Medicína

Revmatologický ústav představil unikátní přístroj videokapilaroskop


Kategorie: Aktuality 
25.listopad 2010
Revmatologický ústav v Praze uvedl v průběhu letošního podzimu do provozu nový unikátní přístroj videokapilaroskop Videocap 200, který slouží k diagnostice některých typů systémových onemocnění pojiva. Přístroj představuje pokrok ve včasné diagnostice a tím i možnost včasného zahájení léčby onemocnění.

Klinická kapilaroskopie je neinvazivní a relativně jednoduchá a nenáročná přístrojová vyšetřovací technika, umožňující pozorovat především tzv. nutriční kapilární řečiště v hloubce přibližně 50–200 µm. Tato metoda dokáže optimálně zobrazit kapiláry v oblasti nehtových valů prstů horních končetin, a má proto nezastupitelné místo v diagnostice nejčasnějších systémových onemocnění pojiva při projevech tzv. Raynaudova fenoménu.

Progresivní systémová skleróza (systémová sklerodermie) je autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, charakterizované fibrotizací a sklerotizací cév, kůže, podkoží a řady vnitřních orgánů. Dochází k patologickému ukládání vláken kolagenu a dalších složek mezibuněčné hmoty v kůži a ve vnitřních orgánech (srdci, trávicím traktu, ledvinách, plicích). Prevalence je asi 120 – 250 případů na milion obyvatel, přičemž ženy jsou postihovány třikrát až devětkrát častěji než muži, a to zejména ve fertilním věku (15 – 49 let). 

Progresivní systémová skleróza patří do velké a různorodé skupiny systémových onemocnění pojiva (kolagenóz). Jedná se o orgánově nespecifická onemocnění; vzhledem k široké distribuci autoantigenů dochází k postižení různých tkání a orgánů. Jedním z hlavních cílových míst postižení jsou cévy – tepny a kapiláry, méně často žíly různého kalibru, které mohou vykazovat celou řadu patologických změn.

Nejčastějším a nejzřetelnějším projevem progresivní systémové sklerózy je přechodné záchvatovité zúžení a následně rozšíření (vazokonstrikce a vazodilatace) tepen a kapilár v akrálních (okrajových) oblastech, vedoucí k tzv. Raynaudovu fenoménu.

Opakované záchvaty zúžení vedou k poruše výživy tkání a vzniku vředů na prstech (digitální ulcerace). Nehojící se digitální ulcerace jsou jedním ze závažných postižení cév přitomto onrmocnění. Spolu s plicní arteriální hypertenzí, plicní fibrózou a renální krizí je to jedna z jejích kožních a orgánových manifestací. Při diagnostice těchto nejčasnějších fází těchto onemocnění se využívá metoda nazývaná kapilaroskopie, která může odhalit první známky počínajícího onemocnění dříve, než pacient subjektivně pociťuje problémy.

V poslední době se stále více uplatňuje dokonalejší modifikace původního standardního kapilaroskopického vyšetření, a to tzv. videokapilaroskopie. Jedná se o bezbolestné vyšetření prstů, při němž se kapilaroskopický obraz přenáší na obrazovku a záznam je nahráván. To umožňuje podrobné posouzení změn v cévách, včetně měření průměru jednotlivých kapilár, a současně usnadňuje sledování vývoje a proměn nálezů na kapilárních kličkách v čase. Tuto moderní metodu videokapilaroskopie reprezentuje také přístroj Videocap 200, na jehož nákupu se finančně podílela společnost Actelion Pharmaceuticals. Revmatologický ústav v Praze vlastní videokapilaroskop Videocap 200 jako jediné specializované pracoviště v České republice. Dle TZ z 23. 11. 2010

www.revma.cz

www.publicis.cz

Autor: zpracováno redakčně