Medicína

Finance z Evropské unie umožní českým nemocnicím


Kategorie: Aktuality 
10.květen 2010
V českých zdravotnických zařízeních se postupně rozšiřuje zavádění procesů hodnocení kvality a nákladovosti zdravotní péče Health Technology Assessment (HTA) a vznikají projekty zaměřené na efektivitu a standardy řízení. Tyto aktivity významně podporuje i Ministerstvo zdravotnictví ČR, které společně s Českým vysokým učením technickým v Praze, Fakultou biomedicínského inženýrství, pořádalo 6. května 2010 v Praze odbornou konferenci nazvanou Ekonomika zdravotnictví a hodnocení zdravotnických prostředků za účasti předních odborníků na ekonomiku zdravotnictví a zástupců Ministerstva zdravotnictví ČR.

Konference byla pořádána jako jedna z aktivit Projektu technické pomoci 6.2 Propagační kampaň Integrovaného operačního programu spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

 

Health Technology Assessment je dnes v drtivé většině evropských zemí naprosto standardní metodou hodnocení přínosu medicínských technologií včetně léků. V mnoha z těchto zemí působí nezávislé nebo státní HTA agentury, které toto hodnocení provádějí. Česká republika nechce zůstat v této oblasti pozadu a napomoci tomu mají i finance z evropských fondů.

 

V průběhu března letošního roku mohla zdravotnická zařízení z celé České republiky předložit své projekty a ucházet se tak o peníze z Evropské unie. Podpora je určená projektům zaměřeným na modernizaci infrastruktury a zavádění procesů hodnocení kvality a nákladovosti zdravotní péče, dále na projekty k zajištění implementace nejlepších zkušeností a inovativních metod do praxe, projekty procesního a personálního řízení a projekty zaměřené na efektivitu a standardy řízení zdravotnických zařízení. Celkem je na tyto projekty vyčleněno 250 milionů korun.

 

Rychlý vědeckotechnický pokrok přináší pro zdravotnictví množství nových technologií, které dovolují diagnostiku a léčbu doposud těžko zvládaných diagnóz, prodlužují život pacientům nebo zlepšují zdravotní péči. Jejich přínos z hlediska pacientů je zpravidla nesporný, ale náklady, které jsou těmito novými poznatky vyvolávané, rostou rychleji než možnosti tempa růstu ekonomiky. Vznikají pak rozpory mezi lékařským a ekonomickým rozměrem. To vede k nedostatečnému rozšiřování nových technologií. Jejich finanční podpora je navíc nesystematická a mnohdy nahodilá. Proto se ve vyspělých zemích již v 60. letech 20. století začal formovat obor Health Technology Assessment, který se snaží hodnotit nové technologie z komplexního pohledu.

 

Na internetových stránkách společnosti Health Technology Assessment International (www.htai.org) bylo publikováno několik set případových studií hodnocení medicínských technologií. V každé zemi má hodnocení zdravotnických technologií přitom odlišný charakter podle politického směřování země, sdílených celospolečenských hodnot, ekonomické vyspělosti, způsobu přístupu k zdravotní péči a jejímu financování apod. Situace v hodnocení nových zdravotnických technologií v České republice osciluje mezi čistě lékařským hlediskem a lokálně ekonomickou návratností. Málo jsou zohledňovány celospolečenské dopady a zcela chybí  jednotné integrující metodiky posuzování.

Využití metody Health Technology Assessment umožňuje optimalizovat zdravotní politiku z hlediska volby nejefektivnějších organizačních a terapeutických postupů léčby jednotlivých diagnóz. Umožňuje správné nastavení oceňování výkonů, a tím přispívá ke snižování napětí mezi finančními zdroji a potřebami.

 

V souvislosti se zaváděním procesů hodnocení kvality a nákladovosti zdravotní péče a projektů zaměřených na efektivitu a standardy řízení se hovoří i o tvorbě Národní sady standardů odborné zdravotní péče. Základ tohoto projektu byl položen již v roce 2007. Tehdy se objevila myšlenka založení nezávislého programu určeného pro plnění jednotlivých odborných úkolů nezbytných pro zvyšování kvality odborné zdravotní péče a zlepšení její organizace. Vzniklo Odborné fórum pro tvorbu standardů péče a pro koncentraci vybrané vysoce specializované péče, které pracuje na jednotné struktuře a procesech tvorby standardů. „Doposud tyto standardy, pokud vůbec nějaké byly, neměly jednotnou podobu, nebyly pravidelně aktualizovány a zpravidla nepokrývaly v potřebném rozsahu ani základní zdravotní výkony ve sledovaných oborech,“ vysvětluje Marek Šnajdr, a dodává: „Standardy budou mít jednoznačný přínos také pro pacienty, kteří budou mít jasný přehled o své léčbě, tak jako pacienti v ostatních zemích Evropské unie.“

Dle TZ MZ ČR z 6. 5. 2010

Autor: zpracováno redakčně