Medicína
Dítě a kresba
Kresba, jejíž autor vlastně "graficky vypráví", je především specifickou výpovědí o realitě, jak ji vidí a prožívá dítě, neboť dítě je při kreslení motivováno tím, co ho zajímá nebo trápí. "Kreslení je skutečně způsob psaní, k němuž bychom nikdy nesebrali odvahu," tvrdí francouzská dětská psycholožka Roseline Davido ve své knize Kresba jako nástroj poznání dítěte (Portál, 2003, 208 s., http://obchod.portal.cz/kniha.asp?csl=7540).
Své poznatky o porozumění dětské osobnosti na základě kresby předkládá autorka v originálně pojatém textu, doplněném četnými kazuistikami a ukázkami kreseb. Nosný fakt, že pro dítě v jeho kresebném vývoji je člověk vždy prvým a klíčovým tématem, jehož prostřednictvím si dítě uvědomuje samo sebe, je interpretován v takřka dvou desítkách tematicky členěných kapitol. Autorka se zabývá problematikou vypovídací hodnoty kresby, jejími vývojovými stadii a způsobem, jakým sděluje informace o svém autorovi, základní kresebnou a barevnou symbolikou a stěžejními tématy, jež dítě na papíře zpracovává. Ukazuje na širší souvislosti kresby, inteligence a školního prospěchu, schopnost výtvarného projevu odrážet afektivitu a sexualitu dítěte a nastiňuje možnosti uplatnění kresby v psychoterapii. Při interpretaci dětské kresby využívá vedle tradičních psychologických postupů také některé nové vlastní metody. Zvláštní pozornost přitom věnuje dětem s vývojovými poruchami a různými typy postižení a dětem týraným.
Srozumitelnost a ilustrativnost při výkladu problematiky předurčují knihu nejen pozornosti psychologů a terapeutů i odborníků působících v pedagogických, vychovatelských a dalších profesích zabývajících se prací s dětmi, ale též rodičů. Čtenář by však při jejím studiu rozhodně neměl ztrácet ze zřetele úvodní doporučení lektora knihy PhDr. Jaroslava Šturmy – považovat autorčiny výklady vycházející z psychoanalýzy spíše za jednu z možností interpretace vzniku obtíží a problémů dítěte. "Další zkoumání," jak je v předmluvě připomenuto, "terapeutická a výchovná práce s dítětem pak tyto hypotézy ověřují, zpřesňují, popřípadě hledají takové, které by byly nosnější." Připomínka české odborné tradice a literatury věnující se zkoumání dětské kresby je v této souvislosti jistě namístě, stejně jako zdůraznění faktu, že kniha Roseline Davido je v naší literatuře ojedinělá a její vydání představuje bezesporu průkopnický počin.
