Medicína

Jedu o prázdninách do Japonska a slyšel jsem, že mezi Českem a Japonskem je nyní uzavřena nějaká smlouva týkající se zdravotní péče. Kryje případnou potřebu ošetření při úrazu nebo nemoci atd. při pobytu v Japonsku?

Odpovídá Mgr. Jiří Rod, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP ČR

Máte nepochybně na mysli smlouvu o sociálním zabezpečení mezi ČR a Japonskem, která vstoupila v platnost 1. 6. 2009. Věcný rozsah smlouvy je primárně omezen na oblast důchodového pojištění a problematiku příslušnosti k právním předpisům, ale upravuje i postupy doposud používané v rámci japonsko-českých vztahů v oblasti zdravotního pojištění.

 

Ustanovení smlouvy se však týkají pouze pracovních pobytů, nikoli pobytů turistických! Pro turistický pobyt byste měl mít uzavřeno běžné cestovní pojištění a v případě potřeby ošetření musíte předložit doklad o něm. Z českého veřejného zdravotního pojištění nemáte v Japonsku nárok na žádnou zdravotní péči. Česká zdravotní pojišťovna může svému klientovi posléze uhradit částku, kterou vynaložil na nutné a neodkladné léčení, jehož potřeba nastala při pobytu v cizině, ale pouze do výše stanovené pro úhradu takové péče na území ČR.

 

Základní význam smlouvy spočívá v tom, že jednoznačně a způsobem obvyklým v mezinárodní praxi stanoví u pracovníků migrujících mezi Japonskem a Českou republikou pravidla pro příslušnost k právním předpisům v oblasti sociálního pojištění, tedy pravidla pro odvod pojistného pouze v jednom ze smluvních států. Pojem „migrující pracovník“ zahrnuje nejen zaměstnance, ale i OSVČ. Smlouva vymezuje, právním předpisům kterého státu bude migrující pracovník podléhat a platit podle nich i pojištění. Nárok na dávky, a jedná se pouze o důchody, je pak přirozeným důsledkem zaplaceného pojištění nebo odvedených daní ze zaměstnání.

 

V oblasti zdravotního pojištění nově na základě smlouvy platí, že japonský občan pracující na území České republiky se stává účastníkem českého systému zdravotního pojištění a naopak český občan pracující v Japonsku je účasten na japonském národním systému.

 

Do dokumentu bylo zapracováno i ustanovení, které dosud v žádné bilaterální smlouvě sjednané ČR není (aplikuje se ale ve vztahu ke státům EU či EHP a Švýcarsku). Jeho obsahem je zahrnutí rodinných příslušníků pracovníků, kteří mají faktické bydliště spolu s pracovníkem pojištěným na území ČR, do českého systému veřejného zdravotního pojištění. To vylučuje možnost problémů, kdy děti cizinců bydlících a zaměstnaných v ČR, pokud nemají povolení k trvalému pobytu, zůstávají mimo zákonné pojištění. Toto ustanovení platí adekvátně pro české pracovníky v Japonsku. Rodinným příslušníkem se pro tento účel rozumí manžel/ka nebo dítě pojištěnce.

 

www.vzp.cz

 

Tweet