Onkologie

Včasný záchyt je bezpochyby jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšné léčby nádorových onemocnění. K němu slouží především screeningové programy. Jejich organizace, výsledky a úkoly, mezinárodní srovnání či vymezení úloh praktického lékaře a gynekologa v prevenci zhoubných nádorů byly hlavními tématy konference nazvané „Národní programy screeningu zhoubných nádorů v ČR“, která proběhla ve čtvrtek 11. března 2010 v Plzni. Na konferenci představili své nejnovější poznatky přední odborníci zabývající se screeningem zhoubných nádorů a zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR.

Konference byla pořádána jako jedna z aktivit Projektu technické pomoci 6.2  - Propagační kampaň v rámci Integrovaného operačního programu spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.  V rámci Integrovaného operačního programu je možno získat prostředky, mimo jiné, na zlepšení vybavení pro odhalení nádorů v jednotlivých vybraných nemocnicích. „V souvislosti s řešením stávající situace ve výskytu zhoubných nádorů v České republice plánujeme vyhlášení výzvy Integrovaného operačního programu zaměřené na podporu screeningových a preventivních programů. Tato výzva by měla být vyhlášena ještě v průběhu tohoto pololetí,“ upozornil Marek Šnajdr, první náměstek ministryně zdravotnictví. Díky Integrovanému operačnímu programu získá české zdravotnictví do roku 2013 více než osm miliard korun“.

 

Zhoubné nádory, které se nejčastěji objevují u české populace  lze rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří nádory s nízkým podílem časných stadií, u kterých zásadní zlepšení stavu není reálně očekávatelné. Jde především o některé nádory trávícího traktu (nádory jater, žlučníku a žlučových cest, slinivky břišní), dále nádory plic a nádory hlavy a krku. Druhou skupinu tvoří novotvary s relativně vysokým podílem časných stadií, u nichž je již dostupná efektivní diagnostika, nebo je zaveden screening. Patří sem všechny nádory kůže, nádory varlete, nádory prsu a děložního hrdla a dále nádory ledvin, močového měchýře a prostaty. Třetí skupinu tvoří nádory, které lze zachytit prostřednictvím účinné prevence již v časném stadiu. Jde především o nádory tlustého střeva a konečníku. U nich je sice zaveden screening,  ale k žádoucímu nárůstu jejich odhalení v časných stadiích nedochází – z ročně nově diagnostikovaných 8 300 pacientů je více než 54 % zachyceno v klinickém stadiu III a vyšším.  Dle ministryně zdravotnictví Dany Juráskové má zde  česká onkologická péče největší rezervy, jejichž náprava je možná pouze kooperací všech angažovaných lékařských odborností – praktických lékařů, gastroenterologů, gynekologů, onkologů a posílením screeningu.

 

Radou Evropské unie byla doporučena implementace tří screeningových programů – nádorů prsu prostřednictvím mamografického vyšetření, nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice a nádorů děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního hrdla. Všechny tyto tři programy jsou zavedeny v České republice a je pro ně vyvíjen systém datového monitoringu, bez kterého nelze populační program řídit a optimalizovat. Ovšem ani sebedokonalejší screening sám o sobě nic nezmůže, nebudou-li se ho lidé účastnit. Nedokáže-li české zdravotnictví oslovit a motivovat cílovou populaci k pravidelné účasti na preventivních vyšetřeních, vyjde veškerá snaha nadarmo. V případě, že nebudou respektovány doporučené intervaly návštěv, příznivý efekt screeningu může být anulován.

 

Program	Cílová populace	Screeningová metoda
Screening karcinomu prsu	ženy od 45 let	mamografické vyšetření jednou za dva roky
Screening kolorektálního karcinomu	muži a ženy od 50 let	50–54 let věku – test na okultní krvácení jednou ročně
		od 55 let věku – test na okultní krvácení jednou za dva roky NEBO primární screeningová kolonoskopie jednou za 10 let
Screening karcinomu děložního hrdla	ženy od 15 let; je plánováno zvaní žen ve věku 25–60 let	cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně

 

Z hlediska výskytu zhoubných nádorů patří česká populace mezi nejzatíženější na světě. Ročně je nově diagnostikováno více než 70 tisíc pacientů se zhoubnými novotvary a více než 27 tisíc z nich na tato onemocnění zemře. Jedná se o celospolečenský problém, kterému  se může účinně čelit pouze vysoce organizovaným úsilím a znalostí adekvátníchskutečností. To znamená především identifikaci rizikových faktorů a ohrožených skupin obyvatel, znalost počtu nemocných a trendů v léčebné zátěži; ve výkonné rovině pak organizaci preventivních programů předcházejících samotnému onemocnění nebo vedoucích k jeho včasnému záchytu..

 

Integrovaný operační program, Oblast intervence 3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví

Evropské prostředky z Integrovaného operačního programu pomáhají při vybavování konkrétních nemocnic:

 v rámci 1. výzvy byla podpořena modernizace 13 zařízení patřících mezi tzv. komplexní onkologická centra. Většina z projektů je již nyní úspěšně realizována a například ve Fakultní nemocnici Plzeň byly mezi jinými přístroji pořízeny právě i moderní mamografy, které umožní včasnější odhalení případného nádoru. Onkologická centra jsou podporována i v rámci pěti projektů 4. výzvy, které jsou právě v realizaci. Systém vybavování nemocnic přístrojovou technikou bude dále v rámci dosažení maximálního synergického efektu uvnitř Integrovaného operačního programu doplněn o intervenci do mediálních a screeningových nástrojů.

 

Informace o screeningových programech probíhajících v České republice na:

www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz.

Dle TZ FN Plzeň ze dne 12. 3. 2010: mluvci@fnplzen.cz

Tweet