Medicína

Zajímavé setkání na dané téma se uskutečnilo v Praze 14. dubna 2011. Obavy z léčby kortikosteroidy rozptylovali a jejich účinky vysvětlovali ve svých sděleních odborníci alergologové – profesor MUDr. Petr Pohunek, CSc., z Pediatrické kliniky FN Motol, ředitel České iniciativy pro astma, a MUDr. Ester Seberová, členka Iniciativy pro astma. V České republice trpí alergií zhruba čtvrtina lidí. Řada moderních léků určených k její léčbě obsahuje kortikosteroidy, které si dokážou účinně poradit s projevy nemoci a při dlouhodobém užívání mohou potlačit všechny její příznaky.

Užívání kortikosteroidů však u řady lidí vyvolává obavy, které zejména u nedostatečně informovaných pacientů mohou přerůst ve fobii. Ta může vést k zásadním chybám v léčebném režimu. Pacient nespolupracuje se svým lékařem, předčasně přeruší léčbu nebo zcela odmítá léky. Přitom moderní přípravky s kortikosteroidy určené pro lokální použití patří mezi účinné léky, jejichž bezpečnost byla již v minulosti opakovaně prokázána.

 

Kortikosteroidy se u nás používají od poloviny minulého století k léčbě chronických zánětlivých chorob (např. ekzém, revma, alergická rýma, astma apod.). Při léčbě dýchacího ústrojí prokazují kortikosteroidy vysoký protizánětlivý účinek. Pokud je např. pacienti s alergickou rýmou užívají dle pokynů lékařů, dokážou moderní léky potlačit všechny příznaky nemoci a často zabránit vzniku přidružených onemocnění a komplikacím. Přibližně 95 % pacientů užívajících kortikosteroidy však v prvním roce léčby nedodržuje její předepsaný plán.

-

 

Např. u alergické rýmy  nebo  astmatu, se uplatňuje  především lokální léčba kortikosteroidy proto, že její  výhodou  je možnost působení léků téměř výhradně v místech, kde se objevuje zánět. Pacienti trpící alergickou rýmou či astmatem si mohou léky aplikovat přímo do nosu nebo je vdechovat. Tímto způsobem je dosaženo vysoké koncentrace léku na receptorech nosní sliznice nebo plicní tkáně, což zvyšuje jeho účinnost i bezpečnost.

 

Lokální vedlejší účinky jsou většinou nezávažné. U pacientů se může objevit mírné pálení či podrážděnost sliznice nosu nebo lehké krvácení z nosu. Frekvenci výskytu lze do jisté míry ovlivnit správnou aplikační technikou.

Při systémovém užívání léků obsahujících kortikosteroidy, tj. ve formě tablet či injekcí, se naopak mohou objevit nežádoucí účinky v celém těle. Nejčastěji jde o poruchy psychiky, vznik osteoporózy, šedého očního zákalu, zhoršení cukrovky či špatné hojení ran. U moderních léků užívaných lokálně k těmto nežádoucím účinkům nedochází

Pro úspěšnou léčbu jsou však  důležité pravidelné návštěvy lékaře, kontroly stavu sliznice pacienta a nácvik aplikační techniky.

 

Pokud však někdo trpí kortikofobií – patologickým strachem z podávané léčby, trpí současně dvěma nemocemi. Tou, kterou je třeba u něj léčit, a fobií z předepsané léčby. V praxi se kortikofobie projevuje různě. Na začátku terapie pacienti odmítají předpis jakékoli steroidní či hormonální léčby. Většinou proto, že jsou přesvědčeni o „škodlivosti“ kortikosteroidů. Dalším typickým projevem je přerušení léčby bez konzultace s lékařem. Pacienta většinou k tomuto kroku vede mylná interpretace informací z příbalového letáku. Někteří lidé také často sami ukončí léčbu poté, co se objeví první zlepšení příznaků nemoci, neboť si myslí, že jsou již zdraví a v léčbě není nutno pokračovat.

 

Aby byla léčba úspěšná, měl by jí  pacient  porozumět a zajímat se o ni. Pokud pacienti užívají lokálně působící léky s kortikosteroidy dle pokynů svého lékaře, nemusí se jejich vedlejších účinků obávat.

www.amic.cz

Tweet