Medicína
Již 1000. transplantace krvetvorných buněk
Úspěšná
tisící autologní transplantace byla uskutečněna 21. prosince 2009. Pacient byl
nyní již propuštěn do domácího ošetřování. S touto skutečností seznámili
pracovníci kliniky přítomné na TK 12. ledna 2010.
První
transplantace byla na tomto pracovišti provedena v prosinci v roce 1993.
V posledních letech se provádí 60 -70 transplantací ročně. Transplantační
centrum provádí výkony pro pacienty z celé ČR, zhruba jedna třetina
nemocných je z Prahy, jedna třetina ze středočeského kraje a z ostatních
částí ČR. Ve většině případů se autologní transplantace provádí u nemocných
s krevními nádory jako jsou lymfomy a myelom.
Autologní
transplantace krvetvorných buněk (ASCT, autologous stem cell transplantation) je
léčebný výkon, kde se po předcházející chemoterapii převádí pacientovi jeho
krvetvorné buňky zpět. Jinými slovy, dárcem krvetvorných buněk je sám pacient.
Tento postup umožňuje podat intenzívní chemoterapii, která by jinak mohla být
smrtelná. Díky zpětnému převedení krvetvorných buněk se při tomto výkonu
krvetvorba opět obnoví. ASCT se nejčastěji používá u lymfomů a mnohočetného
myelomu. V posledních letech se indikace transplantace rozšiřují i na další
jinak léčbou neovlivnitelná onemocnění, např. autoimunitní onemocnění typu
roztroušené sklerózy.
Prvním
krokem transplantace je odebrání krvetvorných buněk. (Původně se používal název
transplantace kostní dřeně. Historicky se totiž odebírala kostní dřeň pacientovi
z pánevní kosti na chirurgickém sále v celkové anestézii.)
V současné době se používají
krvetvorné buňky vyplavené do krve po podání tak zvaných „růstových
faktorů“ a odebrané na přístroji zvaném separátor krevních elementů. Tento
způsob není zásadně pro pacienta tak zatěžující a lze jej přirovnat
k dárcovství například krevních destiček či plazmy od zdravých
dobrovolníků. Krvetvorné buňky jsou ve speciálním roztoku a
speciálním transfúzním vaku, ve kterém se zamrazí při teplotě tekutého
dusíku (-196oC). Takto zamražené mohou být uchovávány řadu
let.
Transplantace
probíhá na jednolůžkovém pokoji transplantační jednotky, délka hospitalizace je
přibližně 3 týdny. V prvních dnech pacient dostává chemoterapii. Po jejím
ukončení, se krvetvorné buňky u lůžka nemocného rozmrazí a jsou mu převedeny
zpět formou transfúze do žíly. Krvetvorné buňky se samy usidlují
v prostorách kostní dřeně a postupně začnou produkovat jednotlivé krvinky.
S odstupem asi dvou týdnů po převodu buněk, dochází k plnému obnovení
krvetvorby, normalizaci hodnot krevního obrazu a pacient je propuštěn
domů.
Pacient
podstupující autologní transplantaci nevyžaduje žádnou zvláštní ani dlouhodobou
přípravu.
Vzhledem
k dodržování nejvyšších standardů léčebné péče transplantační jednotky,
úzké spolupráci s ostatními i mezinárodními transplantačními centry a
členství v Evropské transplantační společnosti (EBMT, European Bone Marrow
Transplantaion) je zajištěna kvalita léčby i výsledků srovnatelných na světové
úrovni. Závěry práce tohoto centra jsou pravidelně prezentovány na mezinárodních
konferencích a lékařských setkáních. Pracoviště zajišťuje a provádí kontinuální
vzdělávání lékařů i středního zdravotnického personálu.
Přednostou
Hematologické kliniky je profesor MUDr. Marek Trněný, CSc., vedoucím transplantační jednotky je as. MUDr. D.
Pohlreich, dalším odborníkem je as. MUDr. B. Vacková a as. MUDr. R. Pytlík,
vedoucí laboratoře buněčné terapie.
Pacienti
jsou na klinice dlouhodobě sledováni, evidováni a dle priorit indikováni
k transplantaci (waiting list).
V současné
době je experimentálně ověřována možnost léčby i jiných orgánů, než je
krvetvorba, pomocí buněk získaných z kostní dřeně. Těmto postupům se
souhrnně říká buněčná léčba či buněčná terapie. Jedním z onemocnění, u
kterých by buněčná léčba mohla být úspěšná, je takzvaná ischemická choroba
dolních končetin. (Uzávěr tepen na nohou, který se projevuje bolestmi při chůzi
či v klidu, mohou se tvořit defekty a noha pacienta je ohrožena amputací.)
Při podání buněk odebraných z kostní
dřeně buď do svalu nebo do uzavřených cév dochází v průběhu několika měsíců
k obnovení tvorby cév, hojení defektů a ústupu
bolestí.
U
většiny pacientů se podaří končetinu před amputací tímto způsobem
zachránit.
Všeobecná
fakultní nemocnice v Praze byla prvním pracovištěm v ČR kde byla tato
metoda v roce 2004 realizovaná. Dosud zde bylo léčeno tímto způsobem 24
nemocných. Vzhledem k tomu, že tato metoda není hrazena zdravotní
pojišťovnou, je další pokračování tohoto programu závislé na tom, zda bude
nemocnici udělena finanční podpora Ministerstva zdravotnictví v rámci
výzkumných projektů.