První pomoc

Náhlá srdeční zástava je vedoucí příčinou úmrtí v Evropě. Ročně postihuje přibližně 700 000 lidí. Úplné zástavě srdeční činnosti - asystolii - většinou předchází takzvaná komorová fibrilace. Během ní se jednotlivá svalová vlákna v srdci sice stahují, avšak náhodně a nekoordinovaně. V obou těchto případech srdce neplní svou funkci pumpy, zabezpečující oběh krve v těle a orgánům se tak nedostává potřebné množství kyslíku. Je dokázáno, že šance přežít srdeční zástavu je větší, pokud se se srdeční masáží začne co nejdříve od jejího vzniku, tedy ještě před tím, než komorová fibrilace přejde do asystolie.

 Úspěch resuscitace závisí také na správném provedení nepřímé srdeční masáže a zabezpečení přiměřené ventilace plic. European Resuscitation Council (ERC - Evropská rada pro resuscitaci) nedávno vydala nová doporučení pro postup při poskytování první pomoci při srdeční zástavě. Tato doporučení zohledňují nové poznatky o tom, co se během srdeční masáže děje v těle postiženého, a zároveň usilují o stanovení co nejjednodušší techniky, která by byla snadno proveditelná  a zapamatovatelná i pro laického zachránce.

               V nových doporučeních ERC je největší důraz kladen na zabezpečení dostatečného oběhu krve. Už se nedoporučuje pátrat po hmatném pulsu nebo po známkách „efektivní cirkulace“, protože to podle výzkumů často vedlo k nesprávnému zhodnocení jejich přítomnosti a následně k neposkytnutí potřebné resuscitace. Laický zachránce by proto měl zahájit kardiopulmonální resuscitaci tehdy, pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá normálně (viz níže).

Jaký je tedy praktický postup navrhovaný ERC?

1.      Ubezpečte se, že postiženému, vám ani kolemstojícím nehrozí žádné nebezpečí.

2.      Přesvědčete se, zda postižený reaguje na oslovení a rázný dotek („shake and shout“).

3.      a) Pokud reaguje, ponechte postiženého v pozici, ve které jste ho našli (za předpokladu, že mu v ní nehrozí další nebezpečí.) Snažte se zjistit, co se stalo. Zavolejte pomoc. Pravidelně postiženého kontrolujte.

b) Pokud nereaguje, volejte o pomoc. Otočte postiženého na záda a zprůchodněte mu dýchací cesty zakloněním hlavy a předsunutím brady.

4.      Nakloňte se nad obličej postiženého. Pátrejte po přítomnosti dechu: pohledem sledujte pohyb hrudníku, naslouchejte dýchání, zkuste ho cítit na tváři („look, listen and feel“). Pozor, v prvních momentech po zástavě může postižený lapavě nebo abnormálně dýchat. Tohle dýchání nesmí být zaměněno za normální. V případě pochybností, zda je dýchání „normální“ nebo „abnormální“, považujte ho za abnormální. Hodnocení dýchání nesmí trvat déle než deset sekund.

5.      a) Pokud postižený dýchá normálně, uložte ho do stabilizované polohy na boku. Zavolejte pomoc. Pravidelně postiženého kontrolujte.

b) Pokud nedýchá normálně, choďte zavolat pomoc. Vraťte se a zahajte masáž srdce následujícím způsobem:

-  poklekněte k postiženému. Položte patku jedné dlaně doprostřed hrudní kosti postiženého. Druhou ruku položte na první.

-  začněte stlačovat hrudník. Lokty mějte propnuté, pomozte si váhou celého těla. Hloubka stlačení je 4-5 cm, frekvence 100/min (méně než 2/s). Stlačení a uvolnění mají trvat stejnou dobu. Frekvence udává rychlost stlačení, jejich celkový počet je menší, protože se mezi ně vkládají umělé dechy.

6.   a) Proveďte 30 stlačení hrudníku. Znovu mírně zakloňte hlavu postiženého a předsuňte mu bradu. Stlačte mu nosní křídla a proveďte 2 vdechy do úst. Znovu 30x stlačte hrudník.

      -  pokračujte ve stlačování hrudníku a umělém dýchání v poměru 30:2.

      - pokud se postiženému při umělém dýchání nezvedá hrudník jako při normálním dýchání, ujistěte se, že nemá v dutině ústní žádnou překážku, a že záklon hlavy s předsunutím brady je adekvátní. Vždy po dvou pokusech o umělý vdech se vraťte ke 30 kompresím hrudníku!

      - minimalizujte dobu přerušení srdeční masáže kvůli umělému dýchání.

      - i v případě dvou zachránců platí poměr 30:2. Zachránci by se měli střídat po 1-2 minutách, aby se zamezilo jejich vyčerpání.

      b) Kardiopulmonální resuscitace pouze zevní srdeční masáží („compressions-only CPR) může být použita, pokud zachránce není schopný nebo ochotný provádět umělé dýchání. V takovém případě zůstává frekvence stlačování hrudníku 100/min a masáž může být přerušena pouze za účelem zjištění, zda postižený začal normálně dýchat. Pamatujte, že i pouhá srdeční masáž je lepší, než žádná resuscitace.

7.   Pokračujte v resuscitaci dokud nepřijde kvalifikovaná pomoc, postižený nezačne normálně dýchat nebo se nevyčerpáte.

              

               Pokud je postiženo dítě, jsou doporučovány následující modifikace k výše uvedenému postupu:

1.       Za dítě je (orientačně) považována osoba před nástupem puberty.

2.       Před zahájením srdeční masáže dejte postiženému dítěti pět umělých dechů.

3.      Osamocený zachránce by měl jít pro pomoc až po jedné minutě srdeční masáže a umělého dýchání.

4.      Stlačujte hrudník přibližně do hloubky jedné třetiny jeho předozadního průměru. Pro dítě do jednoho roku použijte dva prsty, pro starší dítě jednu nebo dvě ruce podle potřeby.

5.       Dva zachránci, pokud jsou v technice resuscitace trénováni (zejména zdravotníci), provádějí srdeční masáž a umělé dýchání v poměru 15:2.

6.       Pokud si nepamatujete uvedené modifikace, je lepší postupovat podle postupu pro dospělé, než neresuscitovat vůbec.

 

Podle European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2005

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                   

Tweet