První pomoc

Každý rok v západní Evropě zemře na hadí uštknutí přibližně 50 lidí. Jedovatí evropští hadi se řadí do čeledi zmijovití. Jed má had uskladněn v jedových žlázách, které se jedovými kanálky spojují s jedovými zuby. Žlázy jsou patrovými svaly stisknuty a jed je vstříknut do hadích zubů.

Had pomocí svého jedu při získávání potravy svou oběť znehybní. Jedná se o směs mnoha biologických látek a jeho složení a účinnost se liší podle věku hada, ročního období, oblasti a stavu výživy hada. Samozřejmě se také jed liší podle druhu hada.

 

Na lidský organismus působí hlavně tři jeho složky:

1.hemoraginy – narušují stěny cév, čímž způsobují krvácení (hlavně v plicích)

2. kardiotoxiny – působí na svaly včetně srdce a narušují jejich spojení s nervy

3. neurotoxiny – způsobují uvolnění svalů

  

Jak probíhá otrava hadím jedem?

 

Uštknutí zmijí obecnou provází silná bolest, po které dochází k otoku. Někdy však může dojít k těžké otravě i bez těchto prvotních příznaků. Následně zareagují bolestivostí a zduřením regionální lymfatické uzliny.Někdy dochází za krátkou chvíli po uštknutí ke zvracení, průjmu a nadměrnému pocení trvajícímu až 2 dny.

 Někdy může dojít i k rozvoji šokové reakce. Ta se projevuje prudkým poklesem krevního tlaku, poruchou vědomí, slabostí, kolapsem, zmateností, může dojít i k nebezpečným otokům v oblasti obličeje a jazyka.

 Kardiovaskulární problémy jsou nejčastějšími obtížemi. Bývají přítomny až u 60% pacientů. V extrémním případě může dojít až k selhání krevního oběhu a poruchám srdečního rytmu. Po uštknutí hadem může dojít i k dechovým obtížím. Při těžké otravě hadím jedem selhávají ledviny a dochází k těžkému rozvratu vniřního prostředí.

 

Tweet