Medicína
Leptospiróza – nebezpečí infekce
Je
několik způsobů, jak se člověk může nakazit. Nejčastěji se jedná o kontakt
s vodou, půdou nebo dokonce i potravou, která byla nemocným zvířetem
kontaminována. Tímto způsobem se leptospiry dostávají do trávícího traktu a
pronikají i neporušenou sliznicí do lidského organismu. Dalším možným
způsobem přenosu původce nákazy na člověka je kontakt s kontaminovanou
vodou, bahnem nebo vlhkou půdou, zvlášť v případech, kdy jsou na kůži
přítomné oděrky nebo zánět.
Dříve
se leptospiróza vyskytovala převážně jako profesionální
nákaza.
Často onemocněli ti lidé, kteří mohli díky charakteru svého povolání přijít
s leptospirami do kontaktu – řezníci, zootechnici, zemědělci,
pracovníci kanalizace. V současnosti, vzhledem k rozvoji stanování,
chalupaření, rybaření, chování různých domácích zvířat apod.
může
leptospiróza postihnout prakticky každého.
Ačkoliv
se jedná o jednu
z nejčastějších infekcí přenosných ze zvířete
na člověka, přenos z člověka na člověka prokázán nebyl. Z toho
vyplývá, že pokud někdo v našem okolí má leptospirózu, není třeba se obávat
nákazy.
Leptospirózou
jsou nejvíce ohroženi lidé pracující se zvířaty, která mohou leptospiry
vylučovat. Významné riziko představují i déle trvající práce v zatopených
oblastech bez náležité ochrany osobními ochrannými pomůckami (především nošení
holinek a rukavic), zvláště pak u osob, které mají oděrky nebo záněty kůže.
Mezi
časté přenašeče leptospirózy patří hlodavci, zejména í potkani.
Z tohoto důvodu pak mezi další ohrožené profesní skupiny patří deratizátoři
a pracovníci kanalizací, ale i obyvatelé domů, kde se potkani vyskytují.
Leptospirózu nepřenáší jen “divocí” potkani, žijící volně, nakazit se mohou
i ošetřovatelé laboratorních “čistých“ potkanů. Nakažené zvíře může svou
močí znečistit prakticky cokoliv, s čím přijde do kontaktu.
Leptospiry
v přírodě poměrně dobře přežívají, proto, pokud pobýváme v přírodě,
měli bychom se vyvarovat pití vody ze studánek, koupání ve stojatých vodách,
konzumaci neumytého ovoce čí zeleniny ze zahrádky, chůze naboso v bahně
nebo vlhké půdě apod.
Prevence
spočívá v hubení hlodavců, kteří se vyskytují v uzavřených objektech
(deratizaci).
Na
rizikových pracovištích je nezbytné zachovávání předpisů o bezpečnosti
práce a důsledně používat pracovních pomůcek.
Při
pobytu v přírodě je třeba se řídit základními
hygienickými pravidly –
používat nezávadnou vodu a vyvarovat se pití vody z přírodních zdrojů
(k němu může dojít i náhodně, pokud si loknete při koupání), také není
vhodné koupat se v přírodních koupalištích. Je třeba dobře
umýt
všechny plody,
které jste nasbírali nebo natrhali ve volné přírodě.
Při
práci v povodněmi zatopených oblastech je třeba používat pokud možno vysoké
holinky a ochranné rukavice, snažit se vyvarovat pití jiné než balené vody a
pokud možno chránit oči před vodním aerosolem.
Leptospiróza
je onemocnění projevující se rozmanitými příznaky, dokonce může probíhat zcela
skrytě tzn. inaparentně. Řada příznaků leptospirózy je stejná jako u jiných
běžných infekčních onemocnění, takže je někdy obtížné stanovit správnou
diagnózu.
Projevy
onemocnění záleží na věku a zdravotním stavu jedince, na typu bakterie, která
organismus infikovala a množství mikrobů, které do těla
pronikly.
Leptospiróza
může probíhat lehce s příznaky trvajícími jen několik dní, které velmi
připomínají chřipku.
Obvyklý
je ale dvoufázový
průběh onemocnění.
(tzv. blaťácká popř. polní, žňová horečka).
Po
inkubační době (což je čas, který uplyne od doby nakažení k prvním projevům
infekce) 1–2 týdne se rozvíjí první fáze nemoci, kdy se u nemocného náhle
objeví horečka až 40°C se zimnicí a třesavkou, nemocný trpí krutými bolestmi
hlavy a svalů (bolí hlavně svaly na zádech a lýtkách). Někdy se může objevit
vyrážka, většinou během prvních dvou dnů onemocnění. Jsou přítomny bolesti
břicha a nevolnost, která může vést až ke zvracení. Nemocný má poruchy nálady a
vědomí, občas se mohou objevit i psychotické projevy – halucinace,
změny osobnosti a sklon k násilí. Takto onemocnění probíhá 3–5 dní a náhle
dochází k vymizení příznaků, což vyvolává dojem, že se nemocný náhle
uzdravil.
