Medicína

V roce 2010 onemocnělo klíšťovou encefalitidou 589 obyvatel České republiky (údaje EPIDAT Státního zdravotního ústavu). Tři lidé – muži ve věku 51, 63 a 64 let – loni zemřeli, zatímco v roce 2009, kdy bylo hlášených případů onemocnění více (816), v souvislosti s klíšťovou encefalitidou zemřeli 2 lidé. Statistiky dokládají skutečnost, o které lékaři informují veřejnost již dlouho: nejrizikovější skupinou jsou lidé starší 50 let.

Primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice MUDr. Václav Chmelík statistické údaje potvrzuje a uvádí, že polovina nemocných na oddělení je v posledních dvou letech starší padesáti let. Tito lidé jsou již léčeni pro jiná onemocnění − jako jsou nemoci srdce, cukrovka, vysoký tlak − a klíšťová encefalitida pro ně znamená další velkou zátěž. Jejich onemocnění bývá vážnější a častěji zanechává následky. Přitom jsou všechna tato onemocnění zbytečná, protože existuje spolehlivá prevence v podobě očkování.

 

Prevenci však lidé ve vyšším věku podceňují. Průzkum Gfk z roku 2009 ukázal, že ve věkové skupině osob nad 50 let je proočkovanost dokonce pod celonárodním průměrem, který je 16 %; zatímco mezi osobami ve věku 50−59 let je očkováno 12 % lidí, ve věku 60−69 let 15 % a nejméně proočkovaní jsou lidé nad 70 let, a to pouze ze 7 %. Nejlépe chráněnou skupinou jsou děti ve věku 7–12 let, u které v roce 2009 proočkovanost dosáhla 36 %.

 

 Rodiče jsou zodpovědní a myslí především na děti, podceňují však význam prevence nejen u sebe, ale i u svých rodičů v seniorském věku. Přitom právě senioři onemocní nejčastěji a nemoc mívá těžší průběh i vážnější následky než u dětí. Stále ještě je čas nechat se proti klíšťové encefalitidě očkovat,. Primář MUDr. Václav Chmelík opakuje: „Až půjdete se svými dětmi k očkování proti klíšťové encefalitidě, nechte naočkovat také sebe, a hlavně − vezměte s sebou i dědečka a babičku!“

 

Právě mezi osobami ve věku 55−64 let je v posledních letech nejvyšší počet onemocnění (a také úmrtí v souvislosti s onemocněním) klíšťovou encefalitidou. Důvodů je několik. Populace České republiky stárne, prodlužuje se délka lidského života. Zároveň se však výrazně mění životní styl seniorů, kteří jsou aktivní i ve vyšším věku – tráví část roku na chatě či chalupě, jezdí na kole, chodí do přírody, a to především na houby.

 

Avšak jejich imunitní systém již není tak výkonný jako u mladých lidí, navíc trpí dalšími četnými chronickými nemocemi, které souvisí s věkem. Když virus klíšťové encefalitidy napadne organismus starších osob, jsou klinické průběhy závažnější, dochází častěji k trvalým následkům a je rovněž prokazována vyšší smrtnost.

 

Očkování se proto jednoznačně doporučuje osobám starším 60 let a zároveň je doporučován tříletý interval pro přeočkování. Starší organismus si totiž udržuje získané protilátky kratší dobu. V případě onemocnění klíšťovou encefalitidou se léčí pouze příznaky, ne onemocnění. Proto je očkování seniorů tolik doporučováno. 

 

Onemocnění může probíhat jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte, při odstraňování klíštat ze psů a koček nebo pitím nepasterizovaného mléka. Onemocnění klíšťovou encefalitidou mívá dvoufázový průběh.

V první fázi nemoci klíšťové encefalitidy se objevují teploty s necharakteristickými příznaky (únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. Poté se nemocnému na pár dní uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí. V druhé fázi nemoci se pacient může cítit daleko hůře, pokud již virus pronikl do mozku. Nastupují bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota. V této fázi musí být pacient hospitalizován.

Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě − virus postihuje především mozkové pleny. Dojde k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází z nemocnice za 2−3 týdny domů, potom následuje několikaměsíční rekonvalescence. Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň, se nazývá encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů může skončit úmrtím.

(Dle TZ  z  března 2011)

 

Nejpříhodnější doba pro zahájení očkování (reklamní prezentace)

Lidé by očkování neměli odkládat. Očkovat se lze celoročně, ale nejpříznivější období je v chladných zimních měsících. U nás nejpoužívanější vakcína FSME-IMMUN je v Rakousku úspěšně aplikována již od roku 1979. Právě na sledování u celé rakouské populace v letech 2000 až 2006 byla prokázána 99% ochrana u pravidelně očkovaných osob. Klasické očkovací schéma vakcíny FSME-IMMUN 0,5 ml a 0,25 ml BAXTER pro zimní měsíce sestává z první dávky podané v den 0, druhé dávky podané za 1−3 měsíce a třetí dávky aplikované o 5−12 měsíců později. Ochrany je dosaženo přibližně po 2 týdnech od podání druhé dávky. Toto schéma je vhodné aplikovat na podzim či v zimě, aby po podání druhé dávky v jarních měsících byli lidé pohybující se v přírodě chráněni.

Kdo se nestihne naočkovat přes zimu, může využít zkrácené schéma vakcíny FSME-IMMUN, které je vhodné pro použití během teplých měsíců. První vakcína je podávána v den 0, druhá dávka následuje za 2 týdny a třetí dávka za 5–12 měsíců. Imunity je i zde dosaženo přibližně po 2 týdnech od podání druhé dávky.

Jak u schématu pro chladné měsíce, tak u zkráceného schématu by mělo k prvnímu přeočkování dojít po 3 letech. V případě vakcíny FSME-IMMUN dále následují přeočkování každých 5 let. Výjimku tvoří lidé nad 60 let, kde se i pro další přeočkování doporučuje dodržovat 3letý interval. Cena jedné dávky vakcíny se pohybuje kolem 550 Kč.

 

Více informací o klíšťové encefalitidě a rizicích spojených s touto nemocí najdete na www.pozorkliste.cz a www.klistova-encefalitida.cz nebo na bezplatné lince společnosti Baxter 800 202 010.

 

Výdej léčivého přípravku (vakcíny) je vázán na lékařský předpis. Vakcíny aplikuje lékař. Pečlivě pročtěte příbalovou informaci. Vakcíny nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění!

 

Tweet