Medicína

Cílem Českého dne akromegalie, o kterém jsme psali již v uplynulém roce, je upozornit širokou veřejnost na toto závažné onemocnění, informovat o jeho projevech s ohledem na důležitost včasného stanovení diagnózy, a možnostech léčby. Proto problematice byla věnovaná TK 30. května 2011 v Praze, na které vystoupili profesor MUDr. Michal Kršek, CSc., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a docent MUDr. Zdeněk Fryšák, CSc., z III. interní kliniky LF UP a FN Olomouc.

Odborníci uvádějí, že mnoho  nemocných touto relativně vzácnou chorobou navštíví lékaře až po několika letech, kdy  na sobě pozorují neobvyklé změny. Ve většině případů je zaznamenají pacienti sami nebo je na ně upozorní jejich rodina či přátelé. Informace veřejnosti o tomto onemocnění jsou proto důležité pro včasnou diagnózu, správné zahájení léčby a tím zabránění dalších možných zdravotních komplikací ..

 

Akromegalie je onemocnění způsobené nadbytkem růstového hormonu v dospělosti, kdy již není možný růst dlouhých kostí, čili po ukončení růstu člověka.  Zvětšují se proto jen okrajové (akrální ) části těla, jako je jazyk, obličej, brada, prsty a podobně. Nadměrná tvorba růstového hormonu, který vylučuje přední lalok podvěsku mozkového do krevního oběhu bývá obvykle způsoben adenomem hypofýzy.

 

Růstový hormon je pro lidský organismus nepostradatelný především v dětství, kdy má pozitivní vliv na růst kostí. I v dospělosti ovlivňuje celou řadu procesů v našem těle, například tvorbu kostní a svalové hmoty, dostatečnou tvorbu bílkovin, správnou aktivitu srdečního svalu, dalších orgánů a tkání. Díky tomuto hormonu je v lidském těle zajištěn správný průběh metabolismu cukrů a tuků. Zároveň stimuluje zadržování vody v organismu.

Pokud však podvěsek mozkový vylučuje růstový hormon v nadbytku i po ukončení růstu člověka, neroste již jedinec do délky, ale zvětšují se u něj koncové části těla, jak již bylo řečeno.

 

Někdy může docházet k záměně akromegalie s gigantismem. Ten se projevuje nadměrným vylučováním růstového hormonu u dětí nebo dospívajících, kteří však ještě nemají ukončený růst. Tito lidé se poznají podle nadměrné výšky. Spojením obou nemocí vzniká další vzácná choroba – gigantoakromegalie. V takovém případě lidské tělo vylučuje růstový hormon v nadměrném množství nejen před ukončením růstu, ale i později.

 

U nemocných se častěji vyskytuje diabetes, hypertenze, bolesti pohybového aparátu, střevní polypy, zvětšení štítné žlázy, poruchy spánku

 a popisuje se i častější výskyt kolorektálního karcinomu.

 

Příznaky se rozvíjejí pomalu a nenápadně. Pacientům bývá správná diagnóza stanovena často až po 7 nebo i 10 letech trvání choroby.. V současné době bývá akromegalie u lidí odhalena ve většině případů za méně než 5 let od prvních příznaků. I to je však zbytečně dlouhá doba.

 

Akromegalie postihuje nejčastěji muže i ženy v produktivním věku, tedy mezi 30 až 50 lety. Pacienti mají zvýšenou činností kožních potních a mazových žláz, často se u nich vyskytují otoky, zmnožuje se také ochlupení těla.. Mohou se objevit i poruchy vidění, kdy na zrakový nerv tlačí nádor hypofýzy.

 

Pro diagnózu je nutné opakované stanovení růstového hormonu v séru, pro zjištění velikosti adenomu - nezhoubného nádoru  hypofýzy se provádí vyšetření magnetickou rezonancí, (méně často počítačovou tomografií) a perimetrické vyšetření zraku. Rovněž se provádějí další vyšetření, která mohou odhalit další endokrinologická onemocnění. K celkovému vyšetření patří rovněž EKG a snímek srdce a plic.

 

Léčba je chirurgická, dále ozářením nebo léčba medikamentózní. Neurochirurgická léčba spočívá v odstranění nádoru, který způsobuje nadměrné vylučování růstového hormonu. U více než poloviny pacientů se podaří nádor zcela odstranit a v těchto případech je pacient zcela uzdraven.

Pokud nejsou operativní zákroky úspěšné, ozáří se nádor podvěsku mozkového nejčastěji pomocí Leksellova gama nože. Díky přesnému zaměření a ozáření nádoru nebo jeho zbytků je minimální riziko poškození okolních tkání.

U některých pacientů se přistupuje k medikamentózní léčbě, ke které se používá několik typů léků. Patří mezi ně léky, které tlumí buď sekreci růstového hormonu nebo blokují jeho biologický účinek.

 

Na léčbu akromegalie se v České republice specializují  následná odborná centra:

III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze;

II. interní klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové;

III. interní klinika Fakultní nemocnice v Olomouci;

III. interní klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

 

www.akromegalie.cz

www.vfn.cz

www.amic.cz

Tweet