Medicína
Úspěchy české transplantační medicíny
Počet
transplantací uskutečněných v České republice se v loňském roce oproti
předchozímu období dle tiskové zprávy z 18. února 2008 mírně zvýšil.
V sedmi transplantačních centrech provedli lékaři celkem 618 transplantací
ledvin, srdce, jater, slinivky břišní a plic. Navíc se jim v roce 2007
podařilo provést několik unikátních zákroků. Na konci září transplantovali játra
osmiměsíčnímu batoleti, které se narodilo s nevyvinutými žlučovými cestami
a bez operace by zemřelo. Další mimořádný zákrok pak provedli ženě
s vrozenou srdeční vadou, které současně transplantovali srdce a plíce od
jednoho dárce (jak jsme již uváděli).
Nejčastěji
transplantovaným orgánem jsou v České republice ledviny. V roce 2007
bylo provedeno celkem 394 transplantací ledviny od zemřelých i živých dárců, což
představuje o 21 zákroků více než v předchozím roce. V roce 1981 byla
ve Fakultní nemocnici v pražském Motole provedena první transplantace
ledvin dítěti. Dnešní Dětské transplantační centrum přijímá a operuje kromě
českých dětí i děti z ciziny. Výborná spolupráce je se Slovenskem.
Z dlouhodobého hlediska je transplantace ledvin lepší než dialýza. Průměrný
věk pacientů je 12 let, nejmladšímu pacientovi byly dva roky. Ze 70 procent se
dětem transplantují ledviny dospělých dárců. Stále však počet příjemců ledvin
převyšuje počet jejich dárců. Podle ředitele Koordinačního centra transplantací
MUDr. Pavla Březovského se na tomto stavu podílejí dlouhé čekací lhůty, která
dle jeho vyjádření může být i delší než tři roky.
Kombinovanou
transplantaci ledviny a slinivky břišní podstoupilo v loňském roce 22
pacientů (stejně jako předchozí rok). Slinivka břišní byla transplantována pěti
pacientům. Tato transplantace se provádí
u pacientů, kteří mají za sebou již úspěšnou transplantaci ledvin nebo se
u nich ještě nerozvinula nedostatečnost ledvin.
Od roku
2005, kdy byl uveden program
transplantace Langerhansových ostrůvků jako alternativa léčby diabetu
v pražském IKEMu, bylo odoperováno 14 pacientů. Zákrok nepatří
k nejsložitějším; provádí se vpichem jehly do hlavní žíly, vedoucí do
jater, vpich je veden přes břišní stěnu a není potřeba chirurgické operace. Obtížné je získání a izolace
Langerhansových ostrůvků ze slinivky břišní.
Dalším
nejčastěji transplantovaným orgánem jsou játra. V loňském roce podstoupilo
transplantaci jater 115 lidí, což
je od roku 1997 nejvyšší počet. Na transplantaci jater se v České republice
specializují zejména lékaři v Transplantačním centru v Brně a v
pražském IKEMu.
V prosinci
2007 uplynulo 10 let od první transplantace plic v České republice. Od té
doby získalo novou plíci 105 pacientů. V loňském roce byly v ČR
transplantovány plíce 15 pacientům. Plic vhodných k transplantaci je velice
málo (pouhých 15 procent). Kromě infekce bývají plíce dárců často poškozeny
v důsledku úrazu. I když se samotná operace podaří, jde stále o rizikový
zákrok. Plíce jsou jako jediný orgán v nepřetržitém styku se zevním
prostředím, proto hrozí riziko infekce.
V loňském
roce provedli čeští chirurgové celkem 71 transplantací srdce. Je to o 18 více
než v roce 2006. V ČR
byla první transplantace srdce provedena v roce 1984 v pražském IKEMu.
Druhým centrem, kde se transplantace srdce provádí od roku 1992, je CKTCH Brno.
Celkově je ČR se 4,7 transplantacemi na milion obyvatel ve světě na 8. místě. Od
doby prvních transplantací se úspěšnost této operace výrazně zvýšila: první rok,
což je kritické období po transplantaci, přežívá přibližně 85 %
nemocných.
Transplantace
kostní dřeně představuje pro mnoho nemocných poslední naději. V České
republice se koncem února uskuteční již pětistá transplantace kostní dřeně od
nepříbuzného dárce. Zde je situace opačná než v jiných případech
dárcovství. Transplantovaných je mnohem méně, než dárců. V tomto lednu
počet dárců podle Českého národního registru dárců kostní dřeně na konci ledna
přesáhl hranici 32 tisíc.Tento počet však není určující – vzhledem k možným
pooperačním a adaptačním komplikacím jsou dárci stále žádáni.
Transplantace
tenkého střeva je mezi ostatními určitou Popelkou. V roce 1988 byla
provedena první úspěšná operace v Německu, po roce 1990 se operace sice
daří, ale dlouhodobé přežívání nepřesahuje 50 procent v průběhu pěti let.
Teprve na konci minulého tisíciletí se do léčby dostávají monoklonální
protilátky a jejich použití vede k dramaticky se zlepšujícímu přežívání
pacientů. Podle posledních výzkumů přežije jeden rok více než 90 procent
transplantovaných. První transplantace tenkého střeva v ČR se chystá
v jarních měsících tohoto roku v pražském IKEMu.
Transplantace
se v České republice provádějí v sedmi transplantačních centrech:
v pražském IKEMu a Motole, v Brně, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové a
Plzni.
Právní
rámec transplantací v České republice tvoří Transplantační zákon (Zákon č.
285/2002 Sb.), který definuje práva a povinnosti příjemce a dárce orgánu
určeného k transplantaci; popisuje přísné podmínky, za kterých se
transplantace provádí. Přesně určuje činnost transplantačních center a jejich
pracovníků.
V České
republice platí automatický souhlas s odběrem orgánů. Ti, kdo transplantaci
odmítají, se mohou nechat zapsat do Národního registru osob nesouhlasících
s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Tím jsou z transplantačního
programu vyňati. Od roku 2006, kdy byl registr spuštěn, je zde evidováno celkem
775 osob.
Více:
Koordinační
středisko transplantací

