Medicína
Otázka pro VZP
Odpovídá
Mgr. Jiří Rod, vedoucí
tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP ČR
Za
období poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmů odvádí zaměstnavatel za
svého zaměstnance pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním
vyměřovacím základem za celý kalendářní měsíc je minimální mzda ve výši
8 000 Kč a z něj vypočtené pojistné činí 1 080 Kč. Pokud nejde o
celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část
minima, připadající na kalendářní dny, kdy bylo neplacené volno poskytnuto. Tato
částka se pak připočte k vyměřovacímu základu zaměstnance dosaženému za
zbývající část měsíce. Z výsledné částky odvede zaměstnavatel za svého
zaměstnance pojistné na zdravotní pojištění.
Úhradu
zdravotního pojištění za dny neplaceného volna zaměstnance tedy provádí
zaměstnavatel srážkou z jeho mzdy. Nezapomínejte ale, že pojistné za
zaměstnance (13,5 % z vyměřovacího základu) hradí z jedné třetiny
zaměstnanec (to je to, co se mu strhává z platu) a ze dvou třetin
zaměstnavatel.
V případě
úhrady pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů však připouští
zákon o veřejném zdravotním pojištění (v § 9) možnost uspořádání platby mezi
zaměstnancem a zaměstnavatelem na základě písemné smlouvy. Je v zájmu
zaměstnavatele uzavřít se zaměstnancem dohodu, podle níž by zaměstnanec zaplatil
zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za něj má
zaměstnavatel povinnost hradit v době pracovního volna bez náhrady příjmu – tedy
tak, aby zaměstnavatel nemusel hradit svůj dvoutřetinový podíl na úhradě
pojistného.
Pokud
ale taková dohoda uzavřena není, pak hradí zaměstnanec jen třetinu pojistného
z navyšované částky a zaměstnavatel hradí dvě třetiny
pojistného.
Můžeme
ještě doplnit, že stejný postup, tedy odvod pojistného v částce
odpovídající minimální mzdě, platí i při neomluvené nepřítomnosti v práci.
Zde ale je zaměstnanec ze zákona povinen zaplatit zaměstnavateli částku
odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za něj za tuto dobu
uhradil.
