Medicína
Ministerstvo zdravotnictví plánuje zlepšení a další rozvoj transplantační medicíny v ČR
Česká
transplantační medicína se pohybuje kvantitou i kvalitou poskytovaných služeb u
většiny orgánů nad průměrem evropských zemí, a to především díky vysokému úsilí
členů transplantologické komunity. Ministryně zdravotnictví uvádí, že
Česká republika si musí udržet dosavadní
vysokou úroveň své transplantační medicíny a rozšířit počet zdravotnických
zařízení, která se na ní budou aktivně podílet. Prioritou musí být výchova a
vzdělávání zdravotnických pracovníků, snaha o efektivnější využívání
dostupných zdrojů a v neposlední řadě posílení zahraniční spolupráce na
všech úrovních.
Součástí Národního akčního
plánu je zejména Národní dárcovský program, legislativní opatření
a zahraniční spolupráce. Na tyto a další aktivity bude pro období 2010 až
2012 vyčleněno celkem 25,8 milionů korun a pro roky 2013 až 2015 dalších
21,6 milionů korun. Důležitou součástí akčního plánu je rovněž vzdělávání
v oblasti transplantační medicíny pro management zdravotnických zařízení,
což se odrazí v žádoucím posílení kvality zdravotní péče a zvýšení počtu
dárců. Dalšími adresáty vzdělávacích programů budou lékaři a nelékařští
zdravotničtí pracovníci na odděleních JIP a ARO, kteří jsou zodpovědní za správné vyhodnocení
prvotních informací a rozhodují, zda se vůbec odběr a transplantace bude
realizovat.
Důležitou novinkou, kterou přináší Národní akční plán
a Národní dárcovský program je zařazení dárcovských konzultantů do dárcovských
nemocnic. „Typickým příkladem účinnosti
tohoto kroku je tzv. španělský model, který drží Španělsko dlouhodobě na prvním
místě v Evropě v počtu dárců. Ale i praxe některých jiných evropských
zemí ukazuje, že zvýšení dostupnosti orgánů k transplantaci do značné míry
závisí na lepší koordinaci v počátečních fázích výběru potenciálních
dárců,“ upozorňuje Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví pro léčebnou péči. Ve všech
zdravotnických zařízeních, která detekují možné dárce orgánů, by tak došlo
k ustavení a vyškolení místního dárcovského konzultanta. Celkem by mělo
v rámci České republiky pracovat sedmdesát vyškolených konzultantů.
Mezi další novinky patří vytvoření jakostních a bezpečnostních
norem vztahujících se na odběr, převoz a použití lidských orgánů. Častější
využívání marginálních dárců, jako jsou například dárci ve vysokém věku či
se vzácnými chorobami. Plánují se také změny právní úpravy, jež usnadní
odběr orgánů od cizinců zemřelých na území České republiky a uvažuje se
rovněž o zavedení úlev pro dárce orgánů, tkání a krvetvorných buněk, jak je
běžné v zahraničí. Pro další rozvoj transplantační medicíny je důležité
zapojení do mezinárodních struktur a projektů a zvýšení aktivity v oblasti
mezinárodní výměny, která byla dosud nedostatečně využívána..
V současné době je registrováno kolem 700 čekatelů na transplantaci.
Čekací doba výrazně závisí na tom, zda je k dispozici vhodný dárce a je
nemožné ji předem odhadnout. Může se pohybovat od několika dnů po několik let.
Navíc je ovlivněna řadou faktorů, jako jsou krevní skupina, medicínská kritéria,
naléhavost transplantace, imunologické parametry, zda se jedná o dítě (děti mají
vždy přednost) atd. Také záleží na tom, zda se jedná o živého, či zemřelého
dárce a zda se jedná o párový orgán. Průměrná čekací doba na transplantaci je
v České republice zhruba dvanáct měsíců, což je oproti členským státům
Evropské unie poměrně krátká doba.
Národní
akční plán transplantací v České republice představila ministryně
zdravotnictví s dalšími
odborníky na TK v pražském
IKEMu 10. června 2010.