Alergie
Alergická rýma a další projevy alergie
Není
nijak překvapivé, že se alergie nejčastěji projevují na jaře (54 % případů),
mnoho pacientů však trpí tímto onemocněním celoročně. Na vznik nemoci mají vliv
i dědičné dispozice. Mezi projevy onemocnění patří vodnatá rýma, svědění nosní
sliznice, kýchání a pocit ucpaného nosu (nosní obstrukce). O alergické rýmě
hovoříme tehdy, pokud má pacient alespoň dva z uvedených příznaků. U pylové
alergie se často vyskytují také oční příznaky, konkrétně svědění, slzení a
zarudnutí spojivek.
Nejčastěji
alergickou rýmu spouštějí pyly, jak na TK v březnu 2011 v Praze
zdůraznila prim.
MUDr. Irena Krčmová, CSc., z Ústavu
klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Alergickou reakci sliznic vyvolávají běžně také roztoči z domácího prachu,
plísňové spóry či zvířecí alergeny, a to nejen srst či chlupy, ale i sliny a moč
zvířete. Vzácněji se může alergická rýma objevit i jako reakce na latex nebo
potravinové alergeny.
Podle
výskytu příznaků v závislosti na ročním období se rozděluje alergická rýma
na sezónní a celoroční. Podle doby trvání také odlišujeme alergickou rýmu
občasnou a chronickou. U občasné rýmy se příznaky objevují maximálně 4 dny
v týdnu, nebo obtíže nepřetrvávají déle než měsíc.
Svou závažností se liší, avšak každá z forem přináší jistá
omezení pro každodenní život.
Jednotlivé
příznaky alergické rýmy mohou probíhat zcela samostatně (pouhé sezónní kýchání,
nebo naopak úporná celoroční nosní neprůchodnost bez zjevného výtoku), obvykle
se však v různé intenzitě kombinují. Sezónního alergika více trápí akutní
obtíže (svědění, kýchání, sekrece), celoročního alergika bude více obtěžovat
porucha nosní průchodnosti, tedy ucpaný nos.
U sezónní
alergické rýmy trápí až 70 % pacientů současně oční i nosní obtíže. Přítomnost
očních příznaků negativně ovlivňuje kvalitu života a společně s nosními
příznaky zhoršuje spánek, schopnost vykonávat pracovní aktivity a zvyšuje počet
dnů na nemocenské. Onemocnění má dopad na psychický stav jedince i jeho
společenské a partnerské vztahy. Bylo prokázáno, že nazální kortikosteroidy
dokáží potlačit kromě nosních projevů i oční projevy nemoci.
U některých pacientů tak není nutné používat oční
kapky.
Pokud
máte podezření na alergickou rýmu, je možné vyplnit jednoduchý dotazník, který
může napovědět, zda onemocněním trpíte
či nikoliv.
Dotazník pak stačí donést lékaři, který na základě dalších vyšetření posoudí,
zda trpíte alergickou rýmou a případně zahájí vhodnou léčbu.
Dotazník
je k dispozici na webových stránkách České iniciativy pro astma (ČIPA) na
adrese: www.cipa.cz/hodnoceni-alergicke-rymy.
Kontakt
na alergologa v místě bydliště pak může každý zájemce najít velmi snadno na
webových stránkách:
Vyšetření u lékaře není bolestivé, přítomnost alergií se zjišťuje
pomocí jednoduchých kožních testů. Ve většině případů se jedná o tzv. prick test
– nanesení nejčastějších alergenů na vnitřní stranu předloktí (směsi pylů,
roztoči, různé druhy plísní, živočišné alergeny atd.). V místě nanesení
lékař kopíčkem jemně naruší kůži, čímž do ní vnese stopové množství alergenu.
Výsledky testu může lékař interpretovat již po 15
minutách.
Léčba
alergické rýmy se dá rozdělit do tří jednoduchých kroků. V první řadě by
nemocní měli omezit kontakt s alergenem. Poté přichází na řadu
medikamentózní léčba a třetím krokem může být alergenová imunoterapie.
Antihistaminika
jsou doporučována jako lék první volby u všech forem alergické rýmy. U těžších
forem je potřeba pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické
nosní steroidy. V raném dětském věku je možné do nosu aplikovat další typ
protialergických léků, tzv. kromony. Protizánětlivý efekt kromonů je slabší než
u topických steroidů. Dekongestiva (léky snižující otok sliznic) snižují
prokrvení sliznice a zlepšují průchodnost nosu. Doba jejich aplikace by neměla přesáhnout
jeden týden.
