Medicína

Cílem Světového dne artritidy je zvyšovat povědomí veřejnosti o škále revmatických onemocnění a jejich důsledcích. Časná diagnóza artritidy/artróza znamená menší poškození a méně bolesti, možnost co nejdříve rozpoznat příznaky a tak včas zahájit správnou léčbu.

Revmatická onemocnění lze rozdělit na zánětlivé artritidy, nezánětlivé artrózy a ostatní revmatická onemocnění. Co je to revmatické onemocnění a koho postihuje?

· Artritida/artróza může postihnout osoby v každém věku. Nejčastěji se vyskytují u osob starších 55 roků nicméně, některé formy artritidy postihují i děti.

· Existuje více než 200 různých typů onemocnění, která se projevují postižením kloubů. Z nich nejčastěji se vyskytují artróza a revmatoidní artritida.

Artróza je kloubní onemocnění, které se vyvíjí v důsledku „opotřebování“ kloubů. Dochází k němu v důsledku poškození kluzké, jemná tkáně, kterou nazýváme chrupavka a která pokrývá povrch kloubů. Zdravá chrupavka umožňuje vzájemně na sobě kloubům klouzat a tlumí zátěž, které je kloub vystaven. Tím kloub chrání před poškozením. Artróza vznikne tehdy, když se tato vrstva opotřebuje a kosti se o sebe začnou třít. To způsobuje bolest, otok a může vést i ke ztrátě hybnosti. Revmatoidní artritida je důsledkem poruchy imunitního systému, kdy bílé krvinky, které za normálních okolností chrání organismus, náhle napadají zdravé tkáně zvláště ty, kloubní výstelku. Postižený kloub může změnit tvar a své postavení což vede k bolesti a ztrátě hybnosti. Na rozdíl od jiných (nezánětlivých) kloubních onemocnění revmatoidní artritida nepostihuje pouze klouby. Problémy jakými je bolest, ztuhlost, proteplení, zarudnutí a otok se mohou objevit i na jiných částech těla.

Mezi další typy kloubních onemocnění patří:

· Ankylozující spondylitida, zánět kloubů páteře a obratlových těl, což vede ke ztuhnutí páteře a posléze ke srůstu jednotlivých obratlů.

· Juvenilní artritida, obecný výraz pro všechny typy artritid, které vznikají v dětském věku

· Dna, revmatické onemocnění způsobené poruchou látkové přeměny organizmu, jejíž důsledky se nejčastěji objevují na drobných kloubech, zvláště pak na palci nohy. Jaké je riziko, že vzniku revmatického onemocnění?

Mezi pět faktorů, které zvyšují riziko vzniku revmatického onemocnění patří:

· Osobní anamnéza – má – li někdo v rodině revmatické onemocnění, existuje větší pravděpodobnost onemocnění revmatickým onemocněním.

· Obezita – mít nadváhu znamená větší zátěž pro klouby a tím i jejich poškození.

· Věk – artróza se častěji vyskytuje u starší populace.

· Úraz kloubu – úraz v oblasti kloubu ke kterému došlo v minulosti může vést ke vzniku artrózy v pozdějším věku.

· Pohlaví – ženy jsou náchylnější ke kloubním onemocněním a ta mívají častěji těžší průběh .

Jaké jsou příznaky?

Příznaky kloubního onemocnění mohou vzniknout náhle, ale mohou vznikat i velmi pomalu. Mezi nejčastější příznaky patří:

Artróza:

Ø Bolest je zpočátku celková, později je více lokalizovaná
Ø Bolest se často vyskytne pouze na jedné straně těla, ale ne na té opačné Ø Nejčastěji postiženými klouby bývají nosné klouby, které nesou celou váhu našeho těla (nejčastěji to bývá koleno, kyčel a páteř a také některé klouby prstů)
Ø Ztuhlost kloubů se zhoršuje v průběhu dne, ráno většinou netrvá déle než 30 minut
Ø Klouby jsou bolestivé, ale ne teplé

Revmatoidní artritida:
Ø Bolest postihuje typicky některé klouby
Ø Jsou postiženy symetricky klouby na obou stranách
Ø Častěji jsou postiženy menší klouby (klouby rukou, zápěstí a nohou) a také klouby kolenní.
Ø Ranní ztuhlost kloubů trvá déle než 30 minut
Ø Klouby bývají proteplené, někdy zarůžovělé
Ø Pocit únavy a vyčerpanosti

Co dělat pokud se příznaky vyskytnou?

Pokud se výše uvedené příznaky vyskytnou, mohou být časnými příznaky revmatického onemocnění, které se pak může postupně zhoršovat. Když bolest přetrvává, je zapotřebí vyhledat pomoc u svého lékaře a nesnažit se zvládnout bolest léky volně prodejnými léky zakoupenými v lékárně.

Jaké důsledky má kloubní onemocnění?

