Medicína
Život s revmatickým onemocněním
Juvenilní
idiopatická artritida (JIA) postihuje jedno dítě z tisíce.
Jde o mimořádně agresivní, chronicky probíhající
zánětlivé onemocnění, při němž může dojít již ve velmi časném stádiu k poškození
kloubů. Pokud nelze zánět včas a účinně potlačit, nedá se poškození již zvrátit.
Cílem léčby proto musí být zastavit rozvoj zánětu a udržet funkci kloubů.
Pro nemocné dítě může mít JIA velmi vážné důsledky, jelikož narušuje růst
a vývoj kostí. Dívky bývají postiženy častěji než chlapci.
Především tomuto postižení a
Bechtěrevově chorobě byl věnován seminář koncem července
v Praze.
Bechtěrevova
choroba (ankylozující spondylitida, AS) představuje „chorobu mladých mužů“
mezi 15. a 30. rokem života. Muži onemocní třikrát častěji než ženy. Jde o zánět
v páteři, případně i v kloubech na končetinách.
Nemoc přichází postupně
a většinou je odhalena až roky po nástupu prvních příznaků.
Pro AS je typická tzv. zánětlivá bolest páteře, která je nejvýraznější v klidu, po rozhýbání ustupuje. Pacienti mívají bolesti i v noci a zejména k ránu. Bolest je doprovázená ztuhlostí. To jsou varovné příznaky, které by měly být signálem pro návštěvu lékaře. Průběh nemoci má charakter atak, období plné bolesti střídá často zdánlivé vyléčení. I to přispívá k pozdnímu odhalení choroby. Často uběhne i několik let od prvních příznaků, které mohou být velice obecné a pro revmatické onemocnění necharakteristické.
Postupem
času dochází k omezení pohyblivosti páteře Zánětlivé změny mohou postihnout
i oči (iridocyklitida) a postižený může mít též srdeční a plicní
obtíže.
Výskyt
je ve většině populací 0,5 %, ale u některých národů toto číslo značně vyšší.
Vyšší procento výskytu Bechtěrevovy nemoci se zjistilo například
mezi Indiány kmene Haida v Kanadě nebo u Eskymáků kmene Zupik
na Aljašce.
Dědičnost
se podílí na onemocnění do jisté míry.
Vzhledem
k tomu, že příčina revmatických chorob dosud nebyla plně objasněna, neumí
současná medicína tyto choroby zcela vyléčit. Cílem terapie je proto omezit
aktivitu onemocnění, zpomalit jeho postup a zmírnit příznaky.
Způsob
léčby je obdobný u všech forem artritid. U většiny pacientů se v počáteční léčbě
podávají léky tlumící zánět, tzv. nesteroidní antirevmatika (NSA).
Glukokortikoidy jsou dobře a rychle působící protizánětlivé léky, které se
v terapii revmatoidní artritidy používají již řadu
let.
Cílem
včasného a intenzivního nasazení léčiv, kterým se říká přípravky modifikující
průběh onemocnění (například methotrexat, který se používá i v onkologii,
sulfasalazin, antimalarika, leflunomid a další), je ovlivnění nesprávné funkce imunitního
systému. Tím se u mnoha nemocných dlouhodobě zmírní potíže i postup dalšího
poškození chrupavky a kostí.
Existuje však část pacientů, u nichž
se ani těmito přípravky nedaří „dostat onemocnění pod kontrolu“, choroba
postupuje dále a příznaky se prohlubují. U některých pacientů mohou všechny
jmenované skupiny léků vyvolávat nežádoucí účinky, které značně omezují jejich
použití.
Na semináři (spol.YourComm) uvedl
doc. MUDr Jozef Hoza, CSc., přednosta Kliniky dětského a dorostového lékařství
1.LF UK a VFN a předseda České pediatrické společnosti všechny typy revmatické
choroby. Věnoval se především juvenilní idiopatické artritidě. Snahou bylo
upozornit, že revmatickými nemocemi trpí i děti a že je třeba včas určit
správnou diagnózu (oteklý kloub nemusí být jen úraz!) a následně správně léčit a
předcházet dalším závažným komplikacím (oční zánět – uvea/živnatka). Připustil
ale, že i biologická léčba jako špice dnešních možností, jen potlačuje aktivitu
atypicky reagujícího imunitního systému nemocného a že po vysazení léčby se
potíže záhy vrátí. Po opětovném podání biologické léčby trvá návrat do stavu
před vysazením velmi dlouho. Dále uvedl, že u dětí obvykle není problém
s umožněním biologické léčby, problém nastane až po 19. roce věku, kdy je
pacient přeřazen do skupiny dospělých! Dospělí mají totiž již pořadník a jejich
stav se může dramaticky zhoršit dříve, než se k adekvátní léčbě zase
dostanou.
Dnes se
v ČR léčí biologickou léčbou asi 1200 pacientů – dětí i dospělých – asi 400
je na čekací listině, VZP se rozhodla stovce z nich léčbu poskytnout.
Farmakoekonomická studie má dokázat výhodnost moderní biologické léčby – která
zajišťuje návrat téměř k normálu, možnost pacienta pracovat, zcela se
začlenit do společnosti. Léčba je pochopitelně dlouhodobá, velice nákladná, ale
nákladná je i (původní) dosavadní léčba založena na kombinaci léků tlumících zánět a
bolest, která je navíc provázena častými nežádoucími
účinky.
Biologické
léky jsou velkým pokrokem v léčbě. Zaměřují se na ovlivnění, popř.
odstranění zánětu cíleným zásahem do regulace imunitních reakcí.
Obzvláště
slibné je přitom ovlivnění takzvaných cytokinů, což je druh poslů, kteří mají
zvláštní význam při výměně informací mezi buňkami a imunitním systémem.
Biologické
léky jsou zpravidla dobře snášeny a při pečlivém dodržování pokynů k léčbě
(indikací) jsou bezpečnou a účinnou terapií revmatických chorob.
Další
informace na:
www.printo.it/pediatric-rheumatology/information/Cechia/index.htm
