Poruchy srdečního rytmu

Srdce, sval o velikosti mužské pěsti, je nejvýkonnějším orgánem v lidském těle. Je obklopeno plicními laloky, cévami a tepnami. Je chráněné prsní kostí, žebry, páteří, svaly a šlachami. Srdce začíná bít už čtvrtý týden od početí a jeho dlouhá cesta končí jen několik málo okamžiků před smrtí.

Činnost srdečního svalu je  neuvěřitelná. Za jedinou minutu se stáhne více než 70krát a i když váží jen asi 350 gramů, dokáže za den přečerpat 12 000 litrů krve. Skutečný objem krve, který srdce denně přečerpá, však může být mnohem větší. Při vydatné fyzické námaze stoupá objem krve, který jím projde, z obvyklých 5 nebo 10 litrů na 45 litrů za minutu.

 

Tlukot srdce, nebo-li tep, který je měřitelný způsobuje pravidelné stahování srdce. Srdce se během jediného dne stáhne asi 100 000krát, což u zdravého jedince představuje 60 až 80 stahů za minutu. V závislosti na provozované aktivitě může pracovat rychleji, například při sportu, nebo naopak pomaleji, třeba ve spánku.

 

Pokud je srdce a jeho svalovina oslabena (např. srdečními chorobami, nezdravým životním stylem nebo stresem), dochází k nepravidelnému přečerpávání krve, které se může projevit tzv. srdeční arytmií, jichž je mnoho typů. Jejich příznaky se liší nejen dle typů, ale také podle příčiny a schopnosti oběhového a dýchacího systému poruchu srdečního rytmu vykompenzovat.

 

 Následkem arytmie může dojít k srdečnímu selhání, zvyšuje se riziko embolizace, což může vyvolat u některých pacientů infarkt. Jednou z nejzávažnějších komplikací je cévní mozková příhoda. Některé neléčené arytmie mohou způsobit i smrt.

 

Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující druh srdeční arytmie. Projevuje se nepravidelným pulsem a rychlejší srdeční akcí (100 tepů za minutu), která je způsobena nekoordinovaným stahováním srdeční síně, neschopností srdce přečerpávat krev a převádět pravidelný rytmus ze síně do komory. Fibrilace síní postihuje asi 1 % dospělých. Onemocnění se projeví u každého čtvrtého člověka staršího 40 let. Její výskyt stoupá se zvyšujícím se věkem. U lidí nad 80 let jí trpí asi 10 %. Fibrilace síní se vyskytuje ve 40 % případů u pacientů se srdeční slabostí. Asi ve 20 % případů postihuje zcela zdravé jedince.

 

Příčinou vzniku fibrilace síní může být: nadměrná funkce štítné žlázy, vysoký krevní tlak,

kouření, nedostatek pohybu, obezita, nadměrné požívání alkoholu, nadbytečný příjem cholesterolu a sodíku (nadměrné solení), cukrovka, plicní nemoci (nádory, zápaly plic),

v některých případech dědičnost.

 

Fibrilace síní sice nemusí bezprostředně ohrožovat život pacienta, významně však zhoršuje kvalitu jeho života. Zároveň je spojena se zvýšeným výskytem závažných zdravotních komplikací. Patří mezi ně i cévní mozková příhoda, lidově známá jako mrtvice. V důsledku poruchy srdečního rytmu  srdce dostatečně nepřečerpává veškerou krev ze síně do komory. Ze zbylé krve se pak v síni vytvoří sraženina, která se může odtrhnout, putovat cévami a tepnami po celém těle, až některou z nich ucpe. Pokud se dostane do krkavice, zamezí přísunu kyslíku a živin do mozku.

 

Neléčená fibrilace síní pětinásobně zvyšuje riziko vzniku cévní mozkové příhody. Pacienty s fibrilací síní postihnou ročně na celém světě 3 miliony mozkových mrtvic. Asi 60 % z nich zůstane trvale těžce tělesně postižených a 20 % lidí je přímo ohroženo na životě.