Většina lidí s revmatickým onemocněním je schopna pokračovat v normálním životě. Časné stádium onemocnění často provází bolest a někdy i určitá ztuhlost nebo otoky kloubů. Zejména revmatoidní artritida může přivodit pocit nesmírné únavy. U některých jedinců příznaky artritidy vrcholí až po několika letech a poté už zůstanou stejné. Bolest a ztráta hybnosti v důsledku revmatického onemocnění mohou mít vliv i na mnohé aspekty života. V pozdních stádiích kloubní onemocnění mohou:

· způsobit, že koníčky, jakými jsou například práce na zahradě nebo vaření , stanou obtížně proveditelnými

· vést k méně nezávislému životnímu stylu

· způsobit napjatějšímu vztahy v rodině nebo s přáteli

· mít vliv na zaměstnání

U jedinců s velmi aktivní artritidou může dojít k funkčnímu postižení a až invaliditě. Co dělat, když se vyskytne podezření na revmatické kloubní onemocnění? Prvním krokem je stanovit včas diagnózu. Časná, přesná diagnóza je nesmírně důležitá. Čím dříve a přesněji je diagnóza stanovena, tím lépe lze zahájit odpovídající léčbu. Časná léčba znamená menší poškození kloubů a méně bolesti. Trvá – li bolest, ztuhlost nebo otok v oblasti kloubů déle než dva týdny je nutné navštívit lékaře.

Jak se stanovuje diagnóza revmatického kloubního onemocnění?

Diagnóza je většinou stanovena z charakteru obtíží, které pacient sdělí svému lékaři. Lékař rovněž provede fyzikální a rentgenové vyšetření postižených oblastí. Rentgen může ukázat změny v prostorách mezi klouby a změny jejich tvaru. Navíc většinou provede krevní testy, které pomohou diagnostikovat revmatoidní artritidu. Přetrvává-li bolest a ztuhlost ve více než dvou kloubech po dobu delší než šest týdnů je vhodné vyšetření u specialisty-revmatologa.

Jak se léčí revmatické kloubní onemocnění?

Existuje řada způsobů jak léčit revmatické kloubní onemocnění a o vhodnosti způsobu léčby rozhoduje lékař. Lékař může:

· doporučit změny, které se týkají pouze životního stylu; ty mohou zahrnovat vyváženou stravu a pravidelné vhodné cvičení

· navrhnout fyzioterapii nebo přikládání horkých či studených obkladů na postižená místa

· doporučit i doplňkové způsoby léčby, např. akupunkturu, masáž nebo bylinné přípravky, které pomáhají kontrolovat příznaky onemocnění.

Pokud bolest přetrvává, lékař doporučí zařazení vhodného léku. Paleta léků je velice pestrá a zahrnuje: NSA (nesteroidní protizánětlivé léky) Do této skupiny léků patří aspirin, ibuprofen, diklofenak, naproxen a jiné. Přestože jsou účinné při ovlivnění zánětu a ulevování od bolesti, NSA jsou spojeny s některými nežádoucími účinky, včetně zažívacích a u některých jedinců mohou vést k problémům v oblasti žaludku a střev. COX – 2 inhibitory (cyklooxygenáza – 2 – selektivní inhibitory) Jde o novější typ léků tlumících bolest a příznaky zánětu. Tyto léky mají nižší výskyt žaludečních a střevních komplikací a jsou pro některé jedince vhodnější. DMARDs (Disease Modifying Antirheumatic Drugs, chorobu modifikující protirevmatické léky) U osob, které mají revmatoidní artritidu lékař tyto léky předepisuje co nejdříve, protože kromě tlumení bolesti a příznaků zánětu mohou i zpomalit progresi onemocnění.

Biologické léky
Jde o zcela novou kategorii léků k léčbě revmatoidní artritidy. Biologické léky účinně zmenšují kloubní otok. Přestože již dobře známe časné nežádoucí účinky těchto léků, o dlouhodobých účincích je známo jen málo. Další typy léků Často se používají i jiné léky tlumící bolest, zpravidla s obsahem kodeinu, jako coproxamol a směs kodeinu s paracetamolem. Velkou bolest lze tlumit i opiátovými deriváty, nebo steroidy, které mají i protizánětlivý účinek. Závěr Včasná, správná diagnóza revmatického onemocnění a následná cílená léčba dává tu nejlepší možnost revmatické onemocnění zvládnout či dokonce změnit progresi onemocnění a umožní tak dál žít dle svých představ. Zvláště u revmatoidní artritidy je časná diagnostika určujícím prvkem, který může rozhodnout nejen o kvalitě, ale i o dalším životě pacienta. Proto je zde nezastupitelná úloha především praktických lékařů, kteří se s příznaky onemocnění setkávají jako první, aby včas a správně stanovili diagnózu. Nové biologické léky, které byly zavedeny do běžné lékařské praxe teprve před několika roky, dávají pak následně do rukou revmatologů vysoce účinnou zbraň.
Více informací na ww.worldarthritisday.org

PARE Manifesto se zabývá zvyšováním povědomí veřejnosti o výskytu a důsledcích revmatických onemocnění

Reprezentant PARE Manifesto v České republice Jana Korandová Revmatologický Ústav Na Slupi 4, Praha 2 Česká Republika E amil: korandova@revma.cz Fax: + 420 224 912 916 www.paremanifesto.org

ARTRITIDA

Co je to artritida?
Artritida znamená „zánět kloubů“. Výraz revmatismus je daleko obecnější a je užíván k popisu trvalé bolesti kloubů, kostí a svalů. Existuje více než 200 druhů artritidy a revmatických onemocnění.

