Medicína
Obavy z užívání kortikosteroidů?
Užívání
kortikosteroidů však u řady lidí vyvolává obavy, které zejména u nedostatečně
informovaných pacientů mohou přerůst ve fobii. Ta může vést k zásadním
chybám v léčebném režimu. Pacient nespolupracuje se svým lékařem,
předčasně přeruší léčbu nebo zcela odmítá léky. Přitom moderní přípravky s
kortikosteroidy určené pro lokální použití patří mezi účinné léky, jejichž
bezpečnost byla již v minulosti opakovaně prokázána.
Kortikosteroidy
se u nás používají od poloviny minulého století k léčbě chronických zánětlivých
chorob (např. ekzém, revma, alergická rýma, astma apod.). Při léčbě dýchacího
ústrojí prokazují kortikosteroidy vysoký protizánětlivý účinek. Pokud je např.
pacienti s alergickou rýmou užívají dle pokynů lékařů, dokážou moderní léky
potlačit všechny příznaky nemoci a často zabránit vzniku přidružených onemocnění
a komplikacím. Přibližně 95 % pacientů užívajících kortikosteroidy však
v prvním roce léčby nedodržuje její předepsaný plán.
-
Např. u alergické rýmy nebo astmatu, se uplatňuje především lokální léčba kortikosteroidy proto, že její výhodou je možnost působení léků téměř výhradně v místech, kde se objevuje zánět. Pacienti trpící alergickou rýmou či astmatem si mohou léky aplikovat přímo do nosu nebo je vdechovat. Tímto způsobem je dosaženo vysoké koncentrace léku na receptorech nosní sliznice nebo plicní tkáně, což zvyšuje jeho účinnost i bezpečnost.
Lokální
vedlejší účinky jsou většinou nezávažné. U pacientů se může objevit mírné pálení
či podrážděnost sliznice nosu nebo lehké krvácení z nosu. Frekvenci výskytu
lze do jisté míry ovlivnit správnou aplikační technikou.
Při
systémovém užívání léků obsahujících kortikosteroidy, tj. ve formě tablet či
injekcí, se naopak mohou objevit nežádoucí
účinky v celém těle. Nejčastěji jde o poruchy psychiky, vznik osteoporózy,
šedého očního zákalu, zhoršení cukrovky či špatné hojení ran. U moderních léků
užívaných lokálně k těmto nežádoucím účinkům nedochází
Pro
úspěšnou léčbu jsou však důležité
pravidelné návštěvy lékaře, kontroly stavu sliznice pacienta a nácvik aplikační
techniky.
Pokud
však někdo trpí kortikofobií – patologickým strachem z podávané léčby, trpí
současně dvěma nemocemi. Tou, kterou je třeba u něj léčit, a fobií
z předepsané léčby. V praxi se kortikofobie projevuje různě. Na
začátku terapie pacienti odmítají
předpis jakékoli steroidní či hormonální léčby. Většinou proto, že jsou
přesvědčeni o „škodlivosti“ kortikosteroidů. Dalším typickým projevem je
přerušení léčby bez konzultace s lékařem. Pacienta většinou k tomuto
kroku vede mylná interpretace informací z příbalového letáku. Někteří lidé také
často sami ukončí léčbu poté, co se objeví první zlepšení příznaků nemoci, neboť
si myslí, že jsou již zdraví a v léčbě není nutno pokračovat.
Aby
byla léčba úspěšná, měl by jí pacient porozumět a zajímat se o ni. Pokud pacienti užívají lokálně působící léky
s kortikosteroidy dle pokynů svého lékaře, nemusí se jejich vedlejších
účinků obávat.