Astma je v současné době nejčastější chronickou nemocí v dětském věku a jednou z nejčastějších u dospělých. Tento vysoký výskyt je mezi chronickými onemocněními neobvyklý, proto se problematikou astmatu zabývají odborníci v celosvětovém měřítku.

Vznik onemocnění je ukázkou interakce mezi vrozenou dispozicí (genetikou) a vlivy prostředí. Rozvoj astmatu je úzce spjat s alergií a jejími dalšími projevy, kterými jsou alergická rýma nebo atopický ekzém. I dispozice k alergii se dědí. Pokud jsou oba rodiče alergiky, existuje až 70% pravděpodobnost, že i jejich potomek bude mít nějakou formu této nemoci.

Genetická dispozice k alergii však nemusí nutně vést přímo k jejímu vypuknutí. Avšak vlivem prostředí dochází k ovlivnění některých genů i přímo k vyprovokování alergické reakce při kontaktu organismu s alergeny. Dochází u vrozeně disponovaných jedinců k nepřiměřené reakci těla na některé běžné látky vyskytující se v jeho bezprostředním okolí (prach, peří, pyly, roztoči, zvířecí alergeny, plísně, některé potraviny – ořechy, ryby, sýr, ovoce).

 

Projevy alergie mohou být různé podle postižených orgánů. Alergický zánět v kůži se projevuje jako nepříjemně svědící alergický ekzém, alergická reakce v nosní sliznici vyvolává projevy alergické rýmy a postižení oční spojivky alergickým zánětem spojivek. Jsou-li alergickým zánětem postiženy průdušky, jde o průduškové astma.

 

V současné době ve světě trpí astmatem více než 300 000 000 lidí. Očekává se, že tento počet kolem roku 2025 vzroste až na 400 000 000. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se celosvětově každoročně objeví až 17 500 000 nových případů astmatu. 250 000 lidí v důsledku astmatu umírá.

V České republice trpí astmatem přibližně 800 000 lidí. 350 000 z nich sice astma má, ale dosud kvůli němu nenavštívili lékaře, nemoc u nich proto nemohla být diagnostikována, ani zavedena potřebná léčba.

Úmrtnost na astma je v České republice v posledních letech jedna z nejnižších na světě, v dětském věku jsou úmrtí zcela výjimečná.

Klíčové je nemoc včas odhalit a nasadit správnou preventivní léčbu. Občasná úmrtí i stále se objevující těžké stavy signalizují, že astma i nadále patří mezi závažné a nebezpečné nemoci. Je proto nutná spolupráce pacienta astma „dostat pod kontrolu“.

 

Alergická rýma je projevem alergické reakce v nosní sliznici a často i na oční spojivce. Je v úzkém vztahu k astmatu a naopak. Nerozpoznaná a neléčená alergická rýma podporuje vznik astmatu, je jeho předzvěstí a zvyšuje riziko jeho rozvoje.

Zhruba 800 000 Čechů trpí alergickým ekzémem. Přesto, že je nejčastější v kojeneckém věku a později může u některých dětí zcela vymizet, těžší formy mohou přetrvávat celoživotně. Dvě třetiny dětí s kojeneckým alergickým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu. Ekzém je tak jedním z rizikových faktorů, kterým je také třeba věnovat v diagnostice astmatu pozornost.

U alergického jedince se často vyskytuje více příznaků najednou, někdy na sebe projevy alergie navazují. Jistá odlišnost astmatu spočívá v tom, že u asi 50 % dospělých s astmatem se nepodaří jasnou alergii prokázat, i když v průduškách probíhá velmi podobný typ zánětu.

Hlavním obdobím pro určení závažnosti průběhu astmatu v životě jedince a jeho celkovou prognózu je dětský věk. U dvou třetin astmatiků se první příznaky projeví do 3. roku života.

 Někteří dětští pacienti s lehkým průběhem astmatu mohou postupem let dosáhnout klidového stavu nemoci, nebo dokonce přerušit dlouhodobou preventivní léčbu. K tomu nejčastěji dochází v pozdějším předškolním věku či adolescenci. Nemoc však nikdy nevymizí zcela a může se kdykoliv znovu projevit.  Proto je nutné astma u dětí včas diagnostikovat a od samého počátku i aktivně léčit.

