Medicína

Přibližně každý pátý člověk starší 65 let trpí mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání. Tato porucha je běžná a neovlivňuje nijak výrazně normální fungování člověka, ani neomezuje jeho soběstačnost. U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný. U některých jedinců se může i částečně zlepšit. U části postižených ale může dojít v průběhu několika let ke zhoršení až do stadia demence. Mírná kognitivní porucha může ohlašovat nastupující nemoc mozku, ale i jiné psychické či tělesné onemocnění. Komu hrozí toto riziko, přitom nelze jednoznačně určit. Vhodné je proto důkladné vyšetření, pravidelné kontroly, dodržování zásad zdravého životního stylu se zaměřením na paměťové funkce, uvedla na TK v listopadu 2010 v Praze doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP s tím, že poruchy paměti jsou vážnou hrozbou v celé populaci.

Mírná kognitivní porucha, která  znamená lehké zhoršení paměti (ve smyslu zvýšené zapomnětlivosti) nebo jiných mozkových funkcí (schopnost počítat, psát, komunikovat atd.) nevede k omezení soběstačnosti člověka, ale lze  ji už prokázat podrobným vyšetřením; je na pomezí mezi normou a demencí a může ohlašovat počínající závažnou nemoc mozku (většinou Alzheimerovu nemoc).

Proto každý člověk s poruchou paměti, která ho znepokojuje  by měl být  podrobně vyšetřen, aby se odhalily možné tělesné či psychické příčiny poruchy.

Rizikové faktory pro vznik Alzheimerovy nemoci (AN) jsou: vysoký věk; genetická predispozice (výskyt AN v rodině), úraz hlavy v průběhu života, porucha funkce štítné žlázy, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu, cukrovka, nízké vzdělání, depresivní porucha a  mírná kognitivní porucha.

 

Předpokládá se, že modifikace těchto rizikových faktorů působí preventivně proti vzniku AN, vede k oddálení nástupu příznaků a snad i k  mírnějšímu průběhu nemoci.

Na poruchy paměti mají vliv genetické (dědičné) dispozice, které nejsme schopni ovlivnit. Důležitou roli však hrají i jiné faktory, které naopak může sám ovlivnit každý .

Výbornou prevencí je  pravidelná tělesná aktivita (chůze, tanec apod.), která  by měla být součástí denního rozvrhu. Každý by si měl vybírat aktivity, které jsou mu blízké, baví ho a přinášejí mu radost.

 

Současný trend digitálních televizí a satelitních programů sice nabízí řadu lákavých pokušení a téměř vybízí k pasivnímu životu prostého diváka. Je však důležité vyhledávat aktivní zábavu, například navštěvovat vzdělávací přednášky a kurzy, učit se cizímu jazyku, luštit křížovky či trénovat paměť a další mozkové funkce. Doporučují se přednostně vědomostní aktivity provádět ve skupině.

Mozek potřebuje přísun vhodných živin, tekutin, vitamínů a minerálů a zároveň je třeba ho chránit před škodlivými potravinami. Proto je kladen důraz na pestrou a vyváženou stravu.

 

Pro prevenci AN je důležité se jednou za rok (nebo dle potřeby) dát vyšetřit u praktického lékaře, který zkontroluje krevní tlak, krev, moč a provede případná další vyšetření ke zjištění správné funkce našeho organismu. Zároveň stanoví vhodnou léčbu. Je dobré se aktivně zajímat o svůj zdravotní stav, samostatně si vyhledávat doporučení pro optimální stravu, pohybové aktivity, aktivně se ptát, co je vhodné a co ne.

 

Vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a krevního cukru (ve vyšším věku) patří mezi civilizační onemocnění, která jsou častým příznakem a zřejmě také důsledkem nevhodného životního stylu. Je třeba nejen užívat správné léky, ale v první řadě je nutné dodržovat režimová opatření, mezi něž patří: optimální hmotnost, dostatek tělesných aktivit, vhodná strava,  v neposlední řadě vyhýbání se stresu.

Je ovšem  třeba užívat jen léky předepsané lékařem, vyhýbat se naopak lékům na spaní, dlouhodobému užívání sedativ a nadměrnému pití alkoholu.

