Onkologické aktuality

Nové standardy péče o pacienty s rakovinou tlustého střeva a konečníku


Kategorie: Onkologické aktuality 
05.duben 2008
Česká republika patří mezi země, kde se rakovina tlustého střeva a konečníku, kolorektální karcinom, vyskytuje mimořádně často..Každý rok je v České republice zhoubný nádor tlustého střeva či konečníku zjištěn asi u 7 800 osob. (Národní onkologický registr - www.svod.cz).

V časných stádiích onemocnění mohou být potíže nevýrazné, proto je nutné věnovat pozornost každé dlouhodobější změně střevní činnosti. (průjem, zácpa, pocit nedokonalého vyprázdnění, obtížné vyprazdňováním, stužkovité zúžení stolice). Varovným znamením je krvácení z konečníku.

 

Projevem nádoru střeva nebo konečníku mohou být také pocity plnosti, bolesti břicha, plynatost. Podezřelý bývá také úbytek na váze bez zdánlivě zřejmého důvodu. Nádor může také svým růstem vyvolat střevní neprůchodnost, která bývá většinou alarmujícím stavem doprovázeným křečovitými  bolestmi břicha, pocitem nadmutí, zástavou stolice, slabostí, někdy silným zvracením.

 

Kolorektální karcinom se tedy nemusí dlouho projevovat a může být proto diagnostikován až v pokročilém stádiu onemocnění. Vzhledem k častosti onemocnění by měl každý s nejasnými zažívacími obtížemi navštívit svého lékaře.I zde platí, čím dříve, tím lépe pro řešení dalšího zdravotního stavu.

 

Základní metodou léčby zhoubného nádoru tlustého střeva je operace. Chemoterapie byla donedávna jedinou možností léčby v případě chirurgicky neřešitelného či metastazujícího nádoru. Tento způsob léčby se podává v měsíčních cyklech, zahrnuje většinou několik kombinací jednotlivých léků najednou.

Chemoterapii je možno nasadit rovněž hned po operaci – jedná se o tzv. adjuvantní léčbu, jejímž cílem je odstranit z organismu pravděpodobně již existující, ovšem nezjistitelné mikrometastázy.

 

Nádor tlustého střeva a konečníku nejčastěji metastazuje do jater, přičemž odstranění těchto metastáz přináší velkou nadějí na úplné vyléčení nemocného, anebo dlouhodobé zlepšení kvality jeho života. Předoperační (neoadjuvantní) léčba může zmenšit metastázy natolik, že je možné je následně beze zbytku chirurgicky odstranit.

Za nejúčinnější chemoterapii používanou v současnosti v léčbě zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku jsou považovány režimy, z nichž jednu složku tvoří 5-fluorouracil. Tato látka se podává formou několikahodinové infuze (ale také několik dní), a nemocný je tak po dobu léčby upoután na lůžko. Musí  být hospitalizován, a navíc mu většinou musí být do těla zaveden permanentní kanyla (katétr), která se pod kontrolou ultrazvuku nebo rentgenu zavádí přímo do podklíčkové tepny. Metoda je vcelku bezpečná, ale u některých nemocných může vyvolat nežádoucí komplikace v podobě infekce nebo krvácení.

 

Jestliže se u nemocného již v době diagnózy nádorového onemocnění vyskytují metastázy, potom podstupuje paliativní léčbu, od které lékaři neočekávají vyléčení nemocného, ale mohou pacientovi  zajistit i kvalitní život v daném čase bez bolestí..

 

Chemoterapie likviduje rychle se dělící buňky. Svým mechanismem účinku může postihovat i zdravou tkáň a působit celou řadu nežádoucích účinků, které mohou být závažné (poruchy krvetvorby) či pro nemocného nepříjemné (ztráta vlasů, zvracení, průjmy).

 

Nové poznatky o biologii buňky a o složitých řídících buněčných mechanismech umožňují vývoj nových léků, které se řadí do skupiny léků biologických (cílených). Tento druh léčby blokuje některé molekuly zapojené do řídících mechanismů buňky. Soustředí se zejména na molekuly životně důležité pro nádorovou buňku, které však v buňkách zdravých tkání mají jen omezený význam. To je také důvodem, proč mají biologické léky ve srovnání se standardní chemoterapií méně závažné nežádoucí účinky. Léčba prováděná na míru konkrétnímu pacientovi významně snížila úmrtnosti v důsledku zhoubných nádorů a nemocní mají mnohem větší šanci na uzdravení nebo na delší život ve srovnání s obdobím před deseti lety. Rozsáhlé klinické studie potvrdily přínos cílených léků a řada z nich je dnes již standardní součástí léčby, se kterou počítají již také zdravotní pojišťovny (již jsme informovali).

 

 

Na konferenci 4.4.2008 v Praze byly  představeny dva přípravky biologické léčby -

Avastin  a Xeloda.

Avastin (bevacizumab) je protilátka proti faktoru, který je vylučován nádorem. Již velmi malému a dostupnými metodami nezjistitelnému nádoru (v průměru asi 1-2 mm2, který je tvořen 109 neomezeně se množícími buňkami) nestačí živiny z okolí a potřebuje jejich přívod zabezpečit pomocí cévního systému. Jestliže má nádor nedostatek kyslíku, začne vylučovat látku zvanou vaskulární endotelový růstový faktor . Prostřednictvím tohoto faktoru dochází k růstu cév vyživujících nádor. Takto nově vytvořené a ne zcela funkční cévní síť dodává do nádoru dostatečné množství kyslíku a živin a ty přispívají  k dalšímu rychlému růstu nádorové masy. Účinek léku Avastin je založen na záchytu cévního růstového  faktoru, takže se cévní síť nerozšiřuje. Pokud již nádor cévní řečiště stihl založit, mohou některé nedávno vzniklé cévy působením Avastinu zcela zmizet.  Působením Avastinu dochází přechodně ke zlepšení průtoku krve nádorovou cévou. Normalizací cévního řečiště v nádoru se v době léčby zlepší přísun chemoterapie do dříve nepřístupných oblastí nádoru. Proto je v počáteční fázi léčby Avastin vždy podáván společně s chemoterapií.

