Medicína
Inkontinence – nedobrovolný únik moči
Ženy,
které jsou postiženy poruchou častěji
si problém s únikem moči nechávají pro sebe. Podle zkušeností
odborníků inkontinence stále ještě
patří k onemocněním, o kterém pacientky kvůli studu nechtějí
hovořit. Inkontinence bývá důsledkem celé řady nejrůznějších faktorů.
Nejčastější příčinou je ochabnutí svalstva pánevního dna nebo nedostatečnost
svěrače močové trubice. Může být způsobena i dočasným problémem, jako je infekce
močových cest, vaginální infekce či podráždění, zácpa, obezita, kouření, časté
cvičení aerobiku nebo vedlejšími účinky léku
Pacientky
trápí a obtěžuje hned několik typů této poruchy. Nejčastější je stresová inkontinence. Je
nejrozšířenějším typem, při kterém k úniku moči dochází v běžných
činnostech jako při kašli, kýchání, smíchu, zvedání břemene, cvičení nebo jiných
aktivitách způsobených tlakem na močový měchýř.
Tento typ
však vzniká rovněž při ochabnutí
svalstva pánevního dna, které je způsobeno přirozeným stárnutím nebo v důsledku
nedostatku ženských pohlavních hormonů v období menopauzy. Mezi časté
důvody nefunkčního pánevního dna, a tím i inkontinence, patří také změny
způsobené například těžkými porody nebo obezitou.
Léčba
stresové inkontinence spočívá v konzervativních (neoperačních) přístupech,
kdy na prvním místě stojí posilování svalstva pánevního dna. V případě
selhání těchto technik lze zvážit operační přístupy založené na chirurgickém
zpevnění pánevního dna.
Urgentní
inkontinence je druhou
nejčastější formou nekontrolovaného úniku moči. Pacientky trpící tímto druhem
inkontinence často pociťují náhlé neovladatelné nucení na močení a musí okamžitě
vyhledat toaletu. Urgentní inkontinence je pozorována například při infekci
močových cest, ale i při jiných chorobách. Někdy se příčinu vůbec nepodaří objasnit.
Posledním
druhem je reflexní
inkontinence, která nastává, když se lidé nemohou dostat na
toaletu, když potřebují. Močový systém může fungovat dobře, ale tento druh
inkontinence může být příznakem neurologického onemocnění.
Zpočátku
žena obtíže s inkontinencí může vnímat jako ojedinělý problém se
zanedbatelným množstvím uniklé moči, ale časem se močová trubice uvolňuje více a
ochablý svěrač pustí moč častěji a ve větším množství. Ženy musí začít nosit inkontinenční vložky,
omezují pitný režim a s rostoucími obtížemi si veškeré aktivity plánují
podle dostupnosti toalet.
Žena by však měla řešit nechtěný
únik moči dříve, než se stane pro ni hygienickým nebo sociálním problémem (vyhýbá se
společenskému a kulturnímu životu, sportu a sexu). Problémy by měla včas řešit
s lékařem, protože onemocnění
je léčitelné a především je zbytečné, aby ženu omezovalo v osobním životě a
výrazně snižovalo kvalitu jejího života.