Druhá
fáze
se někdy nemusí rozvinout, ale jestliže je infekce závažná, onemocnění se po
několika dnech znovu vrací spolu s původními projevy, ke kterým se přidává
bolest na hrudi a břicha, porucha funkce ledvin a změna psychického stavu.
Dochází k tuhnutí šíje, nemocný zvrací – jsou tedy vyjádřeny znaky
meningitidy. Ačkoliv je onemocnění poměrně závažné, po několika týdnech při
přiměřené léčbě dojde k úpravě zdravotního stavu bez následků. Takovýto
průběh mají leptospirózy vyvolané Leptospira
grippotyphosa.
Jestliže
je organismus napaden agresivnější formou leptospiry, kterou způsobuje
Leptospira
icterohaemorhagiae,
onemocnění má rychlejší průběh. Příznaky onemocnění jsou stejné jako
u lehkého průběhu, ale mají větší intenzitu. Rychle se rozvíjí postižení
jednotlivých orgánů: jater (objevuje se žloutenka), ledvin (nemocný přestává
močit, má zvýšené množství odpadních látek v krvi), dochází
k poruše srážení krve, které má za následek krvácení z úst, pod
spojivky, ze sliznic – krev se objevuje ve stolici, dochází ke krvácení
z nosu. Takto probíhající leptospiróza se nazývá Weilova
nemoc.
Uvedený stav je velmi
závažný,
vyžaduje intenzivní léčbu v nemocnici.
Onemocnění
může být alespoň zpočátku zaměněno za chřipku. Velmi důležitý je
údaj
o styku se zvířaty,
které mohou být příčinou rozvoje nemoci nebo pobyt v přírodě, kdy se člověk
nakazí často při koupání nebo napití z přírodních zdrojů. Tento údaj pomůže
lékaři na dané onemocnění vůbec pomyslet, protože ve srovnání s chřipkou,
která má v podstatě stejné příznaky, se leptospiróza tak často nevyskytuje.
Jestliže jste tedy pobývali v přírodě, zejména se koupali, rybařili nebo
pili vodu z studánek, popřípadě se dostali do kontaktu se zvířaty nebo
pracovali na polích či v zaplavených oblastech, nezapomeňte
to svému lékaři sdělit!
Pro
průkaz leptospirózy je nutné provést speciální
laboratorní testy,
které jsou založeny na zjištění přítomnosti typických protilátek. Pokud bylo
onemocnění zjištěno na začátku, (prvních 10 dnů) je možné leptospiry
vykultivovat.
Dále
se provádí řada testů, které slouží k informaci o funkci jednotlivých
orgánů, a to jednak z krve, ale i dalších tělních sekretů, především
moči. Vyšetřuje se hlavně funkce jater a ledvin, které jsou obvykle
postiženy.
Terapie
onemocnění záleží na jeho závažnosti. Jestliže se jedná o leptospirózu,
která má lehký průběh, léčí se symptomaticky.
To znamená, že se nemocnému podají léky, které ho pomohou zbavit nepříjemných a
odstranitelných příznaků nemoci.
Pro
snížení horečky a úlevy od zimnice a třesavky se nasadí antipyretika, proti
bolesti hlavy a svalů analgetika. Dále se podají antibiotika, nejčastěji
v tabletové formě. Nemocný se léčí doma, je mu doporučen klid na lůžku,
přijímání dostatečného množství tekutin.
Jestliže
dochází k rozvoji příznaků z poškození orgánů (objevuje se žloutenka,
nemocný přestává močit, mění se úroveň vědomí), je nezbytně nutné, aby byl
okamžitě přijat k léčbě do nemocnice, kde jsou podávána
antibiotika.
Onemocnění,
které proběhlo lehce, většinou nezanechá žádné následky. Mnohem delší doba
rekonvalescence následuje po těžkém průběhu leptospirózy. Původce nákazy je po
nasazení antibiotické léčby rychle eliminován, ale určitou dobu trvá, než dojde
k úpravě funkce některých orgánů, především pak jater, ledvin a srdce.
V některých případech se stává, že nemocní po překonání leptospirózy trpí
častými změnami nálad a depresí.
http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/aktualni-doporuceni-pravidla-zakladni-hygieny-po-zaplavach_2024_5.html
.