Nemoc a zdraví

Pravé neštovice patřily v minulosti mezi velmi obávaná onemocnění pro svoji vysokou úmrtnost (u běžných forem až 30%, u hemoragických až 50%).

I když však člověk přežil, stále zde existovalo vysoké riziko možných následků (např. slepota). Mezi projevy pravých neštovic patřila vyrážka, vysoká teplota, bolesti a časté zvracení. První vakcína se aplikovala u dětí ve věku mezi 6. až 18. měsícem a přeočkování bylo v 7-8 letech a ve 13-14 letech.

V naší republice se očkování provádělo metodou 10 vtisků jehlou pro první očkování a 30 vtisků pro přeočkování. Pátý den po základním očkování a 3.den po přeočkování se vytvořila na kůži papulka, která se přeměnila v pustulku s okolním zarudnutím. Po několika dnech se na kůži vytvořila krusta, která se po měsíci odloupla a na kůži zůstala po očkování jizvička.

Jako reakce na očkování byla častá zvýšená teplota, trvající 2-3 dny. Vzácnou, avšak závažnou reakcí na očkování byla encefalitida, neboli zánět mozkových blan. Aby byly pravé neštovice ze světa zcela eliminovány, byl v roce 1966 zahájen tzv. eradikační program. V jeho rámci bylo oočkováno celkem 83 miliónů lidí v 33 zemích světa. Výsledkem byla globální eradikace varioly, která se povedla v roce 1978.

Tweet