Alergie

Světový den astmatu – 6. května!

Kategorie: Alergie 
24.duben 2008
Astma patří mezi celosvětově rozšířená onemocnění. Odhaduje se, že ve světě v současné době trpí astmatem 300 milionů lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se celosvětově každoročně objeví 17,5 milionů nových případů astmatu a 250 tisíc lidí v důsledku astmatu umírá. Úmrtnost na astma je v České republice tradičně velmi nízká a pohybuje se těsně kolem 100 úmrtí ročně., jak zaznělo z úst odborníků na TK v Praze v dubnu 2008.

Astma je chronický alergický zánět průdušek spojený s jejich zvýšenou reaktivitou na různé podněty a s přestavbou stěny průdušek. Alergická reakce vzniká u vrozeně disponovaných jedinců jako nepřiměřená reakce na některé běžné látky z prostředí. Patří mezi ně prach, peří, pyly, roztoče, zvířecí alergeny, plísně, ale také některé potraviny – ořechy, ryby, sýr, ovoce. Někdy je alergie zkřížená, klasickým příkladem je alergie na pyl břízy se současnou reakcí na jablka či kořenovou zeleninu. Závažným ohrožením populace je kouření!!

 

Dispozice k alergii se dědí. Projevy alergie jsou podle postižených orgánů. Alergický zánět v kůži se projevuje jako nepříjemně svědící alergický (atopický) ekzém, alergická reakce v nosní sliznici působí projevy alergické rýmy, postižení oční spojivky se projeví alergickým zánětem spojivek. Jsou-li alergickým zánětem postiženy průdušky, jde o průduškové astma.

U alergického jedince se často vyskytuje více příznaků najednou, někdy na sebe projevy alergie navazují. Je známé zvýšené riziko rozvoje astmatu u dětí s alergickým ekzémem. Nejzávažnějším rizikovým faktorem pro vznik astmatu zůstává alergická rýma. Asi u 50 % dospělých pacientů s astmatem se nepodaří alergii prokázat.

 

Astma se projevuje ztíženým dýcháním, někdy až výraznou dušností, jindy jen suchým kašlem. Na fyzický stav astmatika má velký vliv jeho psychická pohoda nebo nepohoda.

Asi 20 % případů astmatu začíná v kojeneckém a batolecím věku, 10 % ve věku předškolním, 70 % ve věku školním a v době dospívání. Puberta  nechrání  před vznikem alergie ani astmatu a není rovněž pravda, že dítě ze svého astmatu „vyroste“.

V České republice je asi 2,5 milionu alergiků, alergickou rýmu má asi 1,25 – 1,5 milionu lidí a alergický (atopický) ekzém se vyskytuje přibližně u 800 tisíc – 1 milionu lidí. Celkový počet lidí trpících v ČR astmatem se odhaduje na 800 tisíc. Z toho asi 350 tisíc lidí sice astma má, ale dosud nemoc u nich nebyla diagnostikována.

 

Asi 60 – 80 % astmatiků trpí současně i alergickou rýmou, 20 – 40 % pacientů s alergickou rýmou má zároveň astma. Přibližně 5 % dětí je postiženo alergickým ekzémem. Je častější v kojeneckém věku, později může u některých dětí zcela vymizet. Dvě třetiny dětí s kojeneckým ekzémem jsou ohroženy vznikem astmatu. Astma se vyskytuje asi u 6 – 12 % dětí.

 

.Podle posledních vydání Globální strategie péče o astma a jeho prevenci (Global Initiative for Asthma) z roku 2006 a 2007 je doporučováno používání klasifikace vyjadřující kontrolu nad astmatem, tedy přítomnost a frekvenci potíží nemocného během léčby.

K dosažení toho, že astma je u pacienta pod kontrolou, nesmí být přítomny žádné příznaky během dne (nebo nejvýše 2x týdně vyžadující nejvýše 2x týdně použití úlevových léků), žádné příznaky během noci, žádné omezení aktivity a normální hodnoty plicní funkce. Nesmí se rovněž vyskytovat exacerbace astmatu (nové vzplanutí nemoci).

