Medicína

Ve Fakultní nemocnici Brno vzniklo první Centrum ochrany reprodukce u nás. Jako jediné v ČR poskytuje ochranu v celém rozsahu včetně odběru a zamrazení tkáně vaječníku. Centrum vznikalo postupně od poloviny devadesátých let, na přelomu roku pak bylo oficiálně ustaveno. Za dobu své existence poskytlo některou formu ochrany již více než sta ženám.

Nádorová onemocnění patří mezi nejčastější příčiny smrti a to i přes obrovský rozvoj metod vyhledávání a léčby v onkologii. S rozvojem nových vyšetřovacích technik dochází k záchytu nádorového bujení v stále časnějších stádiích a při použití moderních léčebných prostředků přibývá pacientů, které se podaří trvale vyléčit. Často za cenu trvalých následků, které mohou významně ovlivnit kvalitu jejich života. Mezi významné trvalé následky intenzivní onkologické léčby se řadí poruchy reprodukčních funkcí či trvalá neplodnost v důsledku nevratného zničení zárodečných buněk (vajíček či spermií).

 

Moderní metody asistované reprodukce mohou dnes nabídnout vyléčeným onkologickým pacientům šanci na vlastní rodinu, často však za cenu kompromisů a nutnosti využití darovaných vajíček či spermií. V moderní reprodukční medicíně dnes existují klinické i experimentální metody, jejichž pomocí je možné těmto poruchám reprodukce předejít nebo výrazně zmírnit jejich tíži.

 

Na univerzitním pracovišti FN Olomouc se podařilo vytvořit centrum, jehož cílem je ochránit reprodukční funkce ještě před zahájením léčby rakoviny. Na řešení problematiky se podílí gynekolog - specialista v oboru reprodukční medicíny, klinický onkolog a embryolog, popřípadě genetik či urolog.

 

Klinická praxe v této oblasti vyžaduje rychlou reakci a pomoc celého týmu odborníků ještě před zahájením léčby nádorového onemocnění. Pacientům se poskytuje první konzultace v problematice reprodukční ochrany do 24 - 48 hodin od prvního telefonického kontaktu. Odborníci si jsou  vědomi toho, že závažná rozhodnutí ohledně léčby nádorového onemocnění je nutné učinit rychle. Cílem je proto seznámit pacienta s dostupnými možnostmi na záchranu reprodukčních funkcí organismu včetně výsledků a šancí na úspěch a realizovat doporučené metody reprodukční ochrany tak, aby nedošlo ke zpoždění plánované protinádorové léčby.

 

Rutině používanou metodou, která vede k záchraně plodnosti u mužů je zamražení spermií před onkologickou léčbou. Takto zamražené spermie je možné po úspěšném vyléčení rakoviny využít k oplození a narození dítěte pomocí běžných metod asistované reprodukce – nitroděložní inseminace nebo mimotělního oplodnění. Tato technika má na pracovišti dlouholetou tradici a je hojně využívána lékaři většiny onkologických oborů, což svědčí o jejím širokém povědomí mezi odbornou i laickou veřejností.

 

Reprodukční ochrana u žen je komplikovanější než u mužů, zejména z důvodu větší náchylnosti vajíček na mimotělní manipulaci a obtížnější metody jejich získávání z organismu ženy vzhledem k umístění vaječníků v břišní dutině. Přesto existují účinné metody reprodukční ochrany také pro ženy, které musí bojovat s onkologickým onemocněním.

 

Rutině používanou metodou, která vede k záchraně plodnosti u mužů je zamražení spermií před onkologickou léčbou. Obdobnou analogií u žen se jeví zamražení vajíček. Aby bylo možné takto zamražená vajíčka v budoucnu použít k narození dítěte, je nutné jejich oplodnění spermiemi partnera ženy či dárce spermií – v obou případech je nutný písemný souhlas manžela či partnera léčené ženy.

 

Nevýhodou této techniky byla zejména vyšší zranitelnost vajíčka při procesu zamražení a rozmražení. Díky významným pokrokům v kryobiologii a embryologii jsou reprodukční výsledky při použití zamražených vajíček stejně úspěšné jako u zamražených embryí či spermií u mužů.

 

Běžně používaný postup, který muže vést k záchraně fertility před zahájením onkologické léčby je provedení cyklu mimotělního oplodnění (IVF) a následně zamražení takto vzniklých embryí. Tato metoda je technicky velmi dobře zvládnuta a zavedena do běžné praxe, její využití je však limitováno. Předpokladem jejího provedení je poměrně časné stádium onkologického onemocnění a dobrý zdravotní stav pacientky, který dovolí odsunutí zahájení onkologické léčba o cca 3-4 týdny a podstoupení hormonální stimulace vaječníků s následným odběrem vajíček.

 

Velmi perspektivní metodou se v současnosti jeví technika zamražení tkáně vaječníků tzv. kryokonzervace ovariální tkáně před zahájením onkologické léčby. Takto získaná tkáň může být po vyléčení rakoviny transplantována zpět do organismu ženy, dojde k obnově produkce ženských pohlavních hormonů a zrání vajíček, které je možné využít k oplození běžnými metodami asistované reprodukce. Ve světě již existují desítky žen, kterým se podařilo pomocí této nové techniky otěhotnět a porodit dítě po úspěšné onkologické léčbě i přesto, že jejích vaječníky byly chemoterapií trvale poškozeny. Výhodou této metody je její rychlost – není potřeba odkládat zahájení onkologické léčby a odpadá nutnost hormonální přípravy. Zákrok se provádí v krátkodobé celkové narkóze většinou za jednodenní hospitalizace

 

 

Chemoterapie používaná v léčbě rakoviny působí zejména na pravidelně a rychle se množící buňky, mezi něž řadíme i zárodečné buňky vaječníků. Působením zvláštních injekčních léků tzv. GnRH analog je možné ovlivnit pravidelné dozrávání vajíček ve vaječníku a uvést vaječníky do klidového stádia, podobně jako u malých dívek či žen po přechodu. Zjistilo se, že vajíčka ve vaječních ovlivněných těmito léky, jsou méně citlivá na léčbu chemoterapií. Ochranný účinek této techniky ovšem není stoprocentní, selhává zejména u pokročilejších forem rakoviny, kde je k vyléčení nutná vysoce agresivní chemoterapie. Proto se v těchto případech doporučuje tuto metodu kombinovat s jinou formu ochranné léčby (zejména se zamražením tkáně vaječníků či zamražením vajíček).

Dle TZ FN Brno 

Tweet