Medicína
Otázka pro VZP
Odpovídá
Mgr. Jiří Rod, vedoucí
tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP ČR
U
některých léčivých přípravků existují tzv. preskripční a indikační omezení,
což znamená, že je může předepisovat pouze lékař specialista určené odbornosti
(onkolog, revmatolog, gynekolog apod.), resp. že je lze předepisovat jen
stanoveným skupinám pacientů.
Z hlediska
zdravotních pojišťoven se tato omezení týkají pouze úhrady z veřejného
zdravotního pojištění. Pokud by některý z léčivých přípravků
s preskripčním nebo indikačním omezením byl předepsán na účet pojišťovny
lékařem mimo vymezené odbornosti, resp. pacientovi mimo vymezené indikace,
jednalo by se o porušení platných právních předpisů a smlouvy se
zdravotní pojišťovnou na straně lékaře. Pojišťovna provádí kontrolu ve smluvních
zdravotnických zařízeních, a pokud zjistí nesprávné či neoprávněné
předepisování léčivých přípravků, uplatní vůči předepisujícímu lékaři příslušné
sankce.
Jsou-li
splněna indikační omezení, daná vyhláškou MZ o úhradě léčiv a potravin pro
zvláštní lékařské účely, mají tyto léčivé přípravky stanovenu úhradu
z veřejného zdravotního pojištění a pacient hradí pouze případný
doplatek. Jestliže si některý z léčivých přípravků s preskripčním a
indikačním omezením chce zaplatit běžný pacient ze svého, je celá věc mimo tento
režim, a může (ale nemusí!) mu ho předepsat kterýkoli lékař.
Na
preskripční a indikační omezení je v naprosté většině případů nutno
nahlížet nejen ve vztahu k úhradě, ale i ve vztahu k hlediskům
odborným. Neexistuje právní předpis, který by lékaři zakazoval předepsat nějaký
léčivý přípravek. Lékař je však za léčbu a předepsané léčivé přípravky
odpovědný.
Měl
by používat jen ty, s nimiž je dostatečně seznámen, zná jejich indikace,
kontraindikace, dávkování, vedlejší účinky, interakce s dalšími léky atd.
Rovněž musí být schopen diagnostikovat chorobu a stupeň její závažnosti
a vyhodnotit aktuální zdravotní stav pacienta ve vztahu k dané
chorobě, přičemž může jít i o chorobu, jejíž léčba spadá do vysoce
specializované péče. Může se tedy zcela oprávněně stát, že lékař některé léčivé
přípravky odmítne předepsat – byť by si je pacient chtěl plně
hradit.