 

 Není-li splněn jeden nebo dva z těchto ukazatelů, je astma pod částečnou kontrolou, při přítomnosti tří a více znaků je pod nedostatečnou kontrolou. Úroveň kontroly nad astmatem zohledňuje ve svých znacích období jednoho, resp. posledního týdne před návštěvou pacienta v ordinaci lékaře, vyjma znaku četnosti exacerbace, kdy je rozhodujícím obdobím posledních 12 měsíců.

 

 Test kontroly astmatu (TKA) (www.astmatest.cz) je součástí  kontroly nad astmatem a jeho začlenění do vedení léčby. Informuje lékaře o stavu pacienta a pacienta o průběhu jeho choroby.

Jedná se o mezinárodní standardizovaný písemný dotazník, který je určen pro děti starší 12 let a dospělé. Hodnotí úroveň kontroly astmatu za poslední 4 týdny. TKA obsahuje 5 otázek, každá má pětistupňovou škálu hodnocení (1 – 5). Čím je úroveň kontroly astmatu vyšší, tím je vyšší i známka. Konečný součet 25 znamená astma pod úplnou kontrolou.

 

U některých astmatiků však zánětlivé procesy ve stěně průdušek probíhají tak intenzivně, že dostupné léčebné prostředky nejsou schopny účinně kontrolovat průběh nemoci – jde o tzv. „obtížně léčitelné astma (OLA)“. Takto těžké projevy astmatu můžeme nalézt asi u 5 % pacientů s astmatem. V České republice lze tedy jejich počet odhadovat na 20 – 30 tisíc. Péče o tyto nemocné je velmi náročná a vyžaduje ve srovnání s mírnějšími formami astmatu nepoměrně větší objem finančních prostředků a lidských zdrojů. Kvalita života pacientů je limitována závažnými každodenními obtížemi, včetně nočních dušností a kašle, omezením fyzických aktivit, častějšími hospitalizacemi.  Pacienti jsou  také ohroženi předčasným úmrtím a trpí vedlejšími účinky vysokých dávek systémové protizánětlivé léčby kortikosteroidy.

Těmto astmatikům s nedostatečnou odezvou na adekvátní léčbu je třeba věnovat větší pozornost, jejich léčba je velmi svízelná a vyžaduje trpělivost i zkušenosti. V České republice je vytvořena síť pracovišť při fakultních či krajských nemocnicích sdružených v aktivitě „Národní centrum pro těžké astma“. Tato centra mohou nemocné s podezřením na obtížně léčitelné astma vyšetřit nejmodernějšími metodami a pomoci při rozhodování o dalším vyšetřovacím a léčebném postupu. (www.tezke-astma.cz )

Cílem péče o astma je uvedení a udržení klinických projevů pod kontrolou po dlouhá období. Je-li astma pod kontrolou, mohou pacienti zabránit rozvoji většiny záchvatů, vyhnout se nepříjemným příznakům přes den i v noci a udržet plnou tělesnou aktivitu.

 

Alergickou rýmu a především průduškové astma bývá nutné léčit preventivními léky, které působí protizánětlivě a které se především aplikují pravidelně ve formě aerosolu či jemného prášku vdechnutím přímo na místo určení, tj. do průdušek.

Inhalační kortikosteroidy jsou v současné době protizánětlivým lékem první volby. U astmatu se navíc používají i léky na rozšíření průdušek, které by se ale měly používat jen při potížích. Nejsou určeny k pravidelnému podávání. Při častých dechových obtížích je nutné včas zvýšit léčbu preventivní.

