Výživa
Rozhodneme-li se hubnout, spěchejme pomalu
Zkusme
společně trochu počítat. Jeden gram tuku v sobě skrývá zhruba 38 kJ využitelné
energie. V jednom kilogramu tuku se tedy ukrývá 38 000 kJ. Tato energie
představuje zhruba čtyřnásobek doporučeného denního energetického příjmu ženy
středního věku s lehčím zaměstnáním. I kdybychom tedy drželi absolutní hladovku,
postačí spalování jednoho kilogramu tukové tkáně této ženě na čtyři dny. Je
známo, že absolutní hladovka však není vůbec ideálním způsobem hubnutí. Lze ji
sice lépe kontrolovat a mnohdy i lépe snášet než velmi přísné redukční režimy,
ale snadno může vést k nedostatku základních živin, minerálů a vitamínů. Pokud
je potřeba hladovku aplikovat, patří to vždy jen do rukou
lékaře.
Absolutní hladovění či velmi drasticky
omezený příjem energie vyvolává především přizpůsobování organismu sníženému
příjmu energie, který se obratem projeví opětným nárůstem váhy po skončení
hladovky. Tělo si stav strádání velice dobře pamatuje a v okamžiku, kdy
dostane potravu, začne si prioritně střádat na „horší časy“. Hladovění však s
sebou nese i celou řadu dalších nežádoucích jevů, které zhoršují zdravotní stav
člověka. Dochází ke snížení imunity, zvyšuje se tendence k tvorbě žlučových
kamínků, stoupá hladina kyseliny močové, což může vést až k záchvatu dny.
Subjektivně nepříjemný je i zápach z ústní dutiny, který vzniká vlivem vysoké
tvorby ketolátek. O psychickém vlivu ani nemluvě – ten se projevuje nervozitou,
podrážděností, bolestmi hlavy apod.
Pro rychlost hubnutí je tedy podstatné,
jak velký deficit energie vzniká při zvolené redukční dietě. Přísná redukční
dieta obsahuje obvykle 3500 až 4000 kJ/den. V takovém případě tělu schází každý
den dalších asi 4 000 až 5 000 kJ. Jeden kilogram tukové tkáně tak může zmizet
zhruba za sedm dní. Jak je vidět, ani při tomto přísném redukčním režimu nelze
hubnout rychleji než o jeden kilogram týdně, což představuje čtyři až pět
kilogramů za měsíc.
Mnoho žen se však samo na sobě přesvědčilo, že lze váhu ztrácet i
rychleji. Není to však rychlejším úbytkem tuku, ale ztrátou tekutin. Jedinci
s kilogramy navíc mají totiž v těle vázáno i značné množství vody. Jedním z
důvodů je vysoká hladina hormonu inzulinu, který kromě hladiny krevního cukru
ovlivňuje i množství sodíku a vody, které je zadržováno při činnosti ledvin. Při
omezení příjmu stravy poklesne produkce inzulinu a zvýší se množství vylučované
moči. To je samo o sobě pozitivní, ale ztráta tekutin nesmí být zaměňována za
žádoucí úbytek tukové tkáně.
Další možnou cestou k rychlejšímu hubnutí je současné zvýšení výdeje
energie dostatečně intenzivním a pravidelným cvičením. Tělesný pohyb má na
organismus celou řadu pozitivních účinků. Brání nevýhodnému poklesu
energetického výdeje, šetří a posiluje svaly, zlepšuje kardiovaskulární
výkonnost, oddaluje rozvoj osteoporózy. Ale ani při pravidelném cvičení nelze
dlouhodobě předpokládat o mnoho rychlejší pokles hmotnosti. Svalová hmota, která
při cvičení sílí, také něco váží.
Ať už
zvolíme přísnější nebo volnější redukční režim, nejdůležitější je schopnost
navodit po zhubnutí novou a přirozenější energetickou rovnováhu a zabránit
opětovnému nárůstu hmotnosti. Z hlediska snížení zdravotních rizik je
nejdůležitější alespoň v první fázi snížit hmotnost o 5 až 10 procent původní
váhy. Toho lze dosáhnout během tří měsíců redukčním jídelníčkem hodnotou okolo 5
000 kJ. Jak je takový jídelníček sestaven spolu s dalšími zdravými tipy se
můžete dozvědět na www.merrylinka.cz. Pokud
z nějakého důvodu potřebujete odbornou radu a pomoc, nebojte se o ni
požádat lékaře. Nevíte si rady, jak začít? Rady jak oslovit lékaře při žádosti o
pomoc s léčbou obezity naleznete rovněž na www.rozhodnise.cz.
A na závěr
jen připomenutí: rychlost rozhodně není pro celkový úspěch hubnutí to
nejpodstatnější. O úspěšnosti cesty za dlouhodobě sníženými kilogramy rozhoduje
jen a jen vlastní rozhodnutí a motivace, spolu s rozumným zvoleným
postupem.