Onkologické aktuality

Česká republika, díky svému podrobnému onkologickému registru, ve kterém má všechny zachycené zhoubné nádory prsu (i ve vedlejším nálezu objeveném náhodně např. při úmrtí na jinou chorobu) uvádí neradostná čísla zvýšení počtu rakoviny prsu u žen o dramatických 120 % - nejvíce ze všech zhoubných nádorů. Ročně touto chorobou onemocní přibližně 6000 žen, z nichž 2 000 nemoci podlehne. Poněkud potěšující je zjištění, že sice incidence (počet nově zjištěných nádorů) stoupá, úmrtnost však díky včasnému záchytu (velikost nádoru do 2 cm! má pravděpodobnost vyléčení až 95%) - klesá!

Otázkou, co by měla vědět žena, které lékaři zjistili zhoubný nádor prsu se zabýval na tiskové besedě (pořádala fa Roche) 19. června 2007 v Praze především doc. MUDr. Jindřich Fínek, PhD., primář onkologického a radiologického oddělení FN v Plzni.

 

Ve svém sdělení poukázal především na velký přínos screeningové mamografie, ale zároveň zdůraznil, že nejdůležitějším a rozhodujícím záchytným faktorem je správně a pravidelně prováděné samovyšetřování prsů ženou samotnou, a to od pubertálního období. Ačkoliv k nálezu rakoviny prsu inklinují spíše ženy vyššího věku, postiženy mohou být i ženy kolem dvaceti let.

Zároveň upozornil, že většina „bulek“ je nezhoubných, ale vždy by měly být vyšetřeny. „V prsu nemá být nic podezřelého, o čem nevíme, co to je!“

 

Žena, u které lékaři zjistí zhoubný nádor prsu, by především neměla podlehnout panice a beznaději, ale naopak by se měla stát pacientkou aktivní a stát se svému lékaři partnerkou v medicínském rozhodování. Aktivní přístup ženy hraje důležitou roli v boji s vážnou diagnózou. 

 

Žena, po počátečním šoku ze sdělené diagnózy by se měla soustředit na odborné informace, správné pracoviště a důvěryhodného lékaře. Pro první čas a pohotově jí mohou pomoci např. internetové stránky (www.linkos.cz) nebo rada jiné zkušené pacientky se stejnou chorobou. (Příkladem jsou poradenské aktivity sítě sdružení Mamma Help www.mammahelp.cz).

 

 Při hodnocení kvality onkologické péče jasně vyplývá, že ten, kdo léčí zhoubné nádory častěji, je také léčí lépe. Nejmodernější a nejúčinnější léčba je dostupná pouze v síti 18 center komplexní diagnostiko-léčebné onkologické péče, akreditovaných Českou onkologickou společností na principu čtyř kompetencí: kvalifikace lékařů odborníků a zdravotnického personálu, odpovídajícího přístrojového vybavení, stálého sebevzdělávání odborníků a jejich empatické komunikace s pacientkami.

 

Na základě vyšetření pomocí zobrazovacích metod (mamografie, ultrazvuk, magnetická rezonance) je možné pouze vyslovit podezření na zhoubný nádor prsu. K definitivnímu stanovení diagnózy je nutné odebrat vzorek z podezřelého ložiska a provést histologické vyšetření, při kterém je možné prokázat přítomnost nádorových buněk v odebrané tkáni. Pod mikroskopem lze také zjistit, o jaký druh zhoubného nádoru se jedná. Navíc lze určit stupeň rychlosti růstu nádoru (grade). Pacientky s nádorem, který má vyšší grade, mají horší prognózu.

 

Dalším důležitým znakem pro odhad vývoje nemoci a volbu léčebné strategie je určení
tzv. steroidních receptorů u nádorových buněk (označují se ER a PR). Jsou to místa
v nádorových buňkách, kde se váží ženské pohlavní hormony, které jsou přítomny v krvi. Hormony potom působí na nádorovou buňku jako růstový faktor. Této znalosti se využívá
v léčbě zhoubného nádoru prsu. Pacientkám s pozitivními steroidními receptory se podávají léky, které blokují tvorbu hormonů nebo znesnadňují jejich vazbu na receptory. V důsledku ztráty růstových faktorů potom nádorová buňka odumře.

