Astma
Včasná diagnóza astmatu u dětí
Astma,
chronické onemocnění průdušek se projevuje zánětlivou reakcí ve sliznici
průdušek. Jde o následek reakce těla na alergizující látky z okolí, na tzv.
alergeny. Mezi nejčastější alergeny patří pylová zrna, roztoči či plísně.
V posledních 10 letech se stává známou chorobou. Přesto mnoho rodičů
nedokáže příznaky této choroby u svých ratolestí rozpoznat včas. Přitom dnes
stále častěji trápí nejen předškoláky, ale může se objevit i u kojenců a
batolat. Pro účinnou léčbu je však
nejdůležitější včas toto onemocnění odhalit.
Podle
prof. MUDr. Petra Pohunka , CSc., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol
je podle statistik v České republice více než 350 tisíc lidí, kteří o své
chorobě nevědí. U nejmenších dětí je diagnostika astmatu nejobtížnější. Proto je
v oblasti jeho rozpoznávání nutná součinnost specialistů a pediatrů.
Zpoždění léčby o několik let od prvních příznaků nenávratně poškozuje plíce a
zhoršuje výhledy pacienta na budoucí život.
Klíčové je umět rozeznat příznaky obyčejného nachlazení od projevů
začínajícího astmatu. To pro laika samozřejmě není vůbec snadné. Zpozornět je
nutno zejména tehdy, pokud se problémy s dýcháním u dítěte projevují
pravidelně. Především pokud dítě kašle až příliš často, naoko bez zjevného
důvodu, sípe při dýchání po tělesné námaze, stěžuje si na tlak na hrudi a
dušnost. V případě, že dítě zároveň trpí alergickou rýmou nebo alergickým
ekzémem, je pravděpodobnost astmatu několikanásobně vyšší. Proto při sebemenším
podezření je na místě návštěva praktického lékaře a následně i vyšetření u
odborníka.
Choulostivým obdobím jsou první dva roky života dítěte, kdy až u 50 %
dětí mohou začít dechové potíže s pískoty.
Někdy nedokáže s jistotou správnou diagnózu astmatu určit ani
praktický lékař, a je proto zapotřebí vyhledat specializované pracoviště.
Předně
je třeba připomenout, že astma patří k chorobám, jež zatím nelze zcela
vyléčit. Pomocí vhodné terapie je ale možné dosáhnout velkého zlepšení kvality
života pacienta. Ten se tak může bez větších omezení věnovat všem běžným
činnostem, a především dokáže omezit riziko největších zdravotních komplikací
(astmatické záchvaty různé intenzity, nedostatek klidného spánku nebo například
omezení při sportovních aktivitách z důvodu ztíženého dýchání).
Z medicínského hlediska jde především o udržení normální funkce plic a
potlačení projevů nemoci.
Pro
co nejlepší výsledek terapie je nutná součinnost okolí pacienta, především
informovanost rodiny nebo učitelů dítěte tak, aby dokázali včas rozpoznat jeho
zhoršující se stav. Neméně důležitá je i prevence, kterou představuje úplné
zamezení pasivního kouření dětí (i během těhotenství). Nepřímou roli hraje i
upravení jídelníčku. V něm by se neměly nacházet alergeny nebo sulfity. Ty
nalezneme například v sušeném ovoci. Dle výzkumů toto opatření u dětí
snižuje výskyt ekzémů, které jsou významným faktorem pro rozvoj astmatu. Hlavní
léčba ale spočívá v dlouhodobém podávání léků.
Nejúčinnější
jsou inhalační kortikosteroidy, které astma udrží pod kontrolou i při mírných
dávkách. Optimální je jejich kombinace s inhalačními
beta2‑agonisty s dlouhodobým účinkem. Ta je k dispozici pro děti
starší 4 let. Pro mladší děti jsou k dispozici inhalační kortikosteroidy
v monoterapii, tedy užívané samotně, nebo antagonisté receptorů pro
leukotrieny. Všechna antiastmatika jsou velmi bezpečná léčiva. Největším rizikem
protiastmatické léčby je situace, kdy pacient nedostane léky včas, nebo je
dostane, ale neužívá.