Medicína
Revmatologický ústav představil unikátní přístroj videokapilaroskop
Klinická
kapilaroskopie je neinvazivní a relativně jednoduchá a nenáročná přístrojová
vyšetřovací technika, umožňující pozorovat především tzv. nutriční kapilární
řečiště v hloubce přibližně 50–200 µm. Tato metoda dokáže optimálně zobrazit
kapiláry v oblasti nehtových valů prstů horních končetin, a má proto
nezastupitelné místo v diagnostice nejčasnějších systémových onemocnění
pojiva při projevech tzv. Raynaudova fenoménu.
Progresivní
systémová skleróza (systémová sklerodermie) je autoimunitní onemocnění pojivové
tkáně, charakterizované fibrotizací a sklerotizací cév, kůže, podkoží a řady
vnitřních orgánů. Dochází k patologickému ukládání vláken kolagenu a
dalších složek mezibuněčné hmoty v kůži a ve vnitřních orgánech (srdci,
trávicím traktu, ledvinách, plicích). Prevalence je asi 120 – 250 případů na
milion obyvatel, přičemž ženy jsou postihovány třikrát až devětkrát častěji než
muži, a to zejména ve fertilním věku (15 – 49 let).
Progresivní
systémová skleróza patří do velké a různorodé skupiny systémových onemocnění
pojiva (kolagenóz). Jedná se o orgánově nespecifická onemocnění; vzhledem
k široké distribuci autoantigenů dochází k postižení různých tkání a
orgánů. Jedním z hlavních cílových míst postižení jsou cévy – tepny a
kapiláry, méně často žíly různého kalibru, které mohou vykazovat celou řadu
patologických změn.
Nejčastějším
a nejzřetelnějším projevem progresivní systémové sklerózy je přechodné
záchvatovité zúžení a následně rozšíření (vazokonstrikce a vazodilatace) tepen a
kapilár v akrálních (okrajových) oblastech, vedoucí k tzv. Raynaudovu
fenoménu.
Opakované
záchvaty zúžení vedou k poruše výživy tkání a vzniku vředů na prstech
(digitální ulcerace). Nehojící se digitální ulcerace jsou jedním ze závažných
postižení cév přitomto onrmocnění. Spolu s plicní arteriální hypertenzí,
plicní fibrózou a renální krizí je to jedna z jejích kožních a orgánových
manifestací. Při diagnostice těchto nejčasnějších fází těchto onemocnění se
využívá metoda nazývaná kapilaroskopie, která může odhalit první známky
počínajícího onemocnění dříve, než pacient subjektivně pociťuje
problémy.
V poslední době se stále více uplatňuje dokonalejší modifikace původního standardního kapilaroskopického vyšetření, a to tzv. videokapilaroskopie. Jedná se o bezbolestné vyšetření prstů, při němž se kapilaroskopický obraz přenáší na obrazovku a záznam je nahráván. To umožňuje podrobné posouzení změn v cévách, včetně měření průměru jednotlivých kapilár, a současně usnadňuje sledování vývoje a proměn nálezů na kapilárních kličkách v čase. Tuto moderní metodu videokapilaroskopie reprezentuje také přístroj Videocap 200, na jehož nákupu se finančně podílela společnost Actelion Pharmaceuticals. Revmatologický ústav v Praze vlastní videokapilaroskop Videocap 200 jako jediné specializované pracoviště v České republice. Dle TZ z 23. 11. 2010