Medicína

Zopakujme si několik základních údajů o této chorobě.Chronická obstrukční plicní nemoc je vleklé zánětlivé onemocnění průdušek. Pokud není toto onemocnění léčeno, vede k postupnému zužování průdušek. Časem může dojít až k zániku plicní tkáně. Největší vliv na rozvoj nemoci mají škodliviny, které nemocný inhaluje, především tabák, ale i další průmyslové zplodiny. I když je CHOPN primárně onemocněním plic, často vyvolává další závažná systémová poškození.

V současné době je CHOPN druhou nejrozšířenější nemocí na světě, kterou trpí přibližně 600 milionů lidí. V České republice se jedná zhruba o 700 až 800 tisíc dospělých.

Odborníci předpokládají, že počet pacientů s CHOPN následkem zvyšujícího se počtu kuřáků ve společnosti ještě více poroste. Rostoucí tendenci má i úmrtnost dospělých na CHOPN. Každý rok si toto onemocnění vyžádá 3 miliony lidských životů na celém světě. V České republice v důsledku CHOPN zemře každoročně asi 1 700 lidí.

Se zvyšujícím se počtem pacientů stoupají i finanční výdaje na jejich léčbu.

 

Hlavní příčinou CHOPN je zcela neoddiskutovatelně kouření. Podílí se celými 75 % na vzniku všech případů onemocnění! Kouření zrychluje pokles plicních funkcí 3x více než
u nekuřáků. V České republice je přitom na tabáku stále závislý každý čtvrtý obyvatel.

Kromě kouření existují i další rizikové faktory CHOPN, například zplodiny z topení tuhými palivy, vaření na plynu bez dostatečného odvětrání, výfukové plyny, dlouhodobý pobyt v kouři nebo prašném prostředí. Na vznik nemoci mají vliv i opakované infekce horních cest dýchacích, chlad a pobyt ve vlhkém prostředí i vlivy dědičnosti.

 

Charakteristickými příznaky CHOPN jsou kašel, vykašlávání hlenů a dušnost – ta je přítomna zpočátku při námaze, později i v klidu. Tyto potíže jsou následkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Při vyšetřování nemocného je nutno se taměřit hlavně na předchozí rizikové faktory nemoci –hlavně na kouření cigaret, na rizikové (prašné) pracovní prostředí, na prodělaná onemocnění dýchacího ústrojí u nemocného i v jeho rodině, na přítomnost dalších nemocí.

Hlavní metodou pro potvrzení diagnózy je vyšetření funkce plic – spirometrie. Jedná se
o vyšetření, které nemocného prakticky nezatěžuje a naopak pomáhá stanovit správný postup léčby. Podle výsledků vyšetření plicních funkcí je možné stanovit stupeň, tedy závažnost onemocnění (stádium lehké – středně těžké – těžké – velmi těžké).

 

Pokud někdo trpí delší dobu vleklým kašlem, vykašlává  hlen, často se zadýchává
a potíže s dýcháním se zhoršují, pak je nejvyšší čas s vlastním zdravotním stavem něco dělat. Jak již bylo uvedeno, nejvíc škody způsobuje kouření, proto by bylo dobře ihned kouření zanechat. Po dosažení 40 let věku a při uvedených obtížích by bylo dobře navštívit lékaře.

Odborník vyšetří plicní funkce (spirometrie), zhodnotí stupeň kašle a vykašlávání, posoudí vykašlávaný sekret, stanoví stupeň dušnosti, zhodnotí rentgen hrudníku
a navrhne další postup léčby.

 

Kromě otužování, pravidelného cvičení a příjmu čerstvého ovoce a zeleniny by  se na podzim měl dát každý očkovat proti chřipce.

 

Cílem péče o nemocného CHOPN je především zmírnit příznaky, omezit další zhoršování plicních funkcí, zabránit dalším plicním a srdečním komplikacím a udržet dobrou stávající kvalitu života. Kromě preventivních doporučení a doplňkové léčby (lázně, rehabilitace) lékař předepíše speciální léky. Farmakologická léčba se používá k prevenci a ke kontrole příznaků, ke snížení častosti a tíže akutních zhoršení nemoci (exacerbací), ke zlepšení kvality života a ke zvýšení tolerance tělesné zátěže.

Při léčbě CHOPN všech stádií je nutné vyloučit rizikové faktory, tedy hlavně kouření cigaret, jak již bylo řečeno.

