Průjem a zácpa

Křeče v břiše, plynatost, ale také horečka, zvracení a celková únava – to mohou být jedny z mnoha příznaků průjmového onemocnění. Průjem bývá většinou signálem jiné nemoci nebo obrannou reakcí našeho organismu při narušení trávicího ústrojí, zejména střev, ale i žaludku, slinivky a jater. Projevuje se častou stolicí (více než 3 denně), většinou řídkou až vodnatou. Při podráždění trávicího traktu dochází ke zrychlení pohybu střev, nedostatečnému trávení a vstřebávání živin. Střeva nejsou schopna vstřebat tekutiny, které jsou obsažené ve strávené potravě a vylučují je ven. Problematice průjmových onemocnění se věnoval na TK počátkem května 2011: MUDr. Marek Beneš z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

 Průjmová onemocnění se dělí podle délky trvání obtíží a jejich příčiny na akutní a chronická.

Akutní průjem postihuje člověka náhle a na krátkou dobu.. Způsobit jej mohou viry nebo bakterie, které napadají trávicí ústrojí. V některých případech může být příčinou onemocnění výskyt parazitů v lidském těle.

Třetinu průjmových onemocnění mají na svědomí viry. Vyskytují se zejména u dětí, přičemž u těch nejmenších bývají nejčastější příčinou  rotaviry. Druhou nejvíce ohroženou skupinou jsou starší lidé.

Jakmile se viry dostanou do těla, proniknou do enterocytů, buněk nacházejících se v tlustém nebo tenkém střevě, zde se množí, ničí buňky a brání správnému vstřebávání tekutin.

 

Průjmová onemocnění mohou způsobit i bakterie, které se dostanou do zažívacího ústrojí. Nejčastěji po :nedodržení základních hygienických zásad, například mytí rukou po použití toalety, nedostatečném omytí ovoce a zeleniny, kontaminovanými  vejci a produkty z nich vyrobenými, kontaminovaným masem a mléčnými  výrobky, i přímým kontaktem s nemocným zvířetem.

 

Bakteriální průjmy se projevují zpravidla náhle. Přidat se může i horečka, celková slabost, zvracení a bolesti břicha. V některých případech se může ve stolici objevit i krev. Bakterie, které se dostanou do trávicího ústrojí, poškodí buňku, působí  zánět. Poškozená sliznice  není schopna do sebe vstřebávat tekutiny.

 

S bakteriálními průjmy se mohou setkat lidé především při pobytu v zahraničí a exotických zemích, ale i doma. Zdrojem nákazy je nevhodná strava, například příliš kořeněná jídla, velké množství tuku použité při přípravě jídla a podobně. Častým zdrojem bakterií jsou také kontaminované kostky ledu nebo voda, nepasterizované mléčné výrobky, málo tepelně upravené maso a znečištěné ovoce.

 

Příčinou dlouhodobého průjmu bývá nejčastěji tzv. dráždivý tračník, který se projevuje poruchami vyprazdňování. Nemocní trpí zácpou nebo průjmem, který trvá déle než 2 týdny. Chronické průjmové onemocnění vyžaduje důkladné lékařské vyšetření s cílem odhalit přesnou příčinu nemoci. Dlouhodobé střevní obtíže mohou signalizovat mnohem závažnější onemocnění, například rakovinu tlustého střeva a konečníku, alergii na lepek, cukrovku a mnoho dalších.

 

Průjmové onemocnění bez ohledu na příčinu není dobré podceňovat. Je vhodné se poradit s lékařem, zejména pokud:

průjem trvá déle než 5 dní a provází jej vysoké horečky a zvracení, ve stolici se objeví  příměs krve.

Nebezpečný je průjem u kojenců a batolat, protože ve velice krátké době může vést  k toxické dehydrataci  dítěte.

Rychlá ztráta tělních tekutin ohrožuje rovněž starší osoby, právě tak, jako ztráta důležitých minerálů (nedostatek draslíku může u starších osob vést k poruchám srdečního rytmu až k cévní mozkové příhodě).

.

Průjem v jeho počátcích řeší většina pacientů samoléčbou. Pokud člověka postihne, je třeba dodržovat určitá režimová opatření. Neměl by zapomínat doplňovat ztracené tekutiny a minerály. Vhodné jsou neslazené čaje, nesycené minerální vody nebo iontové nápoje. Sůl ve více osolené polévce doplní chybějící draslík. Součástí léčby by měla být i strava bohatá na vitamíny a minerály, která však nezatíží trávicí ústrojí. V rámci diety je vhodné zvolit suchary, piškoty, banány nebo rýžový odvar. Jakmile se zdravotní stav pacienta zlepší, může do svého jídelníčku zařadit také vařené brambory, vařené nebo dušené bílé maso atd.

 

Léčbu průjmů je možné řešit i prostřednictvím volně prodejných léků. Protože není často známa příčina onemocnění, tedy není zřejmé, zda se jedná o průjem virový nebo bakteriální, je vhodné vybrat takovou léčbu, která  pomáhá při většině průjmových onemocnění.  Je možné použít přípravky, které působí na přírodní bázi, dokážou navázat toxické látky, nezrychlují ani nezpomalují trávení, mají minimální nežádoucí účinky, protože se nevstřebávají. Léčivé přípravky by však neměly barvit stolici..

 

. Nejlepším způsobem, jak průjmu předcházet je prevence, ke které patří šest základních pravidel. :

dodržování hygienických zásad, po použití toalety, jízdě v MHD nebo nakupování si vždy umýt ruce  (platí zvláště pro malé děti a starší osoby!). Ovoce a zeleninu, které není možné oloupat, před požitím pečlivě omýt, vejce a veškeré produkty z nich vždy pečlivě tepelně upravit. na porcování masa použít jeden nůž a jedno prkénko, na kterém pak nekrájet jiné potraviny. Během manipulace se syrovým masem se nedotýkat například sklenice s pitím nebo dětských hraček. Potřísněné utěrky co nejdříve vyprat.. Maso nerozmrazovat v mikrovlnné troubě, ale s dostatečným předstihem dát  rozmrznout při pokojové teplotě. V létě se vyhýbat stánkům s rychlým občerstvením, ve kterých není zaručena čerstvost a nezávadnost použitých potravin.

(V současné době nabízí VZP zvýhodněné očkováni proti rotavirům pro kojence! Viz článek VZP).

 

 Zdroj: Wikipedie.cz, odkaz - http://cs.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%A1vic%C3%AD_soustava_%C4%8Dlov%C4%9Bka

www.ikem.cz

www.amic.cz

Tweet