PANelová Diagnostická Analýza), který oproti běžným čtyřem monogenním chorobám dokáže takových nemocí odhalit více než sto.

Říká se, že muž by měl postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Co když se ale dítě počít nedaří? Jak taková životní zkouška otřese partnerským vztahem a s jakými problémy se lidé v cestě za vytouženým miminkem potýkají? Odpovědět se snaží rozsáhlá studie zahrnující více než tisíc párů, které navštěvují reprodukční kliniky.

Bioinformatika zpracovává a analyzuje obrovské množství datových souborů, ve kterých jsou ukryty zákonitosti lidské genetiky. Moderní biomedicína dokáže potenciální genetické indispozice potomků na základě DNA partnerů nejen předpovídat, ale i eliminovat. Navíc lze díky ní rovněž účinně léčit neplodnost párů. To je důvodem, proč na brněnské reprodukční klinice věnují bioinformatickým přístupům čím dál větší pozornost.

Ženy v menopauze se většinou musejí potýkat s nejrůznějšími omezeními, které je dříve netrápily. S přechodem jim obvykle ubývá sil a energie, dostavují se potíže se soustředěním a pamětí, mohou je častěji přepadat depresivní a úzkostné stavy, bývají více podrážděné. Běžné je i rychlé přibírání na váze, bolavé klouby, bolesti hlavy, nespavost a náhlé změny nálad. Téměř všechny ženy také zažívají nepříjemné návaly horka a noční pocení. Někdy mohou být projevy menopauzy natolik intenzivní, že zásadně zasahují do kvality života ženy, a tak zpravidla přichází ke slovu hormonální substituční terapie (HRT). S mírnějšími příznaky však lze efektivně bojovat prostou úpravou životosprávy, zejména změnami v jídelníčku. Jejich součástí by přitom měl být rovněž důraz na správný pitný režim.

Reprodukční medicína a její metody se vyvíjejí kupředu neuvěřitelnou rychlostí. Vlastní miminko tak dnes mohou mít i páry, jimž by se to ještě v poměrně nedávné době nepovedlo. I tak stále existují dvojice, které potomka z vlastních pohlavních buněk – vajíček či spermií – mít zkrátka nemohou. Pro tyto budoucí rodiče existuje naděje v podobě využití buněk darovaných. Darování pohlavních buněk je v České republice ze zákona přísně anonymní.

Problém s početím má v České republice přibližně každý pátý pár a stále více se jich proto obrací o pomoc na reprodukční kliniky. Přestože dospělá společnost si u nás na téma umělého oplodnění zvykla, mnoho rodičů stále bojuje s otázkou, jak s ním seznámit děti.

Po celém světě již bylo zaznamenáno přibližně 120 milionů případů nemoci COVID-19, včetně 2,6 milionu úmrtí nahlášených Světové zdravotnické organizaci (WHO). Zároveň bylo od začátku března 2021 podáno více než 270 milionů dávek vakcíny. Existuje však kategorie lidí, kteří mají o očkování stále mnoho pochybností: ženy a muži, kteří usilují o početí dítěte, ať už přirozenou cestou, nebo prostřednictvím asistované reprodukce.

Chromozomy jsou specifické buněčné struktury složené z DNA, která je nositelkou genetické informace. Běžná lidská buňka má 46 chromozomů. Zdraví lidé dědí 23 chromozomů od matky a 23 chromozomů od otce. Někdy se ale vlivem mutace stane, že buňka obsahuje jeden chromozom navíc. Tato nepatrná odchylka je přitom příčinou závažných nemocí, které se projeví na mentálním i tělesném zdraví dítěte, jež se s takovým syndromem narodí. Chromozomové trisomie léčit nelze, moderní medicína jim však umí účinně předcházet již před samotným početím.

Náhodný start, jinak také random start, je moderní metoda, která umožňuje zahájit hormonální stimulaci ženy k odběru vajíček bez ohledu na fázi jejího menstruačního cyklu. Dle běžné praxe se řízená stimulace zahajuje nejčastěji druhý den cyklu, kdy se žena nachází v takzvané folikulární fázi a hladina ženských hormonů dosahuje nízkých hodnot. S kvalitnějšími preparáty však nutnost takového zahájení hormonální léčby postupně ustupuje. Využití random startu ženě umožní prakticky kdykoliv okamžité započetí stimulace a dá jí možnost si termín upravit podle potřeby tak, aby byl její osobní, zdravotní i pracovní život reprodukční léčbou co nejméně ovlivněn.