Medicína

Melatonin je látka zodpovědná mj. za to, že dobře (nebo špatně) spíme. Byl nalezen ve všech živých organismech, od jednobuněčných mořských řas přes bezobratlé, obratlovce až po savce, včetně člověka. Pozoruhodné je, že se melatonin jako chemická molekula během vývoje druhů vůbec nezměnil.

U savců se hormon melatonin tvoří v šišince mozkové v epifyze, vzniká ze serotoninu. Izoloval jej  profesor  Aaron Bunsen Lerner (1920-2007, lékař a   badatel z Minnesotské univerzity) z hovězích epifýz (šišinek) až v roce 1958. Tehdy se ještě nevědělo, k čemu tato látka v těle slouží. Zajímavým paradoxem je, že u všech živých organismů, ať už jsou aktivní ve dne, nebo v noci, se melatonin tvoří výhradně v noci. Je to tedy jakýsi "signál noci", který předává do organismu informaci o denní době.  www.ulekare.cz/clanek/melatonin-signal-noci-9935

 

Melatonin v našem těle má  nesmírně důležité funkce, které nejsou dosud všechny přesně objasněny a jsou stále předmětem výzkumného zájmu. Melatonin Informuje o vnitřním čase biologických hodin, nastavuje a synchronizuje biologické hodiny a posiluje tím cirkadiánní systém svého nositele, zlepšuje kvalitu spánku, Informuje organismus o roční době, ovlivňuje reprodukční schopnost a sexuální chování, podporuje imunitní systém.  Odstraňuje volné radikály – působí jako silný antioxidační činitel a tím zpomaluje stárnutí těla.

Omezuje vliv radiace (záření).,

 

Zkoumá se účinek proti nádorům. V současné době se sleduje účinek melatoninu  na zlepšení migrény a migrenózních stavů.

 

Melatonin lze podávat i léčebně, například při odstraňování obtíží z náhlých změn časového pásma (jet lag). Je-li podán ve větším množství, působí nevolnost,  zvracení a závratě.

 

Lze si jej  doplnit  z přírodních zdrojů, například  z některých potravin rostlinného původu ( je v ovesných vločkách, obilných klíčcích, v ječmenu, v rýži a dále v potravinách s významně vyšším obsahem aminokyseliny tryptofanu, jako jsou mandle, dýňová semínka, sójový sýr tofu a také mořská řasa Spirula a sýr cottage).

 

Z bylinek se uvádí  třezalka, šalvěj lékařská a kopretina řimbaba. Úplně nejvyšší jeho množství je v kostřavě rákosovité (Festuca arundinacea).

Tweet