Medicína
Střevotour 2010 – odpovědnost k vlastnímu zdraví
Screeningový
program zahrnuje vyšetření testem na okultní (skryté) krvácení do stolice
(TOKS), které si každý jedinec starší 50 let může vyžádat u praktického lékaře
nebo registrujícího gynekologa, což je nyní novinka. Druhou vyšetřovací metodou
je screeningová kolonoskopie. Ta navíc umožňuje v případě nutnosti ihned
odstranit podezřelé výrůstky ve střevě, čímž se pacient vyhne klasické operaci,
která je pro organismus mnohem větší zátěží.
Kolonoskopické
vyšetření však zůstává stále nepříjemným výkonem v očích veřejnosti a mnoho
pacientů z ní má značné obavy. Opakovaně jsme již informovali, že podle lékařů
i podle výpovědí většiny pacientů, kteří kolonoskopické vyšetření již
absolvovali, je strach z kolonoskopie zbytečný. Obava veřejnosti
z tohoto výkonu je však často tak velká, že většina lidí na vyšetření nejde
i ze strachu ze špatných výsledků.
Ku podivu strach z bolesti je až druhotný.
Toto
rozhodnutí však může výrazně zkrátit pacientovi život. Lékaři dnes při vyšetření
běžně tlumí bolestivé pocity u citlivějších jedinců pomocí léků, a ti pak
původně obávanou proceduru zvládnou bez obtíží. Během kolonoskopie pacient zpravidla pohodlně
leží na levém boku a je podrobně informován o všech následujících postupech
vyšetření.. Samozřejmostí je nitrožilní injekce proti bolesti. Procedura obvykle
netrvá déle než dvacet minut. Dalších minimálně šedesát minut je pak vyhrazeno
pro odpočinek. Jíst a pít může člověk okamžitě po vyšetření, jedině v případě terapeutického zákroku
jsou nutná dietní opatření.
K tomu,
aby byla veřejnost názorně poučena je zaměřená nová osvětová kampaň, jejímž
cílem je prevence rakoviny tlustého
střeva a konečníku. Hlavní úlohu v osvětové kampani hraje ohromná maketa
tlustého střeva, kterou si každý zájemce bude moci prohlédnout a zjistit, jak
tlusté střevo vypadá uvnitř a jaké choroby a postižení může střevní sliznice
mít.
Putovní kampaň ve formě „road show“
postupně navštíví vybraná velká města v České republice. Začíná 11. února
v pražském nákupním centru Nový Smíchov, kde bude k vidění do 19.
února. Následovat bude například Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, Olomouc či
Pardubice .
Poprvé
bude mít česká veřejnost možnost získat důležité informace o jednom
z nejrozšířenějších nádorových postižení – rakovině tlustého střeva a
konečníku. Maketou o rozměrech 9 x 4 metry se dá procházet jako tunelem a lidé
si budou moci prohlédnout, jak tlusté střevo vypadá uvnitř. Uvidí nejen zdravou
sliznici, ale názorně také choroby, které tlusté střevo nejčastěji postihují.
Lékařské statistiky dokazují, že pokud je toto onemocnění zachyceno včas, až 95
% nemocných lze vyléčit! Osvětová kampaň je tedy zaměřena především na včasné
odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku a plánována je minimálně na dva
roky. Onkomaják, občanské sdružení představila na TK
9. února 2010 v Praze ředitelka Mgr. Pavla Šlosserová. Sdružení bude
spolupracovat s Nadací VIZE 97, která se touto problematikou již dlouhá léta
rovněž zabývá.
Maskotem
kampaně se stala populární kreslená postava Rudy Pivrnce. Její autor, kreslíř
Petr Urban, dokonce sám kolonoskopické vyšetření absolvoval a svoji zkušenost
výtvarně ztvárnil v komiksu, který získá každý, kdo prohlídku nafukovací makety
tlustého střeva absolvuje. Současně dostane i potřebné informace o
pracovištích v ČR, která vyšetření tlustého střeva a konečníku
provádějí.
Na
podporu připravovaného screeningu Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel
Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, Brno, vedoucí sekce
České onkologické společnosti ČLS JEP pro zdravotnickou informatiku, člen Rady
pro screening kolorektálního karcinomu ČGS ČLS JEP a člen Komise pro screening
kolorektálního karcinomu MZd ČR uvedl, že se každoročně zvyšuje počet nově
diagnostikovaných pacientů s rakovinou tlustého střeva a konečníku a více
než polovina z nich má již v době diagnózy pokročilé stadium choroby.
Počet pacientů, kteří každoročně zemřou na rakovinu tlustého střeva a konečníku
je naproti tomu stabilizovaný. Z tohoto důvodu každoročně roste
v České republice počet lidí, kteří mají nebo měli rakovinu tlustého střeva
a konečníku a vyžadují péči. V roce 2010 se očekává více než 8 300
nově diagnostikovaných pacientů a celkově více než 51 000 žijících
pacientů, kteří byli s touto nemocí léčeni v minulých letech.
Screening je jedinou možností, jak pokrýt financování léčby pacientů
s rakovinou tlustého střeva a konečníku v budoucnosti, protože náklady
na zachycení pacientů s
časnými stadii onemocnění a jejich následná léčba jsou nižší v porovnání
s léčbou pacientů, jejichž onemocnění je již v pokročilém
stadiu.
Prof.
MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.,přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN, Praha,
1. místopředseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, předseda Rady
pro screening kolorektálního karcinomu ČGS ČLS JEP, místopředseda Komise pro
screening kolorektálního karcinomu MZd ČR a člen Rady programu Včasné diagnózy a
prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku Nadace Vize 97 na TK
informoval přítomné o tom, že organizovaný screening rakoviny tlustého střeva a
konečníku probíhá v ČR od roku 2000. Od roku 2006 jsou sbírána individuální
anonymizovaná data. Kvalita a bezpečnost programu je garantována tzv. indikátory
kvality, pomocí nichž jsou gastroenterologická centra, kde se odborná vyšetření
provádějí hodnocena. Proces
screeningu je odlišný pro jedince ve věku 50-54 let a 55 let a více. Klienti ve
věku 50-54 let mají 1x ročně nárok na test skrytého krvácení ve stolici (TOKS) u
svého praktického lékaře nebo gynekologa, starší klienti si pak mohou vybrat
mezi TOKS 1x za 2 roky nebo kolonoskopií 1x za 10 let. Po odborné stránce je ČR
na screeningový program připravena. Nutná je však jednoznačná podpora ze strany
státní správy a plátců zdravotní péče.
Doc.
MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK
v Praze, vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, člen
Rady pro screening kolorektálního karcinomu ČGS ČLS JEP a člen Komise pro
screening kolorektálního karcinomu MZd ČR ve svém vystoupení konstatoval, že je
nutná intenzivní osvěta a informovanost jak mezi praktickými lékaři a
gynekology, tak především mezi širokou veřejností.