U stabilizované CHOPN je možné zpočátku vystačit s užíváním inhalovaných léků krátkodobě rozšiřujících průdušky jen podle potřeby. U těžších stádií nemoci je pak již nutné pravidelné inhalování léků s dlouhodobým účinkem a dechová rehabilitace; méně vhodnou alternativou je podávání léků v tabletách. V nejtěžších stádiích je třeba zvážit dlouhodobé podávání kyslíku, případně u vhodných nemocných navrhnout transplantaci plic.

Při vzplanutí nemoci, které se projeví obvykle zhoršením kašle, změnou vykašlávaných hlenů, zhoršením dušnosti, případně zvýšenou teplotou a dalšími příznaky nachlazení, je často potřebné vyšetření lékařem, zintenzívnění nebo doplnění dosavadní léčby a zvážení vhodnosti odeslání nemocného do nemocnice nebo léčebny. Při každém vyšetření by měl lékař zkontrolovat, zda nemocný užívá inhalované léky správně, protože více než polovina nemocných s CHOPN dělá chyby v inhalační technice!

Podle výsledků nejnovějších studií zlepšuje moderní léčba plicní funkce, snižuje dušnost
a zvyšuje kvalitu života. Pro úspěšnou léčbu je ale vždy potřeba včasná diagnóza. Jen tehdy také může dojít k včasnému zahájení léčby. Je tedy třeba neváhat a již při prvních příznacích vznikající dušnosti navštívit lékaře.

 

Přibližně 10 % nemocných má současně také astma, které je však většinou alergického původu, vzniká v raném věku a má záchvatovité projevy. Dušnost se objevuje v klidu v denních či nočních hodinách nebo po sebemenší námaze. CHOPN spíše zasahuje dospělé. Téměř výhradně jí trpí kuřáci. Obtíže u CHOPN nastupují po řadu měsíců i let a postupně se zhoršují, hlavně v souvislosti s fyzickou zátěží, teprve v pokročilých stádiích jsou klidové. Tyto dvě nemoci od sebe nejlépe rozliší lékař – pneumolog.

 

Závislost na tabáku je samostatnou nemocí a velmi úpornou závislostí. Nikotin je dokonce návykovější než např. heroin. Přestat kouřit není jednoduché, ale je to možné. Stejně tak jako tušíme, že zlomená noha se lépe zahojí, když nám ji ošetří lékař a dá do sádry, také se závislostí na tabáku máme u lékaře větší šanci na úspěch. Kuřák, který přestává sám, má jen asi 3% pravděpodobnost, že po roce nebude kouřit. Druhým extrémem může být intenzivní léčba ve specializovaném centru a nejméně půlroční užívání účinných léků – pak je šance na abstinenci po roce více než 40%. Ale i jen krátká rada lékaře může být prospěšná.

Center pro závislé na tabáku je v ČR více než 25 a jejich adresy jsou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku:   www.slzt.cz  ,  www.odvykanikoureni.cz,

 

Cílem Světového dne CHOPN, který proběhne  letos 19. listopadu a jehož organizátorem je již tradičně Globální iniciativa proti chronické obstrukční plicní nemoci (GOLD ) je zvýšit povědomí veřejnosti o CHOPN a zlepšit léčbu pacientů s tímto onemocněním. Tématem letošní kampaně je motto „Breathless not Helpless!“ („Bez dechu, avšak ne bez naděje“), které upozorňuje na to, že díky moderní léčbě dnes mají pacienti s CHOPN šanci cítit se lépe a prožít kvalitní život. Více informací na www.goldcopd.org.

V rámci Světového dne CHOPN proběhnou i letos v České republice akce zaměřené jak na odbornou, tak laickou veřejnost.

 

19. 11. 2008, Měření dechových funkcí pro veřejnost

Možnost nechat si udělat zdarma spirometrické vyšetření na náměstích ve
3 městech: Praha – Příkopy, Ostrava – Masarykovo nám., Kutná Hora – Palackého nám.

Součástí akce bude vyplnění dotazníku, jehož otázky jsou předmětem připravované epidemiologické studie ke zjištění prevalence CHOPN

Hlavním pořadatelem Dne boje proti CHOPN je České občanské sdružení proti chronické obstrukční plicní nemoci (ČOPN). Sdružení bylo založeno z iniciativy členů výboru ČPFS (České pneumologické a ftizeologické společnosti). Jeho zakladateli jsou české lékařské kapacity, které se této problematice dlouhodobě věnují: prof. MUDr. Vladimír Vondra, DrSc., doc. MUDr. Jaromír Musil, PhD. a MUDr. Stanislav Kos, CSc. Základním cílem ČOPN je rozšiřovat a prohlubovat znalosti lékařské i laické veřejnosti o chronické obstrukční plicní nemoci. Více informací na www.copn.cz.

 

Tweet