Poruchy spánku
21. březen - Mezinárodní den zdravého spánku-: „Následky neléčené nespavosti
Na podporu léčení poruch spánku a
zdůraznění jejich závažnosti vznikl celosvětový globální projekt o spánku a
zdraví - Worldwide Project on Sleep and
Health (WWPSH). Projekt je
zaměřen na spánek a jeho poruchy v souvislostí s duševním i tělesným zdravím člověka a tím na
celkovou kvalitu lidského života. Nedílnou jeho součástí se stal "Mezinárodní den zdravého spánku", který
se slaví symbolicky 21. března, tedy v první jarní den, v den jarní
rovnodennosti.
Hlavním smyslem a cílem Mezinárodního
dne spánku je zvýšení informovanosti
především laické veřejnosti o poruchách spánku, ale také o prevenci a možnostech
terapie.
Ve spánku strávíme téměř jednu
třetinu života, při tom kvalita spánku se výrazně podílí na kvalitě našeho
života. Fyziologický spánek je nezbytný nejen pro regeneraci duševních a
fyzických sil, pro vytváření paměťových stop, ale i pro řadu metabolických
pochodů.
V současné době zhruba polovina populace
naší planety je ohrožena rizikem
vzniku poruchy spánku (30 – 40 %).
Poruchy spánku a bdění
přispívají výraznou měrou k nárůstu pracovních i mimopracovních úrazu. Podílejí
se na nárůstu celkových zdravotních nákladů (vyšší spotřeba zdravotní péče –
častější návštěvy lékaře). Vedou k omezení v pracovním zařazení,
využití volného času, často i ke
komplikacím v rodinném životě.
U lidí, trpících
poruchou spánku je rovněž vyšší výskyt dalších nemocí a chorob: např. 2x vyšší
výskyt ischemické choroby srdeční, 2x vyšší výskyt onemocnění GIT (poruch
gastrointestinálního – žaludečního a střevního traktu) , 2x vyšší výskyt
vertebrogenních (páteřních) onemocnění, 3x více souběžných bolestí hlavy, 4x více depresí. Poruchy spánku snižují
imunitu.
U neléčené nespavosti se
všechny tělesné problémy či duševní
schopnosti zhoršují. Únava z nedostatku pravidelného spánku nebo pokles
pozornosti zaviní 20 - 30 % všech
silničního nehod. Přesto lidé potíže podceňují a nejdou za
lékařem.
Mezi hlavní příznaky nespavosti patří
potíže s usínáním, přerušovaný spánek (časté probouzení během noci), předčasné
probouzení brzy ráno a celkově neosvěžující spánek. Lidé trpící nespavostí si
často stěžují na sníženou čilost během dne v důsledku nedostatku spánku.
Nejběžnějším problémem je pro ně únava a ospalost ráno při vstávání. Během dne
pak udávají únavu, malátnost, nebo zhoršenou koncentraci.
Chronická
nespavost trvá déle než měsíc, téměř dvakrát tolik lidí trpí přechodnou
nespavostí, která má tendenci se opakovat za určitých
okolností, např. když spí pacient
mimo domov nebo pokaždé, když se nachází ve stresové situaci. Spouštěčem
přechodné nespavosti je často psychická zátěž, akutní nemoc nebo změna
spánkového režimu.
Správné spánkové návyky souvisí s celkovým životním stylem a měly by
být stěžejním krokem v boji s nespavostí. I když se tyto návyky řídí
několika jednoduchými pravidly, které většinu z nich každý zná, přesto bývá
jejich úloha stále podceňována. Namísto toho se stále více rozšiřuje tzv.
samoléčba a roste procento lidí, kteří volí svévolné užívání léků na spaní a
různých potravinových doplňků bez odpovídající lékařské
konzultace
Nespavost je onemocnění, které se projevuje v mnoha podobách a může mít
mnoho příčin. Včasná diagnóza a správná terapie nespavosti vyžaduje aktivní
lékařskou péči a spolupráci pacienta.
V České
republice se poruchami spánku tzv. „spánkovou medicínou“ zabývá několik
specializovaných pracovišť, z nichž hlavním je Centrum pro poruchu spánku a
bdění na Neurologické
klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Centra provozují pro
laickou veřejnost internetové stránky s názvem
www.nespavost.cz
a také každé úterý a
čtvrtek od 15 do 17.30 hod. informační linku 800 182
571.
Dle informací Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha
