Onkologie
Úspěchy v léčbě fotodynamickou terapií
První pracoviště, které začalo léčit
tímto lékem je Centrum fotonické medicíny při 1. lékařské fakultě v Praze a
Všeobecné fakultní nemocnici vedené doc.Romanem Šmuclerem. K dispozici jsou
zkušenosti s prvními vlastními pacienty i ze společné práce s University College
of London, kde výzkum vede profesor Colin Hopper. Pro celý program vznikla
poradní komise vedená předními českými odborníky, která má nalézt optimální
využití této metody. Jak z hlediska medicínského, tak i
ekonomického.
Princip
systémové fototerapie spočívá v tom, že se lék vpraví nitrožilní infúzí do cévního
systému pacienta a následně je vychytán ve vyšší koncentraci v postižených
tkáních, například zhoubným nádorem. Po několika dnech, (obvykle po 2 až 4),
zasažená oblast se ozáří světlem určité vlnové délky.
Tím
se aktivuje chemická reakce, která ukáže rozsah onemocnění a následně ničí nežádoucí buňky. Klíčovou výhodou je
selektivita - schopnost cíleně poškodit zejména nemocnou část organismu. Nikoli
bez zajímavosti je skutečnost, že léčba vyvolává specifickou protinádorovou
imunitu. Nevýhodou je, že pacient musí strávit několik dní v místnosti s
omezeným množstvím světla (osvětlené jednou 60W žárovkou).
Fotodynamická
terapie přípravkem FOSCAN je prozatím schválena pro léčení zhoubných nádorů
hlavy a krku. V jiných oblastech se v zahraničí úspěšně zkouší, čeká se však na
dokončení studií. Nadějí jsou výsledky i jiných léků založených na podobném
principu, např. přípravek Photofrin
se zejména v Japonsku používá intenzivně mimo jiné v léčbě rakoviny plic. Velkou
výhodou je, že je možné ošetřovat v
podstatě jakýkoli biologický typ zhoubného solidního nádoru. Výjimku tvoří
maligní melanom, u něhož je průchod světla znemožněn tmavým zbarvením tkáně.
Nový
lék je určen pacientům, u kterých
selhaly jiné terapeutické možnosti. Již na prvních případech prokázala léčba
svoji vysokou účinnost i v České republice. Nejedná se o všelék, který bude
možné nasadit u všech nemocných. Jedná se do určité míry o chirurgickou
metodu. Na straně jedné je velkou výhodou selektivita, na straně druhé se defekt
po odloučené tkáni déle hojí, což
je nevýhoda oproti konvenční chirurgii..
Každou
indikaci musí zvážit tým odborníků, který v zásadě vybírá, zda je nejlepší
klasická operace, ozáření či právě fotodynamická terapie. Metody lze v případě
potřeby i kombinovat.
Použití
Foscanu je např. výhodné pro odstranění rozsáhlého plošného útvaru na sliznicích
nebo kůži, kde by klasickou chirurgií byl problém s uzávěrem defektu a pak
následně s funkcí a estetikou.
Výhodné je použití v hloubce organismu, tzv. intersticiální, při použití
speciálního vlákna vodícího světlo (například do postižené krční uzliny nebo do
některého z orgánů lidského těla).
V
oblasti hlavy a krku tak lze
ošetřovat nádorově zasažené krční uzliny přisedlé k velkým cévám či v
blízkosti jiných důležitých struktur. V neposlední řadě lze fotodynamickou
terapii využít i u pacientů v pokročilé fázi onemocnění, kde vhodným
rozsahem ošetření se zlepší schopnost přijímat potravu, mluvit, a zlepší se
i vzhled
nemocného.
Mezinárodní studie prokázala i
prodloužení délky života nemocných. Náklady při vhodné indikaci nepřevyšují
současné způsoby péče o takto nemocné (chemoterapie, ozáření) a jsou nižší, než
například u biologické léčby.
Indikace
k léčbě je přísně individuální a stanoví se pomocí kolegia odborníků mnoha
oborů
Ve
spolupráci s University College of London se připravují další studie, které by
měly rozšířit tuto metodu i na zhoubné nádory jiných částí těla, mimo dosud
stanovených nádorů hlavy a krku. Připravuje se vznik centra, které by získalo
podporu Technické agentury České republiky. Součástí současného centra fotonické
medicíny je Akademie věd české
republiky a technologické firmy.
Pro
zajímavost na TK v Praze v polovině března 2012 uvedl doc.
MUDr.
Roman Šmucler, CSc.
vedoucí
lékař Centra fotonické medicíny 1. LF UK a VFN několik poznámek z
historie.
Fotodynamickou
terapii k léčbě zhoubných kožních nádorů znali již starověcí Egypťané a Indové
před 3000 lety, kteří vysledovali, že pokud podali pacientovi určité extrakty z
bylin, po několika hodinách došlo u něj po pobytu na slunci k reakci, která
zničila zejména nemocné tkáně.
K
podobnému postupu se nyní vrací pracovníci v Centru fotonické medicíny 1. LF UK
a VFN. U nejčastějšího zhoubného nádoru vůbec, povrchového basaliomu kůže, se
nanese speciální mast na kůži. Pacient
si následně chráněn sluněčními faktory sedne na lavičku a vystavuje nádor
několik hodin slunečním paprskům. Nádor se sám odstraní s velmi uspokojujícími estetickými
výsledky.
Moderní
návrat k fotodynamické medicíně začal v Mnichově počátkem 20. století
v laboratoři profesora von Tappeinera. Moderní fotosenzibilizátory jsou
postaveny na principu porfyrinů, látek z nichž se skládá krevní barvivo
hemoglobin. Intenzivní výzkum začal v bývalém Sovětském svazu odkud se dostal do
ČR, na 1.lékařskou fakultu, kde byl jeho duší prof. Jirsa. Fotodynamická terapie
je předmětem intenzivního výzkumu po celém světě nejenom kvůli zhoubným nádorům.
Výrazná je schopnost selektivně zabíjet choroboplodné částice, od virů (třeba
HIV) přes baktérie (MRSA, propionibacterium acné, patogeny zánětů dásní) až k
plísním.