Další

Stres je atributem života. Může působit příznivě jako krátkodobé povzbuzení pro zvýšení tělesného nebo duševního výkonu. Dlouhodobý stres působí však velmi zhoubně. Může se jednat buď o stres v práci, v rodině, stres z nemoci apod. Nadměrné pracovní požadavky mohou např. vést až k naprostému vyčerpání.

Každý člověk reaguje na stres vlastním způsobem. Ten je odvislý od osobnosti dané vrozeným základem a charakterovými vlastnostmi, které se formují na základě zkušeností se zevním světem.

 

Rosenman a Friedman (USA) definovali u lidí dva základní osobnostní typy: typ A jsou jedinci ctižádostiví, s uměním využít čas a příležitost, výbušní, neklidní. V této skupině je mnoho lidí s vysokým krevním tlakem, tito lidé častěji kouří a mají vysokou hladinu cholesterolu. Častěji také trpí ischemickou chorobou srdce.

 

Typ B jsou lidé klidní, vyrovnaní, bez vnitřního napětí. Tito lidé jen zřídka trpí vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu či nemocemi srdce. Vědci zjistili, že u žen není typ A rozhodující. Vyšší riziko ischemické srdeční nemoci mají ženy s nízkým socioekonomickým stavem, nižším vzděláním a vysokou pracovní zátěží (tzv. dvojitá pracovní zátěž – v práci a v domácnosti).

 

Tyto ženy mají nižší kvalitu života, vyšší životní stres, více depresí, horší stravovací návyky a více rizikových faktorů. I vzdělané ženy trpí vlivem domácích prací mimopracovním stresem a vykazují oproti mužům ve stejném postavení vyšší hladinu stresových hormonů a krevního tlaku. Ve srovnání s méně vzdělanými ženami bývají však spíše hubenější, méně jí a méně kouří, dodržují vyšší tělesnou aktivitu a častěji užívají hormonální antikoncepci.

Tweet