 

Hlavním problémem diagnostiky v tomto věku je proto rozhodnutí, zda příznaky jsou již známkami astmatu a zda má být zahájena preventivní protiastmatická léčba. Ne všechny stavy bronchiální obstrukce (zúžení průdušek) jsou totiž astmatického původu. U některých malých dětí může k zúžení průdušek dojít i přímým působením virové infekce. Diagnóza je složitější i proto, že k otoku sliznice a zahlenění při virových infekcích často mají větší sklon právě děti s astmatem. Z tohoto důvodu se uvádí, že opakované, tzv. obstrukční bronchitidy by již měly být považovány za možné první projevy astmatu.

 

U starších dětí a dospělých je diagnostika založena především na dobré analýze příznaků a zhodnocení jejich typu a výskytu. Základem objektivní diagnostiky je funkční vyšetření plic, při kterém se hodnotí plicní kapacita a průchodnost dýchacích cest.

 

Včasná diagnóza vede k včasné léčbě. V České republice dochází k rozpoznání a stanovení diagnózy v průměru o 2 roky déle než v zahraničí. Nepoznané a neléčené astma je rizikem pro trvalé změny ve funkci plic.

Cílem péče o astma je podchycení a dlouhodobé udržení klinických projevů pod kontrolou.  Alergickou rýmu a hlavně průduškové astma bývá nutné léčit preventivními léky, které působí protizánětlivě a které se aplikují pravidelně ve formě aerosolu či jemného prášku vdechnutím přímo na místo určení, tj. do průdušek.

 

 Inhalační kortikosteroidy jsou v současné době protizánětlivým lékem první volby. U malých dětí s potížemi spouštěnými hlavně virovými infekcemi se osvědčily léky blokující receptory pro leukotrieny, což jsou látky, které rozbíhají zánět v dýchacích cestách a způsobují stažení průdušek. Kromě preventivních léků se u astmatu navíc používají i léky na rozšíření průdušek, které by se ale měly používat jen při výraznějších projevech nemoci.

„Obtížně léčitelné astma“ je  typ astmatu, který se objevuje asi u 3 – 5 % všech nemocných. Pro péči o obtížně léčitelné astma jsou v České republice specializovaná centra spojená v Národním centru pro těžké astma, která se zabývají podrobnou diagnostikou a specializovanou léčbou. Pro nejtěžší formy alergického astmatu je nyní k dispozici i biologická léčba, konkrétně protilátka proti hlavní alergické protilátce – imunoglobulinu E. Tato léčba je značně nákladná, a proto je její podávání vázáno jen na specializovaná centra se zvláštní smlouvou se zdravotními pojišťovnami.

Pravidla pro diagnostiku a léčbu astmatu s celosvětovou platností byla vydána v roce 1995 Globální iniciativou pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Zavedení těchto pravidel přineslo významné zlepšení úrovně péče o astma na celém světě. Tato pravidla byla opakovaně důkladně přepracována a nejnověji vydána v prosinci 2011 tak, aby respektovala všechny důležité pokroky ve výzkumu a poznání alergie a astmatu. Jejich dodržování však naráží na ekonomické problémy, především v rozvojovém světě.

 

Ekonomická analýza zdravotních služeb ukázala, že v případě špatně léčeného astmatika  jsou výdaje za léky a náklady na hospitalizaci vyšší o 37 % než v případě správně léčených pacientů. Nepřímé náklady (nemocenská či dřívější odchod do důchodu) jsou vyšší o 25 %.

Nejdražší je však léčba obtížně léčitelného astmatu. Roční náklady na léčbu takového pacienta dosahují nejméně 330 000 Kč.

Užitečnou pomůckou, která pacientům i lékařům umožní rychlé zhodnocení úrovně kontroly astmatu je Test kontroly astmatu. Jedná se o mezinárodní standardizovaný písemný test, na jehož přípravě se podílela řada nezávislých odborníků a který zájemci naleznou i na stránkách www.astmatest.cz.