 

Velmi důležité je určení rozsahu onemocnění (staging) a klinického stadia. Tato klasifikace umožňuje odhadnout další chování nádoru a určit prognózu onemocnění. Má rovněž velký vliv na rozhodnutí o dalším léčebném postupu. Čím vyšší je stadium, tím je vyšší pravděpodobnost tvorby metastáz. Ke zjištění rozsahu onemocnění nebo přítomnosti vzdálených metastáz se využívá rentgen, ultrazvuk a scintigrafie.

 

Léčebné postupy určí dle nálezu odborník. Často se kombinují.

Většina žen se zhoubným nádorem prsu se podrobí nějakému typu operace. Účelem operace je odstranit zhoubný nádor z prsní žlázy. Pokud to okolnosti dovolí, dává se v současnosti přednost menšímu rozsahu operace, při které zůstane prs zachován. Jindy je nutno provést odnětí celého prsu (ablace). Současně se vždy provádí vynětí a vyšetření uzlin z podpaží.  

 

Radioterapie je léčba pomocí paprsků s vysokým obsahem energie. Jejím cílem je usmrtit nádorové buňky, které případně nebyly odstraněny při operaci. Ozařuje se prs nebo hrudní stěna a/nebo uzliny v podpaží a nad klíční kostí. Nejčastějšími vedlejšími účinky léčby zářením je zarudnutí kůže v ozařované oblasti a méně často pocit slabosti. Po skončení záření změny postupně odeznívají, kůže může zhnědnout, ozařovaný prs se může s odstupem času stát menším a tužším. Ozařování se provádí vždy, pokud není odstraněn celý prs, v ostatních případech v závislosti na rozsahu onemocnění. Méně často se užívá tzv. brachyterapie, kdy se zářič ve formě drátků zavádí přímo do prsu.

 

Chemoterapie je léčba látkami (cytostatiky), které zasahují do procesu množení nádorových buněk a tím je ničí. Účinná látka se přenáší krví a působí tedy v celém organismu. Obyčejně se podává ve formě injekcí nebo infuzí do žíly, ale i ve formě tablet.  Jsou často provázeny nežádoucími účinky léčby. K nejčastějším patří pocit nevolnosti až zvracení, nechutenství, ztráta vlasů, defekty na sliznici ústní dutiny, změny v menstruačním cyklu až úplné vynechání menstruace, slabost, pokles počtu bílých krvinek, a tím pokles obranyschopnosti. Většina potíží po skončení chemoterapie vymizí.

 

Ženský hormon estrogen může urychlit růst nádorových buněk u žen, u kterých nádorové buňky obsahují tzv. hormonální receptory (tj. místa na povrchu buněk, kam se váží ženské hormony). Toho se využívá v hormonální léčbě nádoru prsu. Hormonální léčba u pacientek, u kterých nebyly v nádoru přítomny steroidní receptory, je neúčinná.

 

V rámci biologické (cílené) léčby zhoubného nádoru se využívá protilátka trastuzumab. Je to protilátka, která se váže na receptor známý jako HER2/neu, čímž omezuje množení nádorových buněk. Dalším z cílených léků je bevacizumab, který působí na nádorové cévy. Svým působením umožní lepší průnik ostatních léků do nádorů a posléze brání vzniku nových cév a tedy i růstu nádoru. Moderní biologickou léčbou mohou ženám podat pouze lékaři v onkologických centrech.

 Nezastupitelná role ostatních lékařů spočívá v tom, že pacientku detailně vyšetří a pošlou do správného centra. Tímto přístupem mohou zásadně ovlivnit osud pacientky.

 

K léčbě kostních metastáz se v rámci podpůrné léčby využívají léky označované jako bisfosfonáty. Neléčí přímo nádor, ale zasahují do metabolismu kostních buněk, a tím zabraňují odbourávání zdravé kosti nádorovými buňkami. Výrazně zmírňují bolest a snižují výskyt zlomenin, které hrozí při postižení kosti nádorem.

Ze závěru besedy odborníka vyplynulo, že včasná diagnóza dává až 95% naději na vyléčení. Pokud se žena dozví svou „hrozivou diagnózu“,  je především na ní, jak se k celé situaci postaví.

 

 

Tweet