Medicína

Kýla patří k nejčastějším „chirurgickým“ onemocněním vůbec: postihuje 5 - 10 % obyvatel. Zatímco nejčastější typ, tříselnou kýlu, mají převážně muži, ženám se tvoří kýly častěji v jizvách, v pupeční jamce nebo mívají kýly stehenní (ve svalu).

Následkem silného kašle nebo zvednutím těžkého předmětu může nastat prudké vysunutí břišních útrob do kýlního vaku. Působením svalů pak dojde k jejich stisknutí, takže se nemohou volně zasunout zpět. Jde o tzv. uskřinutí kýly, které se projevuje prudkou bolestí a zástavou plynů nebo stolice. Vždy hrozí porucha prokrvení uskřinuté části střeva s jeho následným odumřením.

Rychlý operační zákrok představuje jediný způsob, jak lze uskřinutou kýlu léčit. Kýly by proto měly být preventivně operovány v neakutním stavu.

 

Po dlouhou dobu byly všechny chirurgické metody i jejich modifikace  prováděny pouhým sešitím chirurgickým stehem za současného tahu (napětí) operované tkáně.  Tento způ­sob zákroku s sebou nesl značný výskyt recidiv (opakování onemocnění), a to až u 50 % operovaných pacientů.

 

Vývoj nových protetických materiálů a potřeba snížení výskytu recidiv vedou k významným posunům v chirurgické léčbě kýl. Principem operačního zákroku nadále zůstávají dva základní postupy - snesení a uzávěr kýlního vaku  a uzávěr kýlní branky. Tkáně k  sobě musí v  každém případě nalehnout volně bez napětí!

 

Operační technika bez následného napětí v operovaném poli využívá umístění umělého implantátu (tzv. chirurgické síťky) pro zesílení břišní stěny. Významně snížuje počet recidiv u všech typů kýly. Současně umož­ňuje provádět rekonstrukce rozsáh­lých defektů břišní stěny, do té doby neproveditelných.

Polypropy­len zůstal dodnes v různých modi­fikacích materiálem, který je po celém světě nejčastěji používán při plastice břišní nebo tříselné kýly.

 

Od představení prvních polypro­pylenových sítěk v roce 1959 se zájem chirurgů soustředil hlavně na optimalizaci chirurgického zákroku a samot­nou aplikaci síťky. Zdálo se, že se síťka chová jako biologicky inertní implantát (nereagující s živým organismem).

 

 

Ideální síťka pro operaci kýly by měla pomoci obnovit funkci břišní stěny, být maximálně biokompatibilní, neměla by působit komplikace (recidiva, infekce, chronická bolest) a měla by mít vlastnosti umožňující jednodu­ché, bezpečné zavádění a manipulaci během operace.

 

Tyto typy sítěk jsou i na našem trhu. Jejich výhod využívají především Centra pro řešení kýl. S využitím sítěk a jejími typy seznámil novináře počátkem listopadu MUDr. Jan Smetka, primář Chirurgického oddělení Nemocnice Kyjov na tiskové besedě v Praze.

 

Kýlní síťka Ultrapro představuje novou generaci kýlních sítěk a je určena především pro operace tříselné kýly otevřenou i  laparoskopickou technikou. Ultrapro Hernia Systém (UHS) je vyrobena ze stejného materiálu, jako síťka Ultrapro, a využívá se spíše při větších břišních operacích. Chirurgická síťka Preceed je přizpůsobena pro použití všude tam, kde dochází ke kontaktu síťky s orgány břišní dutiny, tedy především při plastikách kýly v jizvě. Tato tenká síťka je složena z několika vrstev,  má vysokou pevnost a schopnost udržet zvýšený nitrobřišní tlak vznikající například při kašli.

 

Po implantaci síťky do těla pacienta se celulózová vrstva postupně mění na gel a udržuje polypropylenovou část oddělenou od povrchu orgánů během kritické fáze hojení. Tělo získává potřebný čas na to, aby obnovilo pobřišnici v místě zákroku (7-10 dnů).  Dva týdny po operaci se rozpadá absorbovatelná vrstva i celulóza. Síťka začne prorůstat fibroblasty (vazivové buňky). Její velká oka podporují v procesu hojení vznik pružné jizevnaté tkáně, čímž se významně snižuje riziko následných nepříjemných pocitů přítomnosti cizího tělesa v těle. Břišní stěna získává vlastnosti blízké přirozené zdravé tkáni.

 

Nejdůležitějším přínosem všech tří produktů je rychlé obnovení funkce břišní stěny a návrat do aktivního života, téměř bezbolestný průběh rekonvalescence a také radost z pohybu, který není zatěžován rušivými pocity cizího materiálu v těle, či omezením hybnosti.

 

Centra pro řešení kýly vznikla jako společná aktivita chirurgických pracovišť ČR, která se společně hlásí k vytvoření a dodržování standardních postupů v diagnostice, operační technice a pooperační péči. Pracoviště spolupracující na tomto projektu společně prosazují nejmodernější poznatky medicíny v oblasti chirurgického řešení kýly, používání odpovídajících materiálů a postupů léčby a rekonvalescence. Aktivně se podílejí na vzdělávání chirurgů a na odborné informaci  laické i odborné veřejnosti.

 V současné době mají právo užívat známku Centrum pro řešení kýly, jejímž vlastníkem je společnost Johnson & Johnson, tato pracoviště:

Nemocnice Kladno     

Oblastní nemocnice Příbram

Nemocnice Kyjov

Uherskohradišťská nemocnice

Nemocnice Vsetín

 

 

www.kyly.cz

 

 

 

 

Tweet