Medicína
Očkování proti planým neštovicím
Onemocnění je v začátcích provázenou teplotou, kašlem, někdy i zvracením. Tyto počáteční příznaky většinou ustupují po postupném výsevu velice svědících typických pustulek (puchýřků naplněných vodnatou tekutinou). Puchýřky poté zasychají a odlupují se. Nezanechávají většinou žádné jizvy. Maximální výskyt onemocnění je v období končící zimy a váže se většinou na kolektivy dětí, které dosud infekci neprodělaly.
Ačkoliv onemocnění planými neštovicemi je většinou veřejností vnímáno jako typická dětská infekční choroba, může mít velice těžký průběh i vážné komplikace.
U dospělých jedinců virus vyvolává infekci herpes zoster (pásový opar), který je typickým onemocněním vázaným na určitý průběh nervu. Jedná se o velice bolestivé onemocnění s ojedinělým výskytem těžkých komplikací.
Ke komplikacím u dětí je počítán především těžký průběh onemocnění (výsev více než 500 puchýřků na těle), kožní infekce, vysoké teploty, střevní potíže, dále zápal plic, zánět středního ucha. Velice nebezpečné jsou neurologické komplikace jako je postižení mozku (encefalitis).
Komplikace a těžký průběh se léčí antivirotickými léky a antibiotiky. Při mírném průběhu dominuje podávání léků na zmírnění teplot, podávání léku proti svědění, hygiena kůže.
Od roku 2002 farmaceutický trh nabízí očkování. Ačkoliv v mnoha státech patří očkování proti planým neštovicím ke hrazeným, v ČR je očkování klasifikováno jako nepovinné, je podáváno na vyžádání rodičů a ti si ho také hradí.
Očkování je prováděno jednou dávkou u dětí od 9 – 12 měsíců do 12 let.
U starších dětí (od 12 let) a dospělých se podávají dvě dávky s odstupem 6 týdnů.
Na dotazy odpoví nejlépe dětský lékař.
Kontraindikací jsou: porucha imunity, snížený počet bílých krvinek, alergie na neomycin a těhotenství. (Očkovaná žena by neměla otěhotnět následné tři měsíce po očkování).
