Očkování dětí

U příležitosti Evropského vakcinačního týdne uspořádala WHO ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR 17. dubna 2007 tiskovou konferenci v Domě OSN v Praze, na které hlavním tématem bylo aktuální stanovisko Světové organizace (WHO) k vakcinační politice ČR (MUDr. Alena Šteflová, PhD., Kancelář WHO v ČR), vakcinační politika ČR (MUDr. Michael Vít, PhD., hlavní hygienik ČR) a očkovací kalendáře v Evropě s přihlédnutím k vakcinaci dětí konjugovanou pneumokokovou vakcínou (prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP)..

Podle nové studie WHO/UNICEF se odhaduje, že 2,5 milionů dětí z 10 milionů zemřelých do 5 let věku umírá na nemoci preventabilní dostupnými očkovacími látkami. Údaje se týkají převážně zemí Afriky, ale hrozivá čísla upozorňují na význam vakcinace.

 

Proto je nezastupitelná činnost organizací vzniklých na podporu imunizace v jednotlivých zemích. Globální iniciativy na podporu imunizace jsou GIVS (Global Immmunization Vision and Strategy (založena WHO a UNICEF), GAVI (Global Alliance for Vaccines and Immunization _ při něm založený The vaccine FUND), Measles Initiative a Global Polio Eradication Initiative (2004-2008).

 

Pro zajímavost – Evropa je certifikována jako region bez polia od roku 2002.

Od roku 2003 WHO doporučuje zavedení parenterálně podávaných vakcín (IPV) v zemích bez polia z důvodu bezpečnosti. Z hlediska imunity populace nemá další používání perorálních vakcín význam. Evropské strategie se odvíjejí právě od Global Immunization Strategy (2006-2015).

Dochází k posílení národních systémů při eradikace spalniček a zarděnek v rámci evropského regionu.

 

WHO rovněž podporuje vakcinaci proti HPV – (čtyři nejčastěji se vyskytující typy lidského papilomaviru působící 99,7 případů nádorů). Jednání zástupců ministerstev je rozšířit strategii HPV vakcinace v Evropě.

Světová zdravotnická organizace zvyšuje požadavek na informovanost veřejnosti o nebezpečí klíšťové encefalitidy, o možnostech vakcinace a jejich výhodách pro populaci.

 

Podle WHO infekce způsobené pneumokoky patří celosvětově k nejvýznamnějším příčinám nemocnosti a úmrtnosti. Ve vyspělých zemích jsou nejrizikovější skupinou děti do 2 let věku a senioři. Zhoršující faktor je narůstající rezistence vůči běžným antibiotikům.

Již existuje konjugovaná sedmivalentní vakcína – účinná u dětí do dvou let (na rozdíl od polyvalentní pneumokokové vakcíny). Aktualizované stanovisko WHO 23. března 2007, aby konjugovaná vakcína byla zařazena do národních očkovacích programů dětí. (Rodiče vakcínu hradí,  hrazena je zatím jen u rizikových dětí – tj. u dětí s defekty imunity, hematoonkologickými chorobami a s těžkými recidivujícími otitidami a dalšími specifickými indikacemi). Důležitá je informovanost veřejnosti, především rodičů!

 

MUDr. Vít upozornil, že vakcinační politika v České republice je na vysoké úrovni.

Jsou navrhovány některé změny v očkovacím kalendáři , např. zavedení očkování proti pneumokokům konjugovanou vakcínou, očkování proti VHA a VHB (žloutenkám) u zaměstnanců asylových domů a pečovatelských služeb. Zůstává problematika výskytu pertusse (nejen v ČR). Proto se sleduje protilátková odpověď u očkovaných. Pokud by se prokázala nižší účinnost, muselo by se rovněž   změnit očkovací schéma. Strategie očkování proti TBC zatím zůstává beze změn.

S globálním oteplováním roste ohrožení nákazami (encefalitis) přenášenými klíšťaty i v lokalitách, kde se dříve klíšťata nevyskytovala.

Jsme kritizováni pro nízkou proočkovanost proti chřipce (průměrně se jedná jen o 7 % proočkovaných v populaci, takže zbytečně umírá až 2 000 lidí ročně!).

 

Prof. Prymula představil Evropské očkovací kalendáře. Je zde především snaha proočkovat populaci nad 80 % , aby byla zajištěna komunitní imunita.

V ČR se již zavedla u dětí hexavakcína ( záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, hemofilus, hepatitis v jedné dávce, na trh se dostává i konjugovaná sedmivalentní vakcína).  Zatím hradí rodiče, uvažuje se o plošném zavedení. Dále se zvažuje očkování proti tuberkulóze, kde by výhledově mělo dojít ke změně a z plošného očkování (všeobecného), by se očkovaly jen ohrožené skupiny.

 

Prioritou zůstává zavedení očkování proti pneumokokovým infekcím, (Prevenar, pneumokoková konjugovaná vakcína, jejíž účinnost je 94 – 97%. Očkování (2 dávky) je zatím dosti nákladné, hradí rodiče). Plně hrazené očkování je již v některých státech (Itálie, Rakousko). I u nás se uvažuje v budoucnosti o  možnosti úhrady a o zařazení očkování proti pneumokokovým infekcím do očkovacího kalendáře dětí.

Tweet