Medicína

Úspěchy české transplantační medicíny


Kategorie: Aktuality 
20.únor 2008
Transplantace je léčebný zákrok, během něhož orgán dárce částečně nebo úplně nahradí nefunkční orgán pacienta-příjemce. Běžně se provádí transplantace těchto solidních orgánů: ledvin, srdce, jater, plic, slinivky břišní a tenkého střeva; specifickým typem je transplantace tkání a kostní dřeně. V ČR připadá na jeden milion obyvatel 19 dárců. To je v evropském měřítku mírný nadprůměr, ale poptávku po vhodných orgánech neuspokojí.

Počet transplantací uskutečněných v České republice se v loňském roce oproti předchozímu období dle tiskové zprávy z 18. února 2008 mírně zvýšil. V sedmi transplantačních centrech provedli lékaři celkem 618 transplantací ledvin, srdce, jater, slinivky břišní a plic. Navíc se jim v roce 2007 podařilo provést několik unikátních zákroků. Na konci září transplantovali játra osmiměsíčnímu batoleti, které se narodilo s nevyvinutými žlučovými cestami a bez operace by zemřelo. Další mimořádný zákrok pak provedli ženě s vrozenou srdeční vadou, které současně transplantovali srdce a plíce od jednoho dárce (jak jsme již uváděli).    

 

Nejčastěji transplantovaným orgánem jsou v České republice ledviny. V roce 2007 bylo provedeno celkem 394 transplantací ledviny od zemřelých i živých dárců, což představuje o 21 zákroků více než v předchozím roce. V roce 1981 byla ve Fakultní nemocnici v pražském Motole provedena první transplantace ledvin dítěti. Dnešní Dětské transplantační centrum přijímá a operuje kromě českých dětí i děti z ciziny. Výborná spolupráce je se Slovenskem. Z dlouhodobého hlediska je transplantace ledvin lepší než dialýza. Průměrný věk pacientů je 12 let, nejmladšímu pacientovi byly dva roky. Ze 70 procent se dětem transplantují ledviny dospělých dárců. Stále však počet příjemců ledvin převyšuje počet jejich dárců. Podle ředitele Koordinačního centra transplantací MUDr. Pavla Březovského se na tomto stavu podílejí dlouhé čekací lhůty, která dle jeho vyjádření může být i delší než tři roky.

 

Kombinovanou transplantaci ledviny a slinivky břišní podstoupilo v loňském roce 22 pacientů (stejně jako předchozí rok). Slinivka břišní byla transplantována pěti pacientům. Tato transplantace se provádí  u pacientů, kteří mají za sebou již úspěšnou transplantaci ledvin nebo se u nich ještě nerozvinula nedostatečnost ledvin.

 

Od roku 2005, kdy byl uveden  program transplantace Langerhansových ostrůvků jako alternativa léčby diabetu v pražském IKEMu, bylo odoperováno 14 pacientů. Zákrok nepatří k nejsložitějším; provádí se vpichem jehly do hlavní žíly, vedoucí do jater, vpich je veden přes břišní stěnu a není potřeba chirurgické operace.  Obtížné je získání a izolace Langerhansových ostrůvků ze slinivky břišní.

 

Dalším nejčastěji transplantovaným orgánem jsou játra. V loňském roce podstoupilo transplantaci jater  115 lidí, což je od roku 1997 nejvyšší počet. Na transplantaci jater se v České republice specializují zejména lékaři v Transplantačním centru v Brně a v pražském IKEMu. 

 

V prosinci 2007 uplynulo 10 let od první transplantace plic v České republice. Od té doby získalo novou plíci 105 pacientů. V loňském roce byly v ČR transplantovány plíce 15 pacientům. Plic vhodných k transplantaci je velice málo (pouhých 15 procent). Kromě infekce bývají plíce dárců často poškozeny v důsledku úrazu. I když se samotná operace podaří, jde stále o rizikový zákrok. Plíce jsou jako jediný orgán v nepřetržitém styku se zevním prostředím, proto hrozí riziko infekce.

 

 

V loňském roce provedli čeští chirurgové celkem 71 transplantací srdce. Je to o 18 více než v roce 2006. V ČR byla první transplantace srdce provedena v roce 1984 v pražském IKEMu. Druhým centrem, kde se transplantace srdce provádí od roku 1992, je CKTCH Brno. Celkově je ČR se 4,7 transplantacemi na milion obyvatel ve světě na 8. místě. Od doby prvních transplantací se úspěšnost této operace výrazně zvýšila: první rok, což je kritické období po transplantaci, přežívá přibližně 85 % nemocných.

 

Transplantace kostní dřeně představuje pro mnoho nemocných poslední naději. V České republice se koncem února uskuteční již pětistá transplantace kostní dřeně od nepříbuzného dárce. Zde je situace opačná než v jiných případech dárcovství. Transplantovaných je mnohem méně, než dárců. V tomto lednu počet dárců podle Českého národního registru dárců kostní dřeně na konci ledna přesáhl hranici 32 tisíc.Tento počet však není určující – vzhledem k možným pooperačním a adaptačním komplikacím jsou dárci stále žádáni.

 

Transplantace tenkého střeva je mezi ostatními určitou Popelkou. V roce 1988 byla provedena první úspěšná operace v Německu, po roce 1990 se operace sice daří, ale dlouhodobé přežívání nepřesahuje 50 procent v průběhu pěti let. Teprve na konci minulého tisíciletí se do léčby dostávají monoklonální protilátky a jejich použití vede k dramaticky se zlepšujícímu přežívání pacientů. Podle posledních výzkumů přežije jeden rok více než 90 procent transplantovaných. První transplantace tenkého střeva v ČR se chystá v jarních měsících tohoto roku v pražském IKEMu.

Transplantace se v České republice provádějí v sedmi transplantačních centrech: v pražském IKEMu a Motole, v Brně, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové a Plzni.

 

 

Právní rámec transplantací v České republice tvoří Transplantační zákon (Zákon č. 285/2002 Sb.), který definuje práva a povinnosti příjemce a dárce orgánu určeného k transplantaci; popisuje přísné podmínky, za kterých se transplantace provádí. Přesně určuje činnost transplantačních center a jejich pracovníků.

 

V České republice platí automatický souhlas s odběrem orgánů. Ti, kdo transplantaci odmítají, se mohou nechat zapsat do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Tím jsou z transplantačního programu vyňati. Od roku 2006, kdy byl registr spuštěn, je zde evidováno celkem 775 osob.

Více:

Koordinační středisko transplantací                                                                       

www.kst.cz

www.amic.cz

 

Autor: zpracováno redakčně