V roce
2010 proběhl v České republice průzkum[1], který realizovala společnost Attention media v
listopadu 2010 u lidí ve věku 18 - 65 let. Průzkumu se zúčastnilo 401
respondentů a v něm se zjišťovalo povědomí široké veřejnosti
o alergiích, zaměřil se na jejich výskyt a postoj lidí k jejich léčbě.
Z výsledků vyplynulo, že každý pátý z dotázaných má nějakou formu alergie.
Většina z nich trpí alergií na jaře a v létě, necelá čtvrtina má alergii po
celý rok. Pozitivním zjištěním bylo, že téměř 90 % lidí, kteří se zúčastnili
průzkumu a trpěli nějakou formou alergie se léčí, pravidelně však navštěvuje lékaře jen necelá
polovina z nich.
Nejčastějším
důvodem, proč se někteří alergici neléčí vůbec, je jejich neochota
zajít si ke
svému lékaři pro recept. Další možnou bariérou je skutečnost, že lékům na
alergii nedůvěřují.
Otázkám
alergické rýmy u dětí se věnovala na TK MUDr.
Jiřina Chládková, Ph.D., z Dětské kliniky FN Hradec Králové. Alergická
rýma se vyskytuje velmi často nejen u dospělých, ale i u dětí starších pěti let
a je rizikovým faktorem pro vznik průduškového astmatu. Projevy nemoci jsou
obvykle stejné, nezávisle na věku. Těžší případy alergické rýmy bývají u dětí
navíc doprovázeny bolestí hlavy, svalů a kloubů, zvýšenou teplotou či chrápáním.
Nemoc se často projeví i ve zhoršení školního prospěchu. Nápadné bývají změny
v obličeji, jako jsou tmavé kruhy pod očima. Děti také častěji kvůli nosní
neprůchodnosti dýchají otevřenými ústy.
Alergická
rýma je rizikovým faktorem pro vznik průduškového astmatu. Pokud se alergická
rýma objeví jako první alergické onemocnění u dítěte, je riziko vzniku astmatu
dokonce až čtyřnásobně zvýšené oproti zdravé populaci. Průduškové astma častěji
způsobují alergeny domácího a vnitřního prostředí, které vyvolávají celoroční
rýmu.
Ze
statistik vyplývá, že alergická rýma časem vymizí pouze u 10 – 23 % dětí.
Nejúčinnějším
preventivním opatřením je odstranění alergenů z domácnosti (domácí zvířata,
plísně). U alergie na roztoče je potřeba pokusit se co nevíce snížit kontakt
s alergenem. Doporučuje se výměna ložního prádla jedenkrát týdně a praní
při teplotě minimálně 60°C; používat matracový chránič; odstranit koberec z dětského
pokoje; utírat prach z nábytku
dvakrát týdně; stírat podlahu na vlhko; ošetřit mrazem plyšové hračky (hračky se
ponechají v mrazničce při teplotě minimálně -15°C).
Léčba
alergické rýmy u dětí se liší v závislosti na závažnosti onemocnění. Při
léčbě lehčího stupně alergické rýmy se používají místně protialergické přípravky
– antihistaminika (oční kapky, nosní sprej) nebo antihistaminika II. generace ve
formě tablet a sirupu. U dětí s těžší alergickou rýmou se antihistaminika
užívají společně s nosními hormonálními přípravky. V některých
případech se u dětí starších 5 let používá specifická imunoterapie s cílem
navodit toleranci alergenu a snížit riziko vzniku astmatu. U dětí do 15 let se
dává přednost podání kapek nalačno pod jazyk před podkožními injekcemi.
Pacienti,
kteří trpí alergickou rýmou, mají v současné době k dispozici řadu
moderních léků. Je však potřeba, aby navštěvovali svého alergologa pravidelně a
konzultovali s ním svůj zdravotní stav i případné obtíže spojené
s alergickou rýmou v každodenním životě. Pouze odborník může provést
všechna potřebná vyšetření
a kdykoliv přizpůsobit léčbu pacienta jeho
aktuálním potřebám.