Jaké jsou příznaky?

 Možné příznaky zahrnují:

Ø Bolest, ztuhlost nebo otok kloubů, které trvají 3 nebo více dní, týden nebo období delší než jeden měsíc.
Ø Ztuhlost kloubů, zvláště po delším období klidu.
Ø Bolest nebo nepříjemné pocity v kloubu, který prodělal v minulosti úraz.

Kdo je postižen?

V Evropě trpí některou z forem artritidy/revmatickým onemocněním více než 100 miliónů osob, například v Německu má více než pět miliónů osob těžkou formu artrózy a další dva milióny osob artritidu nebo jiné zánětlivé onemocnění kloubů a páteře.

V Evropě trpí artritidou/revmatickým onemocněním více lidí než kterýmkoliv jiným onemocněním.

Revmatické onemocnění může postihnout kohokoliv, ne pouze dospělé – revmatické onemocnění má jedno dítě z tisíce.

Dá se revmatickému onemocnění předejít?

U většiny osob nelze zamezit artritické bolesti ani zánětu, protože tak jak stárne tělo, degenerují rovněž klouby.

Artritidu lze zvládnout kombinací léků, cvičení, odpočinku, kontroly tělesné hmotnosti, v některých případech je nutná operace.

Ekonomické důsledky artritidy 

V USA nepřímé náklady (ztráta výdělku a produkce) na muskuloskeletální onemocnění, včetně revmatických onemocnění, dosahují každoročně téměř $ 86. 2 miliard.

Ve většině evropských zemí , každá čtvrtá návštěva lékaře souvisí s artritidou/ revmatickým onemocněním. V USA, Kanadě, Anglii, Francii a Austrálii každoroční náklady na léčbu muskuloskeletálních onemocnění jsou odhadovány na 1–2,5 % národního produktu každé jednotlivé země. 

REVMATOIDNÍ ARTRITIDA

Co je to revmatoidní artritida?

Revmatoidní artritida je způsobena zánětem kloubní výstelky v synovii (znemožňuje volný pohyb kloubů). Může zasáhnout kterýkoliv kloub, ale častější se vyskytuje v periferních kloubech jakými jsou klouby rukou, prstů, a nohou. § Způsobuje funkční poškození, výraznou bolest a destrukci kloubů, vede k jejich deformitám a může mít za následek i předčasné úmrtí. Typickým znakem tohoto onemocnění je, že k prvním projevům u pacientů dochází ve věku mezi 22–55 roky. Na rozdíl od artrózy, revmatoidní artritida je systémové onemocnění a postihuje tělo symetricky.

Co způsobuje revmatoidní artritidu?

Příčiny vzniku revmatoidní artritidy nejsou zatím zcela známé, avšak je jisté, že se na nemoci podílí imunitní systém. Jedná se o autoimunní onemocnění. Imunitní systém, který za normálních podmínek chrání tělo před cizorodými látkami, se spustí obráceně a tělo napadá samo sebe. Vliv na kvalitu života § Revmatoidní artritida má vážnější zdravotní dopad než artróza - dvě třetiny pacientů mají mírnou až středně těžkou funkční poruchu (neschopnost pohybu) - téměř 10 % pacientů trpí závažnou funkční poruchou - v průběhu 10 let od začátku onemocnění více než polovina pacientů není schopna vykonávat svoji práci na plný úvazek.

Výskyt revmatoidní artritidy

Revmatoidní artritida postihuje cca. 0,5–1% dospělé populace, na celém světě trpí tímto onemocněním více než 20 milionů (údaj 2004). Výskyt revmatoidní artritidy u žen je asi 2,5 x vyšší než u mužů.

Léčba revmatoidní artritidy

Léky, které by dokázaly revmatoidní artritidu zcela vyléčit zatím neexistují, cílem terapie je: - remise kloubních symptomů - návrat k plné funkci - udržení remise.

Terapie zahrnuje nejčastěji kombinace cvičení, odpočinku, ochrany kloubů a ergoterapie. Operace je možná v případě zničených a bolestivých kloubů. § Léky na RA jsou rozděleny do tří základních skupin:

- Nesteroidní protizánětlivé léky (NSA)

        Neselektivní (např. naproxen, ibuprofen, diklofenak, meloxikam)

        COX–2 selektivní inhibitory ( např. celekoxib, rofekoxib)

- Kortikosteroidy (např. prednison, prednisolon, hydrokortison)

- Chorobu modifikující léky (DMARDs)

      Syntetické ( např. methotrexát, leflunomid)

      Biologické (např. adalimumab, infliximab, etanercept)

Tweet