Hubnutí a obezita

Často se stkáváme při určování hmotnosti – tělesné váhy s výrazem či zkratkou BMI. K vysvětlení - BMI (z anglického Body Mass Index) je hodnota používaná jako měřítko obezity. Umožňuje statistické porovnávání lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti člověka druhou mocninou jeho výšky. Do tohoto vzorečku se dosazuje hmotnost v kilogramech a výška v metrech.

BMI nelze brát jako absolutní ukazatel, spíše jen jako přibližné vodítko, které by mělo být použito pouze jako jeden z více prostředků. V klinické praxi se proto obvykle používají přesnější testy jako měření tloušťky podkožního tuku, impedanční měření apod.

 V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi kategoriemi  se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.

U konkrétních osob se může klinický stav lišit od naměřené hodnoty BMI. Například kulturista může mít hodnotu BMI nad 30 a nemusí být obézní - vysoká hodnota je u něho dána množstvím svalové hmoty. Naopak starší lidé s malým množstvím svalstva mohou být ze zdravotního hlediska obézní, přestože je BMI řadí do kategorie ideální váhy. Hranice hodnot BMI se rovněž liší pro různá etnika.  Například Asiaté používají o něco nižší hranice - za obézní se tam považují lidé s BMI nad 27,5.

Newsletter 1.LF UK Praha

www.amic.cz

Tweet