Medicína

Společná dohoda o léčbě pacienta se zhoubným nádorem může zlepšit výsledky terapie bez dalšího zvyšování nákladů.“ („To go fast, go alone. To go far, go together.“) Nádorová onemocnění se postupně stávají největším problémem pro zdravotnické systémy v celém světě a budou ohrožovat lidskou populaci i v třetím tisíciletí její existence ještě více. Odhaduje se, že v roce 2030 může dojít až ke ztrojnásobení celkové počtu nemocných s nádorovým onemocněním. Počet úmrtí v souvislosti s nádorovým onemocněním bude v roce 2030 pravděpodobně vyšší než doposud převažující úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.

Diagnostika a léčba zhoubných nádorů zaznamenala překotný rozvoj především v  molekulární diagnostice  a cílené terapií na molekulární úrovni. Nemocní mají v současnosti mnohem větší naději na uzdravení nebo na delší a zejména kvalitnější život než před dvaceti lety. Onkologie již dávno není izolovaná lékařská disciplína, ale dotýká se všech medicínských oborů.

 

 Onkologické vědecko-výzkumné projekty nejsou proto uskutečnitelné bez úzké mezioborové spolupráce. Paradoxně tak pokrok lékařské péče o nenádorová onemocnění (především kardiovaskulární choroby) vede k prodlužování střední doby života a tím přispívá k početnímu navýšení populace, která je více ohrožená nádorovým onemocněním. Obdobně zlepšené výsledky onkologické léčby a signifikantní prodlužování celkové doby přežití vedou k nárůstu počtu nemocných, kteří vyžadují stálou onkologickou péči.

 

Ve dnech 28. – 29. 1. 2010 se uskutečnilo 1. pražské mezioborové onkologické kolokvium, které pořádala Onkologická klinika VFN a 1. LF UK s podporou děkanů všech tří pražských  lékařských fakult, ministerstva zdravotnictví, školství a pod záštitou Evropské onkologické společnosti ESMO.

 

Důvodem konference s onkologickou tématikou tohoto typu  byla snaha vedená napříč nejen akademickou obcí, ale i dalšími odbornými kruhy, zlepšit vzájemnou koordinaci jednotlivých lékařských disciplín, které společně o onkologického pacienta pečují. Na základě součinnosti bude možné sjednotit i vzájemný pohled na vedení a cíl terapie.

 

V České republice se přeceňuje význam nákladné diagnostické a léčebné techniky i celkové spotřeby léků, na úkor lidského faktoru ve zdravotnictví ve všech jeho úrovních. Proto ubývá nejen onkologů, ale také jiných lékařských odborníků a zdravotních sester. Náklady na onkologickou léčbu s přibývajícími pacienty i novými léčebnými možnostmi samozřejmě rostou. Onkologové si tuto skutečnost uvědomují a dobře vědí,  že zvyšováním nákladů léčby se automaticky její výsledky nezlepší.

 

Proto hledají rezervy, které existují a  které nepředstavují žádnou finanční zátěž  systému, a přeci mohou znamenat významné zlepšení úrovně onkologické péče. Výměna názorů a informací mezi jednotlivými odborníky k nim patří. Probíhá nyní většinou na lokální úrovni v rámci  multidisciplinárních onkologických týmů. Mezioborová konference by měla přenést tuto diskusi na  celonárodní úroveň, což by mohlo znamenat větší odbornou standardizaci mezioborové spolupráce v onkologické léčbě v České republice.

 

Dalším úkolem kolokvia bylo zapojit do této diskuse i zahraniční odborníky zvláště z evropského regionu, kteří by mohli propojit snahu českých onkologů í do evropského případně světového kontextu. Proto se čeští onkologové úspěšně ucházeli o podporu Evropské onkologické společnosti.

 Na kongresu letos byli přivítáni  vědecké kapacity z Bruselu, Budapešti, Vídně, Bratislavy, Ženevy i USA.

 

Významným úkolem onkologických klinik je i výchova budoucích kolegů, kterých v poslední době přibývá opravdu velmi málo. Proto pracovníci Onkologické kliniky 1. LF UK ocenili velkorysou pomoc ministryně školství, která věnovala významný finanční příspěvek pro prezentaci vědeckých výsledků postgraduálních studentů.

 

V rámci konference byl věnován celý den paliativní péči, neboť právě onkologové si dobře uvědomují její klíčový význam. Pozornost  patřila rovněž  jednání onkologických sester. Onkologové si rovněž  dobře uvědomují jejich význam a také vědí, že jejich odborná a etická kvalita není přiměřeně ohodnocena. Součinnost mezi lékařem, sestrou a pacientem berou jako základní podmínku jakékoli úspěšné léčby onkologického pacienta.

V rámci konference se prezentovaly také pacientské a dobrovolnické aktivity a pracovní výzkumné odborné skupiny na národní úrovni.

 

Onkologové dle prof. MUDr. Luboše Petruželky, CSc., přednosty Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a doc. MUDr. Petry Tesařové, CSc., z téhož pracoviště mají v úmyslu založit tradici pražského lednového setkání všech, kterým leží na srdci osud pacientů se zhoubnými nádory i české onkologie vůbec. Proto je vyzývají aby vstoupili do otevřeného dialogu s kolegy jiných profesí a třeba i jiných názorů.  Chtějí optimalizovat  onkologickou léčbu, aby byla úspěšná, prováděná ve správné době, ve správné dávce a ve správném sledu.

 

 

Ze závěrů - v roce 2009 došlo k „revitalizaci“ konceptu personalizované (adresné) onkologické péče, která vychází z filozofie jedinečnosti každého pacienta. Nejedná se pouze o tzv. správnou léčbu, ve správný čas, pro správného pacienta, ale navíc je třeba respektovat jedinečnost každého nemocného z hlediska jeho rodinného, sociálního a ekonomického zázemí. Individualizovaný přístup musí být uplatněn v každém stadiu nádorové choroby. V minulosti striktní oddělování kurativního a paliativního (cílem je zlepšení kvality života) léčebného záměru se stává zastaralým. Vyspělá onkologická centra by měla mít zajištěný koncept „neopuštění pacienta“ v celém průběhu nádorového onemocnění.

 

Nový rozměr onkologické péče spočívá v individualizaci léčby pro každého nemocného a pro každý nádor na základě choroby a genové výbavy každého pacienta = genomika. V budoucnosti bude nepředstavitelné zahájit léčbu bez znalosti této základní genové informace o nádorové chorobě.

Pravděpodobně nejvýznamnějším současným přínosem tohoto vyšetření je vymezení nemocných, u kterých je konvenční chemoterapie nadbytečná, což může mít vliv na kvalitu života, snížení morbidity a ekonomizaci léčby. Další cestou ke zpřesnění výběru je farmakogenomika, kde na základě genových změn lze zjistit, zda-li lék nebude v organismu nesprávně odbouráván, anebo zda nebude jeho podání spojeno se zvýšením nežádoucích účinků  (tyto farmakogenomické projekty probíhají na pracovištích 1. LF UK).

Tweet