 

Česká iniciativa pro astma (ČIPA) v roce 2009 zahájila celostátní „Projekt 7A = 7krát o alergii a astmatu“, jehož cílem je poučit učitele mateřských, základních a středních škol o alergii a astmatu. Projekt je akreditován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, má podporu české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) a probíhá nezávisle za finanční podpory společnosti GlaxoSmithKline.

Většina alergických onemocnění začíná v dětství, proto je vysoce pravděpodobné, že zhoršení stavu nebo závažné reakce mohou nastávat i ve škole, které dle průzkumů nejsou na takové situace připraveny. Projekt proto nabízí odborné a metodické postupy k řešení této problematiky.

 

Česká iniciativa pro astma (ČIPA) se již tradičně hlásí ke Světovému dni astmatu, který letos připadá na 1. května, a v duchu jeho tradice pořádá Dny astmatu a alergie v České republice. Hlavní setkání odborníků se bude konat 4. května 2012 od 9 do 13 hod. v Praze. Při tomto odborném semináři bude představen i nový dokument ČIPA – Strategie diagnostiky, prevence a léčby astmatu v České republice 2012. Ve vybraných městech pak bude v průběhu května připraven pro veřejnost program věnovaný problematice alergie a astmatu. Zájemci budou moci využít bezplatného vyšetření pomocí spirometrie nebo plicních funkcí, zúčastnit se diskusí nebo seminářů a dalších doprovodných akcí.

Dny alergie a astmatu v České republice 2012

Místo konání	Typ akce	Datum	Čas
Olomouc	Světový den astmatu byl připomenut v relaci rozhlasové stanice ČRo - 1 Olomouc	19. dubna	10 – 11 h
Plzeň	Živé vysílání ČRo Plzeň k Světového dne astmatu	24. dubna	8:20 - 9 h a 18 - 19 h
Zlín	Veřejnost bude mít možnost podstoupit lékařské vyšetření plicních funkcí na plicním oddělení Krajské nemocnice Tomáš Bati	24. dubna	10 - 16 h
Olomouc	Vlakový zájezd s RegioJet do Prahy pro zdravotníky a členy olomouckého Klubu astmatiků	1. května
Mariánské lázně	Den otevřených dveří v plicní a alergologické ambulanci s vyšetřením pomocí spirometrie	2. května	13 - 17 h
Ostrava	Živé vysílání ČRo Ostrava v pořadu Lékárna	3. května	14:15 h
Ústí nad Labem	Světový den astmatu bude připomenut v rozhlasové stanici Sever	3. května	9 – 10 h
Praha	Odborná konference pro lékaře a zdravotní sestry, Národní dům na Vinohradech, nám. Míru, Praha 2	4. května	9 – 13 h
Hradec Králové	Světový den astmatu v regionálním vysílání ČRo	14. května
Brno	Světový den astmatu s ČRo Brno	16. května	15 - 17 h
Pardubice	Diskusní fórum v prostorách alergologického oddělení polikliniky KOLF	17. května	16.30 h

V roce 1995 vyhlásila Globální iniciativa pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnické organizace Globální strategii péče o astma a jeho prevenci. Skupina odborníků, členů původně tří odborných společností (České společnosti alergologie a klinické imunologie, České pneumologické a ftizeologické společnosti a České společnosti fyziologie a patologie dýchání) se do této celosvětové iniciativy přihlásila založením České iniciativy pro astma o.p.s. (ČIPA). Pod záštitou ministra zdravotnictví, předsedy ČLS JEP a výborů jmenovaných odborných společností vyhlásila 26. března 1996 se vznikem ČIPA i českou Strategii diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v České republice.

Hlavní cíle ČIPA o.p.s. jsou informovat odbornou i laickou veřejnost o nových poznatcích v diagnostice, prevenci a léčbě astmatu a pomáhat ji uvádět do praxe; iniciovat, podporovat a organizovat edukační aktivity určené: nemocným, zdravotnickému personálu, specialistům i praktickým lékařům, učitelům, veřejné správě a jejím orgánům, široké veřejnosti

 

Více na www.cipa.cz.

Dle TZ , na které se odborně podílel prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel ČIPA

z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol,  a která byla přednesena v Praze na TK 19. 4. 2012 k danému tématu.

 

Tweet