Fibrilace síní může také způsobit srdeční selhání . Pokud krevní sraženina ucpe některou z cév na dolní končetině, může způsobit ischemickou chorobu dolních končetin., která může ve vzácných případech skončit i amputací nohy.

 

Fibrilace síní se může u každého pacienta projevit různými příznaky. Nejčastěji si pacienti stěžují na bušení srdce a rychlý puls. Jindy je to nepravidelný tep, snížená výkonnost, zadýchávání, nadměrné pocením nebo svíravá bolest na hrudi. Pacienta mohou také postihnout mdloby, může trpět průjmy nebo hubnout. Někdy se projeví také tzv. periferní pulzový deficit, který je popisován jako rozdíl mezi počtem stahů srdce a počtem tepů na periferní cévě. Někteří pacienti však nemají žádné příznaky, fibrilace síní se u nich odhalí zcela náhodou při vyšetření elektrokardiografie (EKG).

 

Pokud má lékař podezření na fibrilaci síní, může kromě EKG použít také další metody na potvrzení nebo vyvrácení této diagnózy, např. Holterovo monitorování. Při tomto vyšetření se pomocí malého přístroje měří EKG a krevní tlak po dobu několika hodin. Pokud fibrilaci síní způsobuje nějaké srdeční onemocnění, je možné ji odhalit pomocí echokardiografie.

 

Volba vhodného typu léčby je u pacientů s fibrilací síní individuální. Při jejím výběru bere lékař v úvahu aktuální zdravotní stav pacienta (např. přidružené nemoci, věk, příznaky arytmie, užívané léky apod.).

Pacient s fibrilací síní může být léčen pomocí medikamentů, katetrizačně nebo chirurgicky. Prostřednictvím léků, tzv. antiarytmik, je možné upravit srdeční rytmus nebo srdeční frekvenci. U některých pacientů se odstraňuje porucha srdečního rytmu tzv. elektrickou kardioverzí.

 

Zatímco chirurgickou léčbu, tzv. MAZE proceduru, provádí kardiochirurg, katetrizační výkon, tedy ablaci, provádí kardiolog. Při katetrizační ablaci se vpichem přes třísla do cév zavedou katetry. Tyto ohebné nástroje dokážou snímat elektrické signály a stimulovat srdce. Přes ablační katétr se vyšle do svaloviny u ústí plicních žil v levé síni vysokofrekvenční proud, který odstraní srdeční tkáň v místě, kde fibrilace síní vzniká.. Asi u jedné třetiny pacientů se však zákrok musí zopakovat.

Alternativně mohou lékaři doporučit pacientům uzávěr ouška levé srdeční síně.

.

Prevence krevních sraženin, které jsou příčinou závažných cévních mozkových příhod, patří k velmi důležitým součástem léčby fibrilace síní. Používají se léky, které snižují srážlivost krevní (antikoagulancia) nebo shlukování destiček (antiagregancia).

Účinnou prevencí je dodržování zásad zdravého životního stylu. Srdce, cévy i tepny poškozuje kouření. Vliv na ně má také pasivní vdechování cigaretového kouře. Kardiovaskulárnímu systému škodí i nadváha a obezita způsobená nedostatkem pohybu a nezdravou stravou.

 

V jídelníčku by se proto mělo objevovat méně cukrů, tuků a více vitamínů, ovoce a zeleniny, aby naše srdce bylo zdravé. Doporučuje se také omezit množství soli. U zdravých lidí může fibrilaci síní způsobit i nadměrné požití kávy či alkoholu.

Nedílnou součástí prevence fibrilace síní by měly být také pravidelné preventivní prohlídky, během kterých praktický lékař zjistí hodnotu cholesterolu a krevního tlaku. Pokud člověk pociťuje nepravidelný rytmus nebo cítí neadekvátně rychlejší bušení srdce, měl by svoje zdravotní obtíže konzultovat s lékařem.

 

 

:Dle doc. MUDr. Petra Neužila, CSc., FESC., primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze a MUDr. Jany Matouškové, vedoucí lékařky Jednotky intermediální péče, Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze

 

www.amic.cz

Tweet