 

Preventivní léky před onemocněním AN neexistují. Letos v létě však byly uveřejněny výsledky studie, kde se standardizovaný extrakt Ginkgo biloba EGb 761 podával lidem starším 70 let, kteří si stěžovali na poruchy paměti. Tato studie prokázala pozitivní vliv (snížení rizika vzniku demence) při jeho užívání po dobu více než 4 let. Extrakt Ginkgo biloba (EGb 761) se proto dále používá při demenci, při poruchách periferního prokrvení či při senzorických poruchách způsobených cévní nedostatečností (závratě, ušní šelesty ap.).

 

Populace stárne na celém světě. Přibývá lidí v důchodovém věku a stoupá dlouhověkost. Stárnutí a stáří bývá často spojeno s určitým zhoršením paměti, se zhoršenou schopností učení se novým věcem, s potřebou klidu pro zajištění správného soustředění apod. Obecně lze říct, že dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám, v malé míře, a dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání a různé aktivity, jde o normální stav. Je-li však porucha paměti takového rozsahu, že člověka trápí a znemožňuje mu dělat to, co byl zvyklý, nebo že na ni znepokojeně upozorňují blízcí nebo se zhoršuje, jedná se již rozhodně o důvod k vyšetření.

 

 Na TK zazněla doporučení, jak se bránit zapomínání.  Je nutno mj.  vybrat  vhodnou  činnost zaměstnávající mysl i duši, pečovat aktivně o své tělesné zdraví, o svůj vzhled, udržovat společenské kontakty,  uvědomovat si zázrak života, vyhýbat se škodlivinám (alkohol, kouření, léky na spaní a  svou činnost plánovat – i dlouhodobě.

 

  Zároveň byl připomenut  projekt na podporu včasného záchytu poruch paměti – Projekt paměti. O tomto dlouhodobém projektu pořádaném Českou alzheimerovskou společností (ČALS) jsme již informovali. Probíhá bezplatně v kontaktních místech České alzheimerovské společnosti téměř ve všech krajích České republiky. Projekt by zahájen v roce 2008 za podpory společností Ipsen a Pfizer. V roce 2010 se k podpoře projektu připojila také společnost Lundbeck.

 

Zájemce o vyšetření paměti se může obrátit na jedno z kontaktních míst ČALS, kde bude provedeno vyšetření proškolenou osobou. V případě potvrzení potíží (na základě výsledků jednoho anebo více testů) bude odeslán k jednomu z 200 spolupracujících specialistů, který diagnózu potvrdí či vyvrátí a v případě potřeby zahájí léčbu a další péči. Pro odeslání ke specialistovi je podstatný výsledek v Adenbrookském kognitivním testu, který je nižší nebo roven 85 bodům ze sta, ukazující na poruchy paměti, stejně jako výsledek geriatrické škály deprese ukazující na depresi vyšetřovaného.

Od počátku projektu do letošního června bylo vyšetřeno celkem 2 765 lidí, z toho bylo 1 173 (42 %) odesláno k dalšímu vyšetření ke specialistům – odborným lékařům. Projekt bude pokračovat také v příštím roce.

 

Česká alzheimerovská společnost je občanské sdružení, které od svého vzniku v roce 1997 sdružuje rodinné a profesionální pečující o lidi s demencí. Cílem sdružení je pomoc a podpora lidem postiženým demencí. Demencí jsou přitom postiženi jak samotní nemocní, tak jejich rodinní pečující. ČALS poskytuje sociální služby (poradenství a respitní péči v domácnostech), vydává informační materiály (informační letáky, obsáhlejší brožury a publikace), pořádá konferenci Pražské gerontologické dny, koordinuje projekt Dny paměti zaměřený na včasnou diagnostiku Alzheimerovy choroby, zabývá se certifikací kvality zařízení, která poskytují služby pro lidi postižené syndromem demence a spravuje dvě základní webové stránky www.alzheimer.cz a www.gerontologie.cz.  ČALS je respektovaným členem dvou mezinárodních organizací Alzheimer Europe a Alzheimer Disease International.

www.alzheimer.cz

www.gerontologie.cz

www.poruchypameti.cz.

www.amic.cz

Tweet