 

 

První studie s Avastinem byly provedeny v kombinaci se základními léky 5-fluorouracilem a irinotekanem. Tato kombinace byla také příslušnými úřady po celém světe schválena pro použití u kolorektálního karcinomu..

(Výzkum v onkologii je vždy veden nejprve u nemocných v pokročilých stadiích a po ověření účinnosti a bezpečnosti léku je zahájen výzkum u nemocných s časnějším záchytem onemocnění.)

V ranné fázi nádorového onemocnění je novotvorba cév řízena hlavně cévním endoteliálním růstovým faktorem. Některé nádorové buňky mohou i po úplném odstranění nádoru proniknout dále do oběhu a usídlit se v pro ně příznivých lokalitách, kde tvoří mikrometastázy, prakticky nediagnostikovatelné. Avastin působí i na vznikající  nádorová ložiska a dokáže zabránit vytvoření nádorových cév. Nádor bez živin tak nejspíše zahyne.

 

 Téměř všechny nádory budují prostřednictvím cévního růstového faktoru svoji cévní sít, která je vyživuje a usnadňuje  vznik metastáz. Dle studií  Avastin příznivě ovlivňuje tento mechanismus u všech nádorů, které používají cévní endoteliální růstový faktor k zajištění vlastní výživy, proto je v současnosti  registrován k léčbě 4 druhů zhoubných nádorů: zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku, ledviny, prsu a nemalobuněčného plicního karcinomu.

 

 V současné době je možné i v ČR aplikovat léčbu Avastinem nemocným s kolorektálním karcinomem v síti onkologických center, která je tvořena 18 pracovišti poskytujícími komplexní onkologickou péči. Jejich seznam lze najít na stránkách České onkologické společnosti – www.linkos.cz.

 

 

Druhým lékem, o kterém bylo na TK hovořeno  byl kapecitabin (Xeloda). 

Xeloda (kapecitabin) patří do stejné skupiny chemoterapeutik jako 5-fluorouracil. Sám o sobě je neúčinný, jeho výhodou však je, že je aktivován enzymy přímo v nádorové buňce a hlavně, že se podává v tabletové formě. Hladiny účinné látky jsou tak největší v nádoru a postižení zdravých tkání je oproti 5-fluorouracilu nižší. Přípravek Xeloda může působit nemocným  postižení kůže plosek nohou či rukou od pouhého zčervenání až k puchýřům,  někdy hypertenzi. Nežádoucí účinky lze však ovlivnit okamžitým snížením dávky preparátu. Další výhodou tablet je skutečnost, že nemocný nemusí zůstávat zbytečně dlouhou dobu v nemocnici a nepotřebuje injekce ani infuze.

Přípravek Xeloda je svým působením velmi podobný 5-fluorouracilu, který je v onkologii používán již velmi dlouhou dobu. Byl vyvinut i právě s tímto záměrem a také v naději, že bude pro nemocné nejméně stejně účinnou, ale šetrnější léčbou.

 

 

 

Lék Xeloda byl dosud registrován pro nemocné se zhoubným nádorem tlustého střeva a konečníku pro léčbu adjuvantní - po chirurgickém odstranění nádoru. V případě metastatického onemocnění registrace platí pouze v monoterapii, aniž by byl kombinován s jinými léky.

U metastazujícího onemocnění se v současnosti  podařilo prokázat, že nemocný potřebuje v novém režimu jen infúzní podání oxaliplatiny, což znamená pouhých 6 hodin strávených na infuzi. Rozšíření indikace léku Xeloda znamená, že je nyní možno tento přípravek používat libovolně i v jiných kombinacích, kde by mohl nahradit 5-fluorouracil. Tabletová forma přípravku Xeloda představuje pro pacienta větší pohodlí a bezpečnost v porovnání s léčbou 5-fluorouracilem. Vzhledem ke snadnému podávání by měla v budoucnosti úplně nahradit 5-fluorouracil. Léčbu tímto preparátem může indikovat každý onkolog na svém pracovišti.

 

 

 

Xeloda je registrována i pro léčbu pokročilého a metastatického karcinomu žaludku, pokročilého a metastatického karcinomu prsu. Přepokládá se, že Xeloda nahradí 5-fluorouracil v léčbě například zhoubného nádoru slinivky břišní, žlučníku a žlučových cest, nádoru hlavy a krku atd.

 

Prezentaci léků a své zkušenosti  na tiskové konferenci uvedli mj. profesor Jim Cassidi, MD, Vedoucí Onkologické divize Univerzity v Glasgow, UK a  profesor Alberto Sobrero, MD, vedoucí Lékařské onkologické jednotky v Nemocnici San Martino v Janově v Itálii,  člen vědeckého výzkumného týmu Lékařské onkologie na Univerzitě Yale, člen Americké společnosti lékařské onkologie (ASCO), předsedající Evropské organizace pro výzkum a léčbu rakoviny (EORTC).

 

 

 

 

 

Autor: zpracováno redakčně