Medicína
Zvýšené pocení jako příznak
Pocení
patří k fyziologickým projevům zvýšené svalové činnosti. Nadměrné pocení
může být fyziologické – běžné, tzv. konstitucionální, které doprovází emoce
(radost, strach, úzkost).
Může
se objevit ve zvýšené míře u některých jedinců po požití alkoholu,
černé kávy, po konzumaci těžkých kořeněných jídel. Někteří lidé se také nadměrně
potí v horku, vlivem obezity, při sportu nebo v těsném neprodyšném
oděvu.
Symptomatické
nadměrné pocení je závažnější a bývá
druhotným projevem různých onemocnění a jiných vlivů např.: při
endokrinologickém onemocnění, jako jsou cukrovka, poruchy funkce štítné žlázy,
poruchy funkce hypofýzy, feochromocytom.
Zvýšené
pocení bývá charakteristické při
hormonálních změnách (klimakterium, těhotenství, menstruace), ale také
při vysokém krevním tlaku a některých srdečních
onemocněních.
Další
skupinou jsou onemocnění neurologická (syndrom karpálního tunelu, syndrom
krčního žebra, tabes dorsalis, Parkinsonova choroba), která jsou rovněž
doprovázeny zvýšením pocením.
Zvýšené
pocení bývá u některých nádorových
onemocnění - zvláště ze skupiny lymfomů, u infekční onemocnění (AIDS,
tuberkulóza, malárie). Pocení bývá ale i u běžných viróz a infekcí doprovázených
horečkou.
Při
tomto výčtu je nutno připomenout zvýšené pocení v důsledku užívaní léků
(některých antidepresiv), léků snižujících horečku, některých léků na vysoký
krevní tlak, na zvýšené pocení při
depresivních a úzkostných stavech.
Hyperhidróza může být generalizovaná –
k projevům pocení dochází po celém těle nebo je lokalizovaná – pocení se
objevuje především v oblastech dlaní, plosek, podpaží, obličeje nebo na
jiných samostatně omezených okrscích kůže.
Příčin
vzniku zvýšeného pocení je mnoho. Obtěžuje-li, vzniká-li nově, je dobře
konzultovat odborníka a zjistit nenadálou příčinu nadměrného pocení, které nelze
zařadit mezi pocení fyziologické!
