Výživa a strava dětí

Zdravé dítě se nepřejídá. Má vyvinutou přirozenou regulaci příjmu potravy a výdeje energie. Tím je chráněno před obezitou. Některé patologické stavy vedou k porušení této rovnováhy a mohou mít za následek nárůst tělesné hmotnosti.

Tyto stavy může vyvolat:

- nezdravě zvýšená chuť k jídlu z hormonálních příčin (např. při léčebném podávání kortikoidů)

- nezdravý pokles výdeje energie při snížení bazálního metabolismu (např. při snížení funkce štítné žlázy)

- patologicky odchylné tělesné složení – úbytek svalové hmoty a nadbytek tukové tkáně (např. při nedostatku růstového hormonu)

- poškození center hladu a sytosti (např. po neurochirurgických zákrocích, při mozkových nádorech)

- poruchy regulace těchto center

- narušení přirozeného jídelního chování ze zevních příčin, soustavnou nadměrnou nabídkou energeticky bohaté a chuťově atraktivní stravy – jedná se o nejčastější příčinu obezity u dětí.

Nejčastější příčinou obezity dětí je tedy nadměrný příjem potravy a nedostatek pohybu. Až ve 40 % případů se uplatňují genetické faktory, tedy dědičnost. V dnešní době se mluví o tzv. pandemii dětské obezity. U dětí převládá sedavý způsob života (TV, video, počítač, internet) a nekontrolovaná konzumace energeticky bohatých potravin (džusy, limonády, bonbóny, hranolky atd.). Při posouzení výživy dítěte se vychází z tělesné výšky a váhy. Z té se vypočítá tzv. body mass index (BMI). Ten se vypočítá podle vzorce: hmotnost v kilogramech / (výška v metrech)2. Normální hodnota je 18,5–25 kg/m2. U dětí jsou k dispozici percentilové grafy BMI, které umožňují srovnat stav výživy příslušného dítěte ve srovnání s referenční populací příslušného věku a pohlaví.

Tweet