Abstinence
Pozor, také energetické nápoje zvyšují riziko alkoholismu
Problém
se netýká pouze mladých lidí navštěvujících diskotéky, ale také studentů
vysokých škol. Studium do pozdních nočních hodin před zkouškou, nutnost vydržet
psychickou zátěž vede mladistvé ke konzumaci energetických nápojů s vyšším
obsahem kofeinu, což kromě jiných problémů může způsobovat i poruchy spánku,
bušení srdce a úzkostné stavy. Nový výzkum prokázal, že u lidí, kteří pijí
tyto energetické nápoje minimálně jednou týdně nebo častěji, je významně vyšší
riziko vzniku závislosti na alkoholu, nebo se u nich častěji vyskytují epizody
„těžkého“ pití.
Ze
zjištěných dat dále vyplynulo, že studenti, kteří často pijí energetické nápoje,
začínají s pitím alkoholu v nižším věku, vypijí toho během „alkoholové
seance“ více a častěji se u nich vyvine závislost na alkoholu
v porovnání s lidmi, kteří energetické nápoje nepijí vůbec nebo jen
zřídka.
Výsledky
studie rovněž potvrzují dřívější pozorování o vlivu energetických nápojů. Často
tvoří základ „koktejlu“ s alkoholem, což vede k „střízlivé“ opilosti, při
níž kofein maskuje příznaky vlivu alkoholu, ale nesnižuje riziko poškození
organismu alkoholem. Po konzumaci této směsi se jedinci cítí méně opilí, a to
vede k zvýšenému příjmu alkoholu a rizikovému chování, například
k řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu.
Kofein
totiž nesnižuje nebo neruší škodlivé účinky alkoholu, jen snižuje obvyklé
příznaky opilosti.
Dalším
krokem ve výzkumu bude identifikace vztahu energetických nápojů a dalších
návykových látek a ověření, jaké procento mladých a jak často tyto nápoje mladí
pijí.
Jak
autoři výzkumu uvádějí, existuje mnoho mechanismů, které spojují časté pití
energetických nápojů a vznik závislosti na alkoholu. Který z nich je ten
rozhodující, bude předmětem dalšího výzkumu.
Kolik je například alkoholiků v ČR nelze přesně určit z několika důvodů. Záleží na tom, co je považováno za „alkoholismus“ a na „pravdomluvnosti“ dotazovaného obyvatelstva. Alkoholismus je považován za stigma, lidé udávají nižší konzumaci alkoholu, popírají těžkosti, které jim alkohol působí.
Odborníci
raději než o alkoholismu hovoří o závislosti na alkoholu a škodlivém užívání
alkoholu. Za klíčové pro stanovení závislosti je v současnosti považováno
bažení po alkoholu (craving) a zejména zhoršené sebeovládání ve vztahu
k alkoholu a zvládání odvykacích „abstinenčních“ příznaků. Pro diagnózu
škodlivého užívání alkoholu je třeba, aby docházelo k tělesnému nebo duševnímu
poškození v důsledku pití alkoholu, ale bez závislosti.
Počet
ambulantně léčených pro diagnostikované problémy působené alkoholem činil
v roce 2005 pouze 27 400 osob, což je jen zlomek těch, kdo jsou na alkoholu
závislí nebo ho užívají
škodlivě.
Počet
rizikových a závislých konzumentů v ČR lze odhadovat na základě dotazníku AUDIT,
který byl použit (anonymně) v populačním šetření Názorů občanů na zdraví a
zdravotnictví v roce 2006 (2326 respondentů ve věku 18 - 64 let). AUDIT je
screeningový dotazník používaný v mnoha zemích světa právě pro posouzení výskytu
rizikového a problémového pití v populaci.
Výsledky
ukázaly, že 2 % populace tj. více než 140 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel ČR
konzumuje alkohol s takovými problémy, které by vyžadovaly odbornou pomoc.
S velkou pravděpodobností jde již
o závislé osoby. Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř
pětina dospělé populace, tj. více než 1,3 miliónu obyvatel z dospělé ekonomicky
aktivní populace ČR. Jde přitom o konzervativní odhad, který reprezentuje jeho
dolní hranici. Odpovídá to i údajům
v anonymních šetřeních, ve kterých mají dotázaní tendenci udávat nižší spotřebu
alkoholu než je skutečnost (tendence vypovídat sociálně žádoucím způsobem), a
také proto, že osoby s problémy ve vztahu k alkoholu častěji odmítají účast na
dotazovém šetření.
V
pokročilé fázi výzkumu je již přípravek, který pomáhá snižovat množství
zkonzumovaného alkoholu. Lék by měl pomoci nejen závislým na alkoholu, ale bude
jej možno využít v prevenci vzniku závislosti nebo škodlivého pití. Účinky
této látky potvrzují výsledky klinických studií, které zahrnují téměř dvou tisíc
sledovaných. Podle předběžných informací by měl být lék schválen k použití do
konce roku 2012.
Podle
údajů Národního
informačního centra pro mládež (www.nicm.cz)
autoři PhDr. Ladislav Csémy, Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc., MUDr. Hana Sovinová) a zpracování MUDr. Marty Šimůnkové (YourComm).