Medicína
Peritoneální dialýza pro aktivní a plnohodnotný život
U
selhávání ledvin se požívají dva způsoby dialýzy. Konzervativnější - hemodialýza - tou je léčeno přibližně 92 % pacientů.
Druhý způsob, méně často používaný- je
peritoneální dialýza, kterou využívá jen asi 8 % dialyzovaných pacientů.
Na rozdíl od jiných evropských zemí je metoda peritoneální dialýzy v České
republice využívána stále výrazně minoritně. Přesto právě peritoneální dialýza
(neboli též domácí dialýza), přináší pacientovi i s tímto vážným
onemocněním větší šanci na aktivní a plnohodnotný život. Na rozdíl od
rozšířenější hemodialýzy, kdy pacient několikrát týdně dojíždí do dialyzačního
centra na čistění krve, si může pacient sám nebo za pomoci svých blízkých
provádět dialýzu doma, například v noci ve spánku. Pacienti
s peritoneální dialýzou (PD) díky tomu snadněji vykonávají zaměstnání, studují, aktivně
tráví svůj volný čas.
Podle
slov doc. MUDr. Sylvie Opatrné, Ph.D., z LF UK, vedoucí lékařky oddělení
peritoneální dialýzy I. interní kliniky FN Plzeň si pacienti s peritoneální
dialýzou tuto metodu pochvalují zejména pro možnost plnohodnotnějšího života.
Mohou pracovat, studovat a věnovat se svým koníčkům. Důležitá je i možnost
cestování na delší dobu, např. do zahraničí, které s hemodialýzou není
úplně možné. Pacienti, kteří si zvolili peritoneální dialýzu jsou aktivní, samostatní, nedávají si
narušit svůj životní styl ani takovýmto onemocněním.
Peritoneální
dialýza není však vhodná pro zcela všechny pacienty. Kontraindikace je nutné
posuzovat individuálně. Není jich však tolik, jak je stále mylně
v povědomí. Mezi ty, kdy by měla být zcela jistě preferována hemodialýza,
patří pacienti se srůsty peritonea, akutními záněty či s morbidní obezitou. Pro
většinu nemocných (70 %) je však vhodná jak hemodialýza, tak peritoneální
dialýza – z medicínského pohledu mají tedy možnost volby.
Zákeřnost
onemocnění ledvin spočívá v jeho pozdním odhalení. Ledviny totiž „nebolí“.
Jak vysvětluje Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., z Kliniky nefrologie 1. LF UK
a VFN, Praha: „Je velkým problémem, že lidé zanedbají prevenci a nechají nemoc
dospět bez léčby do akutního stádia. Tím snižují šanci na efektivní léčbu,
zužují si možnosti výběru léčby. V praxi sestává, že 33 % nemocných je
dovezeno s akutním selháním tak říkajíc
z ulice.“
Z provedeného
anketního šetření na vzorku 131 respondentů z dialyzačních center po celé
České republice vyplývá, že 42 % z dotázaných odhalilo svou nemoc až při
projevení příznaků (18 %)
či dokonce akutních problémů, vyžadujících okamžitou léčbu (24 %). Při
pravidelných preventivních prohlídkách přitom může lékař včas odhalit špatnou
funkci ledvin z laboratorních krevních testů
a nasadit efektivní léčbu, díky které u pacienta v řadě případů
nedojde k rozvoji onemocnění nebo
je jeho rozvoj výrazně zpomalen. Tímto způsobem však byla nemoc zjištěna
pouze u 31 % dotázaných.
Skutečnostt,
že je pacientovi diagnostikována špatná funkce ledvin ještě neznamená konec
světa.
I s dialýzou se dá normálně a aktivně žít. V realizovaném
šetření bylo důležité sledovat důvody výběru té které metody samotnými
respondenty. 44 % těch, co se léčí pomocí hemodialýzy uvádí důvod pro výběr této
metody doporučení od ošetřujícího lékaře. 19 % to, že jim jiná metoda nebyla
nabídnuta. Naopak 64 % těch, kteří využívají peritoneální dialýzu, nejčastěji
uvádí jako důvod pro výběr této metody samostatnost a časovou úsporu při tomto
typu léčby (36 %). Právě tyto dva aspekty jsou klíčové pro dobrý sociální život
pacienta.
Pro
kterou metodu je nemocný vhodnější ovlivňuje více faktorů , ale ani věk a
přidružená onemocnění nejsou jednoznačně určující a limitující. Prvotní by vždy
měla být skutečnost, že lidé trpící selháním ledvin mají právo učinit
informované rozhodnutí o vlastní léčbě.
Při
peritoneální (neboli domácí) dialýze – PD se krev čistí uvnitř těla a to za
pomocí tělu vlastní, přirozené membrány pobřišnice (peritonea). V těle pacienta
(v břišní dutině) je dialyzační roztok, pomocí kterého je organismus očišťován.
Škodliviny přestupují přes polopropustnou membránu (pobřišnici) z krve do tohoto
roztoku. Roztok se škodlivinami se pak vypustí a je nahrazen roztokem čerstvým.
Tento proces, vypuštění a napuštění roztoku, se nazývá výměna. Naprostá většina
nemocných si výměnu roztoku zvládne provádět doma sama, pokud to není možné,
mohou pomoci další osoby – rodina nebo sestry z agentur domácí péče. Dialyzační
roztok je balen ve vacích, které jsou nemocným pravidelně dováženy domů. Na
kontroly do nemocnice nemocní dochází cca 1x měsíčně. Před zahájením
peritoneální dialýzy je třeba nejprve zavést do břicha tenkou hadičku -
katétr.
Podobnou
možností je takzvaná automatizovaná domácí dialýza. Při tomto druhu dialýzy je
roztok v břišní dutině vyměňován za pomocí jednoduchého přístroje. Dialýza
probíhá obvykle osm hodin, přes noc, během spánku. Nemocný má pak „volno“ každý
den. Výhodou je, že může docházet do zaměstnání nebo v případě dětí do
školy.
Hemodialýza
(dialýza v nemocnici) – HD je postup, kdy je krev pacienta a tím i organismus
čištěna pomocí přístroje, takzvané umělé ledviny. Při hemodialýze se stejně jako
při peritoneální dialýze odstraňují odpadní látek jako např. močovina, kreatinin
a nadbytečná voda. Provádí se v nemocnici nebo na samostatných dialyzačních
střediscích. Na hemodialýzu dochází pacient třikrát týdně na dobu čtyř nebo pěti
hodin. K době dialýzy je potřebné připočíst čas na cestu do centra a zpět
domů, což často znemožňuje nemocným dále pracovat. Před zahájením hemodialyzační
léčby je třeba nejprve vytvořit cévní přístup (arteriovenozní
spojku).
O
nemocech ledvin, možnostech peritoneální dialýzy a dalších zajímavostech lze
diskutovat připojením ke skupině s názvem „domácí dialýza“ na www.facebook.com. Zde budou také
probíhat interaktivní pravidelné chaty s předními odborníky z oblasti
nefrologie.
Dle TZ
FN Plzeň – připomenuti problematiky při příležitosti Světového dne
ledvin.