 

V současné době existují moderní kombinované léky, které umožňují dosáhnout kontroly nad astmatem. Astmatik si však musí být vědom, že preventivní léky musí užívat i v období, kdy nemá žádné potíže. Nezbytná je proto spolupráce alergika a astmatika v léčebném programu, pochopení jeho rodiny, jeho výchova a informovanost . Diagnóza astmatu je postavena na vyhodnocení potíží a potvrzení stavu průdušek spirometrickým vyšetřením, které prokáže vratnou obstrukci v dýchacích cestách a průduškovou hyperreaktivitu. Diagnózu astmatu není možno stanovit jen samotným potvrzením alergie.

 

Pravidla pro diagnostiku a léčbu astmatu s celosvětovou platností byla vydána v roce 1995 Globální iniciativou pro astma (GINA) pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO). Zavedení těchto pravidel přineslo významné zlepšení úrovně péče o astma na celém světě. Tato pravidla byla opakovaně zcela nově přepracována a nejnověji vydána v listopadu 2007 tak, aby respektovala všechny důležité pokroky ve výzkumu a poznání alergie a astmatu. Dodržování těchto pravidel někdy ovšem naráží na ekonomické problémy.

Podle statistiky ÚZIS došlo od roku 2000 do roku 2006 k nárůstu dispenzarizovaných nemocných pro astma u ambulantních lékařů o 74 %, mezi roky 1999 a 2006 došlo ale ke snížení hospitalizací pro astma o 83 %. Základní zlom v léčbě astmatu přineslo zavedení důsledné protizánětlivé léčby. Astma se dnes stává převážně ambulantní nemocí. ( www.cipa.cz.)

 

Globální iniciativa pro astma vyhlásila pod záštitou WHO 6. květen 2008 Světovým dnem astmatu. Pod heslem „Můžeš mít své astma pod kontrolou“  proběhnou v mnoha zemích světa osvětové programy a aktivity na podporu  prevence, diagnostiky a léčby astmatu.

ČIPA se již tradičně hlásí ke Světovému dni astmatu a v duchu jeho tradice pořádá Dny astmatu a alergie v České republice. Ve vybraných městech bude v květnových dnech připraven pro veřejnost program, který je úzce spjat s problematikou alergie a astmatu. Zájemcům bude například zdarma změřena funkce plic (spirometrie), na některých místech proběhnou doprovodné akce v podobě cyklistických závodů, společenských programů nebo odborných setkání pro lékařskou veřejnost.

Program akcí:

6. 5.     Praha               Odborná konference pro lékaře a zdravotní sestry

                                               Národní dům na Královských Vinohradech,

                                               Náměstí míru, Praha 2, 9.00 – 13.00 hod.

 

Informační stan s možností kontroly plicní funkce pro veřejnost; Náměstí Míru, Praha 2, 9.00 – 17.00 hod.

 

14.5.             Olomouc - Setkání pacientů a rodičů dětí nemocných alergiemi a astmatem se zdravotníky a výrobci léků a zdravotních pomůcek

22.5.     Ústí nad Orlicí    Měření funkce plic, dotazy a odpovědi - 11.00 hod.

22.5.     Vysoké Mýto     Měření funkce plic, dotazy a odpovědi - 13.30 hod.

22.5.     Chrudim            Měření funkce plic, dotazy a odpovědi - 16.30 hod.

22.5.      Pardubice        Měření funkce plic, dotazy a odpovědi - 18.00 hod.

 

28.5.     Brno  Astma a alergie, sál Bř. Bakaly, Žerotínovo nám., Bílý dům (15.00)

 

28.5.     Hradec Králové Výukové centrum LF UK v areálu FN HK / 14,00 -  17,00 hod.

       Alergie - civilizační choroba ( I. Krčmová)

       Astma u malých dětí (J. Chládková)

       Dodržuje astmatik naše doporučení?

      Co říkají "respirici" o zdravotní péči v r. 2007 (prof. B. Král)

 

 30.5.  Miskovice - vrch Vysoká - STRAKA CUP 2008 - cyklistické závody pro děti a dospělé  (měření funkce plic)14.00  -17.00 hod.

 

Autor: zpracováno redakčně